Na světě je jen jedno lepší místo na focení hvězd než Havaj – chilská poušť Atacama. Shodou okolností jsem tam byl, akorát jsem tehdy s focením hvězd teprve začínal, neměl nejvhodnější vybavení a taky načasování nebylo nejlepší. V Chile jsem byl v zimě, kdy noční obloha není tak fotogenická, protože jádro mléčné dráhy je odvráceno od země. Když jsem se dozvěděl, že mám možnost jet na Havaj, bylo mi jasné, že tentokrát musím příležitost nočního focení pořádně využít.
Více o focení na Havaji je zde: Díl 1 – Pláž Lanikai, Díl 2 – Delfíni z Katamaránu, Díl 3 – Waimea Canyon, Díl 4 – Hanalei Beach, Díl 5 – Bambusový les na Mauai, a zde navíc v AJ o focení lávy
Cestu jsem naplánoval podle fáze měsíce tak, aby bylo nebe co nejtmavší (během úplňku hvězdy fotit nelze). Před odjezdem jsem si udělal dokonalou rešerši míst, kde mohu přesně v jakou hodinu fotit určité konstelace hvězd mléčné dráhy.
NIKON D750 (14mm, f/4.5, 1/1.3 sec, ISO100)
Panorama na sopce Mauna Kea, což je to asi vůbec nejlepší místo na focení hvězd…bohužel jen pro profíky s povolením
Když se řekne focení hvězd a Havaj, všichni astrofotografové budou mít na mysli pravděpodobně velký ostrov (Big Island) Hawaii, kde je sopka Mauna Kea – vysoká přes 4200 metrů.
Zde jsou obrovské observatoře a teleskopy a opravdu na Havaji není místo s lepšími podmínkami. Jenže je tu háček. Na Mauna Kea se právě kvůli teleskopům nesmí pobývat po setmění. Výjimky neexistují, minimálně ne pro hobby fotografy jako jsem já. Fotit tak lze „jen“ na úpatí sopky cca 3000 metrů nad mořem, kde jsou podmínky sice stále parádní a nesrovnatelní s jakýmkoli místem v Evropě, ale i v třech tisíc už se někdy drží mraky. Na tomto místě je observatoř pro turisty. Probíhá zde oficální večerní „stargazing“ – kdy turisté dostanou výklad k hvězdné obloze. Prohlídku s výkladem už jsem měl v Atacamě v Chile, takže jsem se soustředil na focení. Ukázalo se, že největším problém je silný provoz aut přijíždějících a odjíždějících turistů. Nemůžu se tedy stěžovat přespříliš, z nouze se nakonec stala ctnost: auta a jejich světlomety mi nasvítili popředí velmi dobrým způsobem, takže jsem dostal zajímavé snímky.
NIKON D750 (14mm, f/2.8, 30 sec, ISO4000)
Noční nebe pod Mauna Kea na Big Islandu
Za nejlepší místo k focení tak nepovažuji Mauna Keau ale jinou sopku – tu na ostrově Maui, která se jmenuje Haleakala.
Vrchol je výšce 3.000 metrů a na jih od vrcholu kde se fotí mléčná dráha nejvíce, není nic než širý Pacifik a s ním i nulová světelná poluce. Sen astrofotografa. Na vrchol Haleakaly vede asfaltka, není tu žádné omezení, tedy musí se zapltit poplatek (20 USD) za vstup do parku asi uprostřed trasy mezi mořem a vrcholem. Všichni sem jezdí na východ slunce (o tom bude další článek), mnohem méně lidí pak na západ slunce. Téměř nikdo tu ale nespí – ono to tu oficiálně na spaní není určené, ale na vrcholku a těsně pod vrcholkem jsou dvě turistické výhledové prosklené budky, kde je dokonce i elektrická zásuvka. Dovnitř vede jen jeden vstup a je to tu tudíž dobře chráněné proti jinak obvykle silnému (a ledovému) větru. Vše ideál. Aby toho nebylo dost – i na Haleakale jsou observatoře a teleskopy, jelikož se ale soustředí na pozorování slunce a měsíce, nepanují tu do rána žádné striktní omezení a tak jsem se k nim o půlnoci přiblížil a fotil s jejich kopulemi v popředí.
