V příspěvku Magický les jsem již naznačil, že nedělní ráno bylo fotograficky velmi úspěšné. Fotografoval jsem na svém oblíbeném místě v Příhrazských skalách, nedaleko penzionu a restaurace Na Krásné vyhlídce. Odtud máte krásný výhled nejen na Příhrazské skály, ale i na Vyskeř, všeňský kostel, Trosky, Ještědsko-kozákovský hřeben a také na Jizerky a Krkonoše. Nedávno jsem si uvědomil, že jsem právě na tomto místě už byl fotografovat mnohokrát, nikdy však ráno.
NIKON D90 (165mm, f/8, 1/500 sec, ISO200)
Ráno na Kumburku – pohled na Starou Paku.
Minulý víkend nebylo nijak fotograficky dobré počasí – přecházela teplá fronta, s čímž je většinou spojena i větší vzdušná vlhkost a nižší viditelnost. Pro fotografování ranní a podvečerní krajiny to většinou není ideální. Mlhy se za těchto podmínek skoro nevyskytují. Jenže v pátek a v sobotu přišly navečer bouřky, díky vypařující se vláze nakonec ráno přízemí mlhy byly. V sobotu jsem jednu mlžnou fotografii vyfotografoval na Kumburku mezi Jičínem a Starou Pakou. Bylo to moje druhé časně ranní vstávání kolem šesté hodiny (poté, co jsem se vracel ze Slovenska, kde jsem fotil Tatry). V neděli sice byla lákává šance na ranní mlhu, v rozporu s tím však byla představa, že se konečně pořádně vyspím a nebudu po víkendu nedospalý do pracovního týdne.
NIKON D90 (55mm, f/8, 1/125 sec, ISO200)
Ranní mlha nad lesem v Příhrazských skalách – takto jsem si to nějak večer před focení představil – a jen díky tomu ráno vstal.
Ještě musím předeslat pro ty, co mě neznají, že ranní vstávání opravdu nesnáším. Jenže v sobotu večer se mi stalo toto: před usnutím jsem ještě jednou zvažoval, zda si mám dát budíka na 6hod ráno. Přitom jsem si představil, že ráno uvidím nad Příhrazkými skalami přízemní mlhu, nad kterou bude vycházet slunce a bude vrhat skrze špičky stromů krásně nařasené stíny. S touto živou představou jsem šel spát a nakonec ráno i vstal. No a co se nestalo: bylo to všechno přesně tak, jak jsem si večer představil.
NIKON D90 (13mm, f/5.6, 1/40 sec, ISO200)
Pohled z Příhrazských skal směrem ke Kozákovu a Vyskeři.
Schopnost představit si v hlavě názorně fotografii, kterou byste chtěli pořídit, je velmi účinný nástroj, jak takovou fotografii nakonec opravdu pořídit. Většinou se to nestane hned druhý den ráno, ale takový případ – tedy že se moje představa nakonec někdy přetavila ve skutečný snímek – se mi stal už vícekrát. Fotografové tomu většinou říkají pre-vizualizace. Používám to zejména tehdy, když mám fotografovat nějakou zakázku. Nejprve si místo obhlídnu, zvážím všechny možné světelné podmínky, které na daném místě mohou nastat, a pak si zkusím představit nejlepší možný výsledek. Taková představě mě pak táhne dopředu.
NIKON D90 (92mm, f/8, 1/200 sec, ISO200)
Vyskeř a Trosku ve zlatém světle.
Previzualice dle mého názoru funguje nejlépe u míst nebo motivů, které fotograf už dobře zná a několikrát fotografoval, jen za jiných podmínek. Já jsem v Příhrazských skalách byl nespočetněkrát, sice jsem tam nikdy nezažil ranní mlhu, v hlavě jsem ale věděl přesně, kde bude slunce vycházet nad horizont. Moje představa ranní mlhy byla velmi realistická. Tedy skoro, protože skutečnost nakonec byla ještě o chlup lepší.
