Černobílé fotografie (pro zjednodušení se budu držet anglické zkratky BW) se většinou dosahují postprodukcí barvených fotografií. Je to proces docela složitý, rozhodně je v něm mnohem více fines, než je pouhá desaturace. Jednou ze zajímavých variant, jak docílit nevšední BW fotografie, je fotografování v infračerveném spektru.
S infračervenou fotografií si vyhrávám teprve pár týdnů. Už před zakoupením speciálně upraveného aparátu jsem věděl, že fotografování v infračerveném spektru má největší specifikum v bílém listí stromů. To dávám snímkům úplně zvláštní charakter – snový, nerealistický. Proto někomu přijdou IR fotografie fascinující, jinému zase vůbec nesedí.
Již při prvním fotografování jsem si schválně udělal snímek stejné scény jak z normálního fotoaparátu, tak z konvertovaného. Pak jsem oba snímky převedl do černobílé (BW). Porovnání je zajímavé. BW fotografie z barevného snímku má menší kontrast (a je jedno, jaký postup použijeme, tedy jak jednotlivé barevné kanály smícháme). Naproti tomu BW z infračervené má ohromný kontrast – jak celkový, tak mikro (hodně tedy vystoupí vizuálně struktury). Moc hezky vynikne prostorovost oblohy, obzvláště pokud je polojasná. Stíny jsou ještě mnohem více kontrastní. Závěry si z toho prozatím vyvozuji dva:
1) IR nelze určitě plně imitovat posprocesem, už hrubá data IR fotky mají úplně jiný charakter, a rozdíl není jen v podání zeleného listí;
2) IR fotografie se může hodit pro fotografování v ostrém slunci, které je normálně třeba na focení krajiny spíše nevhodné.
Na porovnání uvádím základní varianty úpravy fotografií:
0 komentářů