V příspěvku Magický les jsem již naznačil, že nedělní ráno bylo fotograficky velmi úspěšné. Fotografoval jsem na svém oblíbeném místě v Příhrazských skalách, nedaleko penzionu a restaurace Na Krásné vyhlídce. Odtud máte krásný výhled nejen na Příhrazské skály, ale i na Vyskeř, všeňský kostel, Trosky, Ještědsko-kozákovský hřeben a také na Jizerky a Krkonoše. Nedávno jsem si uvědomil, že jsem právě na tomto místě už byl fotografovat mnohokrát, nikdy však ráno.

Ráno na Kumburku - pohled na Starou Paku.

NIKON D90 (165mm, f/8, 1/500 sec, ISO200)
Ráno na Kumburku – pohled na Starou Paku.

Minulý víkend nebylo nijak fotograficky dobré počasí – přecházela teplá fronta, s čímž je většinou spojena i větší vzdušná vlhkost a nižší viditelnost. Pro fotografování ranní a podvečerní krajiny to většinou není ideální. Mlhy se za těchto podmínek skoro nevyskytují. Jenže v pátek a v sobotu přišly navečer bouřky, díky vypařující se vláze nakonec ráno přízemí mlhy byly. V sobotu jsem jednu mlžnou fotografii vyfotografoval na Kumburku mezi Jičínem a Starou Pakou. Bylo to moje druhé časně ranní vstávání kolem šesté hodiny (poté, co jsem se vracel ze Slovenska, kde jsem fotil Tatry). V neděli sice byla lákává šance na ranní mlhu, v rozporu s tím však byla představa, že se konečně pořádně vyspím a nebudu po víkendu nedospalý do pracovního týdne.

Ranní mlha nad lesem v Příhrazských skalách - takto jsem si to nějak večer před focení představil - a jen díky tomu ráno vstal.

NIKON D90 (55mm, f/8, 1/125 sec, ISO200)
Ranní mlha nad lesem v Příhrazských skalách – takto jsem si to nějak večer před focení představil – a jen díky tomu ráno vstal.

Ještě musím předeslat pro ty, co mě neznají, že ranní vstávání opravdu nesnáším. Jenže v sobotu večer se mi stalo toto: před usnutím jsem ještě jednou zvažoval, zda si mám dát budíka na 6hod ráno. Přitom jsem si představil, že ráno uvidím nad Příhrazkými skalami přízemní mlhu, nad kterou bude vycházet slunce a bude vrhat skrze špičky stromů krásně nařasené stíny. S touto živou představou jsem šel spát a nakonec ráno i vstal. No a co se nestalo: bylo to všechno přesně tak, jak jsem si večer představil.

Pohled z Příhrazských skal směrem ke Kozákovu a Vyskeři.

NIKON D90 (13mm, f/5.6, 1/40 sec, ISO200)
Pohled z Příhrazských skal směrem ke Kozákovu a Vyskeři.

Schopnost představit si v hlavě názorně fotografii, kterou byste chtěli pořídit, je velmi účinný nástroj, jak takovou fotografii nakonec opravdu pořídit. Většinou se to nestane hned druhý den ráno, ale takový případ – tedy že se moje představa nakonec někdy přetavila ve skutečný snímek – se mi stal už vícekrát. Fotografové tomu většinou říkají pre-vizualizace. Používám to zejména tehdy, když mám fotografovat nějakou zakázku. Nejprve si místo obhlídnu, zvážím všechny možné světelné podmínky, které na daném místě mohou nastat, a pak si zkusím představit nejlepší možný výsledek. Taková představě mě pak táhne dopředu.

Vyskeř a Trosku ve zlatém světle.

NIKON D90 (92mm, f/8, 1/200 sec, ISO200)
Vyskeř a Trosku ve zlatém světle.

Previzualice dle mého názoru funguje nejlépe u míst nebo motivů, které fotograf už dobře zná a několikrát fotografoval, jen za jiných podmínek. Já jsem v Příhrazských skalách byl nespočetněkrát, sice jsem tam nikdy nezažil ranní mlhu, v hlavě jsem ale věděl přesně, kde bude slunce vycházet nad horizont. Moje představa ranní mlhy byla velmi realistická. Tedy skoro, protože skutečnost nakonec byla ještě o chlup lepší.

Příhrazské skály

NIKON D90 (24mm, f/5.6, 1/40 sec, ISO200)
Příhrazské skály