Velikonoční svátky jsem strávil na úžasné malé chaloupce na skále nad Vranovskou přehradou. Víkend jsem pojal hlavně cyklisticky a odpočinkově, žádné větší focení jsem neplánoval. Přímo z chaloupky se však nabízel pěkný pohled na jedno z mnoha zákoutí přehrady, která se točí hlubokým údolím národního parku Podyjí jako had, takže jsem si nakonec domů odvezl nečekaně mnoho zajímavých fotografií.
Při večerním posedávání na terase mě napadlo vyzkoušet fotografovat noční oblohu, čemuž jsem se věnoval naposledy v Chile. Měsíc byl krátce po úplňku, nad obzor však vycházel až po půlnoci. Jen díky absenci skoro plného měsíce na obloze lze vůbec na fotografování hvězdného nebe pomýšlet. Níže jsou dvě fotografie – jedna byla pořízena kolem 11hod večer, druhá po půlnoci, kdy už se na horizont blížil měsíc a obloha vyšla při naprosto identickém nastavení manuální expozice mnohem světlejší – stačí si povšimnout, že les má i ve stínech detaily.
Obě fotografie obsahují šum – fotit hvězdy znamená používat ISO 3200 a vyšší v závislosti na světelnosti objektivů. Já mám naštěstí velmi světlený „širokáč“ Tokina 11-16mm f2,8, který je na focení noční oblohy ideální. Další nezbytností je samozřejmě stativ a absence světelného znečištění v blízkém okolí. Naše chaloupka byla dostatečně daleko od vesnic v okolí, světla z okolních chalup jsou sice malinko nechtěným prvkem v kompozici, tmavost oblohy ale jejich intenzita nemůže ovlivnit. Tmavých míst v ČR bohužel moc není, tak jsem zpětně rád, že jsem si noční oblohu mohl na Vranovské přehradě nafotit. Už mám v hlavě fotku mléčné dráhy. Jak se mléčná dráha fotí – o tom tu plánuji napsat v blízké budoucnosti.
V dalších dnech se střídalo aprílové počasí. Rychlý pohyb mraků na obloze jsem zkoušel nafotit na dlouhou expozice (15 až 30 sekund, zkoušel jsem i 90 sekund) s pomocí šedého neutrálního filtru.
V neděli mně pak potěšila vysoká kupovitá oblačnost, která se krásně zrcadlila na hladině přehrady.
Hladina přehrady se stala námětem pro focení abstraktních motivů, které tu zveřejním ve formě dvou triptychů za pár dnů.
0 komentářů