Nebudu si lhát do kapsy. Objektivně je full frame zrcadlovka Nikon D850 nejen to nejlepší, co nám Nikon zatím kdy nabídl, ono je to dle mého úsudku možná i vůbec to nejlepší tělo, jaké je na trhu napříč značkami v DSLR segmentu (jednooké zrcadlovky). Přesto si myslím, že i skoro pět let (!!) po uvedení na trh je zrcadlovka Nikon D750 naprosto fantastický stroj. V tomto článku napíšu pár důvodů, proč bych si D850 nekoupil, ani kdybych měl hypoteticky na účtu přebytečných 80 tisíc. Pár důvodů se totiž najde a o finance nakonec tolik nejde.

Nedávno jsem si všiml, že jsou bazary plné inzerátů na prodej polo-profi (tedy, výraz profi nebo polo-profi trochu ztrácí smysl, ale o tom později) full-frame zrcadlovky Nikon D750, podobně jako zrcadlovek vyšší třídy (D800 a D810). Domnívám se tedy, že mnoho fotografů nevydrželo a nechalo se zlákat novým strojem, terminátorem v oblasti zrcadlovek – Nikonem D850, později pak novými bezzrcadlovkami Z6 a Z7. Ano, Nikon po dlouhých letech opět způsobil ohlášením D850 nadšení ve své komunitě. A spoustě fotografů, zejména u konkurenční značky Canon přidělal vrásky na čele.

Nikon D850 je prostě tak dobrým foťákem, se může stát pracovním strojem pro většinu profíků a nadšených amatérů na příštích 5-10 let. Může a nemusí. Já si myslím, že se tak spíše stane. Ono se tak stalo již u D750, která mi slouží 4 roky a stále de facto nemám důvod ji upgradovat.

Bude nám stačit D850 i za pět či deset let?

Tzv. morální zastarávání elektroniky je (fakt neskutečně blbý výraz, ale přidržím se jej) známá věc. Přesné tempo se však těžko odhaduje. Takže si to zkusme malinko rozebrat. V prvé řadě zastarávání u DSLR výrazně zpomaluje, zrcadlovky jsou dle mé zkušenosti dost spolehlivé stroje, závěrky jsou testovány na sta-tisíce cyklů a to většina fotografů nikdy nevyužije. V tomto smyslu je dost jisté, že není problém, aby stroj typu D850 sloužil i po deseti letech používání. Jinou otázkou je, kde bude za deset let konkurence a kam se vyvine trh.

Na čem to primárně záleží? Na tempu dalších inovací. Tím nemyslím inovace typu: lepší vyvážení bílé barvy, lepší video (videa na zrcadlovku natáčí promile fotografů).

To podstatné pro většinu uživatelů je toto:

• Cena
• Kvalita výstupu – tedy obrazová kvalita (dynamický rozsah, barevná hloubka a výkon na vyšší ISO)
• Váha a rozměry
• Uživatelský zážitek (funkcionalita a potažmo ergonomie)
• Výkonnost celého „ekosystému“ (kam třeba spadá i skutečné rozlišení – což je průnik nejen počtu megapixelů na senzoru, ale i schopnost kresby a rozlišení optické soustavy, stabilizace, výdrž baterií, mobilita atd.)

Nemyslím si, že by došlo k zásadní inovaci ve sféře materiálů a tedy ani v průlomu v parametrech váhy, rozměrů a ceny (třeba díky levnějším polovodičům). Jelikož se vysoce konkurenční trh zrcadlovek zmenšuje, je už nyní dost velký tlak na cenu, velké zlevnění špičkových zrcadlovek nečekejme.

Kvalita výstupu podle mě dosáhla strop současných technických možností. Další změny budou spíše velmi pozvolné. Změnit by to mohla jen nová obrazová technologie snímání na senzoru, o žádných nových patentech se v poslední době nepsalo.

Měnit se tak dle mého (doufejme) bude měnit zejména uživatelská funkcionalita. Očekávám masivní přechod na ovládání dotykem, lepší konektivitu s jinými mobilními zařízeními, a celkové mnohem větší pokrok v oblasti uživatelského rozhraní a možnosti rychlého sdílení fotografií.