NIKON D750 (20mm, f/3.5, 25 sec, ISO10000)
Observatoře na vrcholu sopky Haleakala na ostrově Maui
NIKON D750 (14mm, f/2.8, 30 sec, ISO10000)
Observatoře na vrcholu sopky Haleakala na ostrově Maui
No ale je třeba hlavně říci, že mléčná je za jasné noci viditelná odevšad na Havaji – a to tak, jak to v Evropě nikdy nezažijete. Nejen že v léte vidíte nejjasnější jádro galaxie (která je u nás na úrovni jižního horizontu a mírně pod ním), ale zejména je dráha na tmavém nebi neuvěřitelně zřetelná. Troufnu si říci, že ji vyfotíte i obyčejnou zrcadlovkou se setovým objektivem. Já jsem vyfotil mléčnou dráhu na ISO 200 – a byla naprosto zřetelná!
NIKON D750 (14mm, f/2.8, 30 sec, ISO6400)
Palmy a mléčná dráha
NIKON D750 (14mm, f/2.8, 30 sec, ISO6400)
Noční nebe s mléčnou dráhou nad Big Islandem (Havajské ostrovy)
Super je focení mléčné dráhy na pláži – máte při tom teploučko, šplouchá moře, a k dispozici jsou siluety stromů a palem a další motivy v popředí, které na vrcholu sopky nenajdete.
Je tedy vůbec něco, co nehraje do karet?
Ale jo. Na úvod je problém pro noční focení jet leg po příjezdu. V prvních 2-3 dnech se chce po setmění hned spát a je opravdu těžké to překonat. Já ani nemusel – na Kauai jsem neměl ani jednu jasnou noc.
NIKON D750 (14mm, f/2.8, 30 sec, ISO10000)
pařez a hvězdy
NIKON D750 (14mm, f/2.8, 30 sec, ISO8000)
U pláže….a vlevo je vidět požár, díky kterému jsem mohl fotit hvězdy na sopce Haleakala
A to je druhý negativní faktor. Překvapilo mě, kolik bylo na Havaji v červnu oblačnosti. Na Kauai polojasnou neustále, i v noci, ani jedna jasná noc. I na ostatních ostrovech byly do rána mraky. U nás v ČR může být přes den zataženo, po západu slunce se ovšem ochlazuje a nízká oblačnost většinou mizí. Ne tak tady na Havaji, kde je do rána sotva o pár stupňů chladněji než přes den.
No právě proto je tak výhodné mít k dispozici focení na sopkách. I tady je jeden problém: může zatraceně silně foukat. Mě zachránil bytelný stativ a na něm připevněný 2l kanystr jako závaží. Jen díky tomu mi vítr nerozkýval 20-30 vteřinové expozice.
No a posledním faktorem je chlad, která na sopkách oproti pobřeží může nastat – zejména při silném větru. Teplé oblečení včetně rukavic a zimní bundy je nezbytností.
NIKON D750 (20mm, f/2.5, 15 sec, ISO10000)
Autoportrét s mléčnou dráhou
Jinak je to ale paráda. Pro pozorování dráhy skoro ani nepotřebujete nějakou adjustaci očí – řídil jsem auto a z okénka mléčnou dráhu jasně viděl. Na rozdíl od jiných fotogenických atrakcí jsem si pobyt pod hvězdným nebem vychutnal i bez foťák – při návrat z focení lávy už byla tma jak v pytli, stativem jsem neměl, tak jsem vypnul čelovku a zíral nad sebe. Kant měl pravdu, hvězdné nebe nade mnou mě nikdy nepřestane fascinovat.
O focení hvězd jsem psal i zde: https://photographylife.com/the-best-place-in-the-world-for-amateur-night-sky-photographers
Dobry den,fotky super.. Muzu se zeptat na ostreni?? na nizkou svetelnost mi to zaostri bud jen hvezdy nebo napr. strom ktery je samozrejme mnohem bliz.. Jsem amater takze budu vdecny za kazdou radu 😉
Dobrý den, Radku…ano, ostření je vždycky výzva. Ideál je velký strom, který není tak blízko objektivu – když pak zaostříte na něj, je v podstatě zaostřeno na nekonečno a hvězdy jsou taktéž ostré. Pokud je však objekt v popředí příliš blízko, je nutné dělat tzv. focus-bracketing. Kupodivu tady na těch fotkách z Havaje jsem vše vyfotil s ostřením na nekonečně – i ten kořen nebyl natolik blízko, aby byl vidět rozdíl v zaostření. Taktéž mi napomohlo, že na 14mm a 20mm není hloubka ostrosti i při f1.8 nebo 2.8 zase tak mělká. U ohnisek nad 20mm je to pak mnohem větší fuška.
Tedy tomu bodláku by například dvojité ostření (jeden snímek na popředí, druhý na hvězdy) asi docela pomohlo. Ale neměl jsem tam na to ve vichru a zimě klid a myšlenky.Focus bracketing noční oblohy s objektem v popředí jsem si teď zkusil na Kanárech, ale ještě jsem tu fotku nepublikoval.