Jsem na služební cestě v Estonsku, což přináší dvě příjemné věci: za prvé v Estonsku pro nadaci Friedrich Naumann Stiftung dělám samé zajímavé projekty, a za druhé jsem si naplánoval dva dny navíc tak, abych mohl fotit. V pátek skoro celý den lilo. Mně to nevadilo, naopak jsem doufal, že navečer přestane a nastanou ty pravé fotogenické podmínky. A tak tomu i bylo.
Více fotek ze zemního Tallinnu zde.
A zde o výletu do Rigy z Tallinnu na jeden den.
Když po dešti vysvitne hned sluníčko, bývají ve městech velké kaluže, ve kterých se zrcadlí buď jen nebe (to vidí většina lidí), nebo taky cokoli, když si umíte najít tu správnou perspektivu (a to fotografové umí) – většinou stačí dřepnout a jít foťákem co nejníže a použít dostatečně široké ohnisko.
Ačkoli jsem do Tallinnu nepřijel fotit jen kaluže, už po pár minutách focení mi došlo, že by na tohle téma mohla vyjít slušná kolekce, a tak jsem záměrně kaluže vyhledával.
Když jsem fotil skrze kaluž na hlavním náměstí, bylo kolem spousta fotografů. Většina asi moc nechápala, co s tou kaluží mám. Pak pár Číňanů přišlo taky ke kaluži, bez mrknutí do hledáčku tam práskli fotku a pak se nestačili divit – měli tam náměstí zdvojené jak v zrcadle. Hned to začali ukazovat dalším Číňanům a za chvilku tam vznikla kalužománie. Pár jich bylo bohužel i přede mnou, takže mi spolehlivě zkazili záběr. Takže jsem se odporoučel jinam. Další kaluže jsem si dal v pátek ráno, vstával jsem před šestou na východ slunce. Ten sice moc nevyšel, ale zato byly všechny ulice krásně prázdné a Číňanů taky málo (ale pár jich bylo).
Takže až vám bude na výlete ve městě pršet a pak vysvitne sluníčko, nedivte se, že se kolem kaluží plazí fotografové.
nádherný abstraktní obrazy ty kaluže, má srdeční záležitost, díky moc moc moc Vašku, vždycky mi uděláš radost novou dávkou
Hanka
Rádo se stalo, Hanko 😉
Výborný nápad, pekné fotky.
díky