NIKON D90 (24mm, f/5.6, 1/40 sec, ISO200)
Příhrazské skály
Vašíku jedna nádhernější než druhá, to ranní vstávání tě odměnilo opravdu překrásnou atmosférou, stálo to za to a díky za možnost vidět místa, kam bych se v tuto denní dobu nikdy nedostala 🙂
Hanka
Zdravím Vás…Jsem začínající fotograf a milovník přírody.Rád se courám po tom našem kraji a hledám nádherná místa k focení.Ty jsou ale všude kolem nás.Minulý víkend jsem měl namířeno do Českého ráje,na Krásnou vyhlídku,Drábky,Příhrazské skály apod.Jezdil jsem na ta místa kdysi docela často-na vandry.A tak není divu,že se člověk občas vrací tam,kde mu bylo dobře.Je to už skoro dvacet let…
Nyní byla moje cesta a záměr zcela jiný.Jel jsem totiž hledat romantická místa k focení.Než jsem vyrazil,prohledal jsem pár obrázků ve vyhledávači a musím přiznat,že mi spadl do klína právě ten Váš se zakrslou borovicí v příhrazských skalách.Je to neskutečné nádherný snímek,který mne hned zaujal.Řekl jsem si,že to místo musím najít .Měl jsem na to pouze jen dva dny,tedy víkend.Jediné co jsem o „vašem“nádherném místu věděl, je to,že se nachází kousek od Krásné vyhlídky.A tak jsem dorazil do Příhraz,ubytoval se v restauraci Pod kaštany a ráno ve čtyři mi zazvonil budík.Byl čas vyrazit…
S čelovkou na hlavě jsem se vydal po modré vzhůru do kopce.Vyšplhal jsem se nahoru a pomalu došel až na krásnou vyhlídku.Byla stále tma… ten den sluníčko nevylezlo.Bylo zataženo a pršelo…nevadí,navštívil jsem Drábské světničky,kde se mi podařilo v tomto počasí nafotit pár nádherných foteček s ponurou atmosférou.Pak jsem to otočila a vyrazil po červené zpátky na vyhlídku a dále do Příhraz.Po cestě jsem prozkoumával každé zákoutí skal a kdejaké odpočívadlo s výhledem do údolí.Marně…to vaše místo jsem nenašel.Na kost pomočeny a promrzlý jsem se vrátil na základnu.Druhý den jsem to vzal stejnou cestou.Tentokrát bylo počasí super.Včerejší déšť sliboval ranní mlhy a
dokonce sluníčko mělo v plánu vykouknout nad obzor.Obešel jsem snad každou skálu vyhnul jsem se značeným cestám ale všechno marné.Pomalu se rozednívalo a já věděl,že vše je ztraceno.Slunko už si protíralo oči a já musel někde zaujmou vhodnou pozici.Objevil jsem tak úplně náhodou jiné místo,který mi vzalo dech.Ta atmosféra a děj,když se žluto červená koule začala prodírat mezi mraky a mlhou se nedá popsat..příroda začala čarovat a já byl úplně ztracený..byla to nepopsatelná nádhera.Šlo to velmi rychle a mlhy byly najednou ty tam…Ještě jsem se chvilku pokochal nádherným výhledem a vracel se přes skály druhou stranou zpátky do Příhraz.Cestou jsem obdivoval krásy zdejšího kraje a vzpomínal na vandry…Byla nádherná neděle.Pomalu jsem se šoural dopředu a bylo mě tak trochu líto,že se mi nepodařilo najít to,co jsem chtěl… Ještě naposledy jsem se zastavil na jednom rozcestí,kde hezky hřálo sluníčko do tváře.Shodil jsem baťoh ze zad,sedl si a rozjímal.Dole pode mnou byla hluboká propast,vlevo cesta,kterou jsem se vracel včera zpátky na základnu a doprava vedl úzký chodníček či ochoz někam za skálu a ztrácel se kdesi v dálce.Jen tak ze zvědavosti jsem se vydal kousek tím směrem.Smířený a poražen už jsem dávno nehledal,takže ani vlastně nevím,co mě tam táhlo.
A najednou jsem zůstal stát jak přikovaný…to místo jsem měl přímo před sebou.Místo s výhledem do údolí,kde roste zakrslá borovice,v dálce se vypínají Trosky,Vyskeř a je vidět lem Ještědsko-kozákovského hřebenu…
Pochopil jsem,že každý z nás máme to své oblíbené místečko,kde se podaří udělat nádherný záběr v ten pravý okamžik ..a tohle místo patří jen a jen vám…Díky za něj.
Přeji mnoho krásných zážitků a fotografií,Rostislav Bartoň
Milý Rostislave, to je nejhezčí komentář, který jsem zatím dostal. Jestli dovolíte, použiji jej v citaci pro budoucí blogový příspěvek.
Moc Vám děkuji a jsem rád, že jste našel nejen borovici, ale i spoustu jiných krás Příhrazských skal. Právě o hledání něčeho konkrétního a nalézání spousty jiného při cestě za cílem plánuji psát příspěvek.
Moc díky za to, že jste si dal ten čas sem napsat.
Mějte se krásně a díky za návštěvu. Václav