Jelikož D850 je první pořádnou zrcadlovkou s dotykovým ovládáním, těch skokových inovací už nebude mnoho. Jediná hardwarová vychytávka, co by v následujících letech mohla zamávat s high-end trhem u Nikonu je dle mého stabilizace na senzoru. Update: bezzrcadlovky Z6 a Z7 nabízí tzv. in-body 5ti-osou stabilizaci, dostane se i do zrcadlovek? – toť velká otázka).

Netroufám si odhadnout, zda přijde nějaká změna v oblasti hybridních hledáčků, rád se nechám překvapit.

Suma sumárum, nedokáži si moc představit, že bychom v horizontu 5 let viděli inovaci, která by zacloumala zrcadlovkovým trhem. je tedy i možné, že tento trh bude skomírat a většina fotografů přejde na bez-zrcadlovky.

V čem je D850 šampion a  proč mi přesto stále vyhovuje D750?

Ok, to vše jsou ale zatím důvody, proč je D850 totální pecka. Jenže, já tu i pár důvodů, proč mi stále připadá, že D750, tedy skoro pět let stará zrcadlovka, je stále „state-of-the-art“ produktem.

Po shlédnutí všemožných různých testů je jasné, že za stejných podmínek (tedy že máte na D850 i D750 špičkové sklo a máme dost světla) dostaneme v první řadě od D850 vyšší skutečné rozlišení, což umožňuje a) větší tisky a b) větší ořezy. Zde je rozdíl mezi 24Mpix a 46 Mpix dost zásadní. I když „přebytečné“ pixely nepotřebujeme, stejně díky zmenšení fotky dostáváme snímky s malinko nižším šumem a větším detailem.

Dále u D850 na nízké ISO dostaneme lepší dynamický rozsah a barevnou hloubku, jenže zde už jsou rozdíly naprosto marginální a normální zákazník (a ani fotograf!) to nikdy nepozná!

Fotograf dostává celkově v těle D850 i malé vychytávky, jako třeba focus-bracketing, což se může krajinářům hodit (ale není to nic, co byste si nedokázali udělat i bez pomoci foťáku). Potud tedy D850 stále vládne.

Jak jsem již naznačil výše: obrazový výstup pro drtivou většinu klientů, kteří nebudou koukat na 100% zvětšeniny (angličtina tomu krásně říká „pixel-peeping“) a prostě na fotky na displeji nebo v tisku klasických rozměrů, bude z obou strojů identický. Dynamický rozsah u starší D750 je stále fenomenální. Každý den mě ohromuje, co dokáže Lightroom vytáhnout ze stínů i zdánlivých přepalů. Rozdíl kvality obrazu oproti třeba D7100 nebo D5300 je dost znát. Zejména při větších úpravách je u DX foťáků znát posun v barevném spektru (D5300 má třeba po vytažení stínů silně nazelenalý nádech).

Nevýhody D850

Vysoké rozlišení je požehnání jen pro pár vyvolených. Pro většinu to bude spíše metlou. Každá fotka je soubor o velikosti (mluvím pouze o RAW, nemá cenu se bavit o JPEGu v segmentu profi a nadšených amaterů) 45-60MB!!! Uděláte cca 20 fotek a máte Giga dat! Ceny paměti a pevných disků sice klesají, ne však natolik, abychom si za pár tisíc mohli koupit 10 TB disk.

Datová zátěž je spojena samozřejmě s identickými nároky na zálohování enormního počtu dat. Nestačí nám nákup jednoho obrovského disku, potřebujeme minimálně dva, mnozí profi fotografové mají zálohu zdvojenou (pak kupujete disky tři).

Větší soubory mají ještě důležitější vedlejší efekt: potřebujete násobně vyšší výpočetní kapacitu. V digitální fotografii je potřeba každý (!) RAW soubor vyvolat. A to si vyžaduje výpočetní výkon, bez ohledu na to, jak náročné workflow posprocessingu máte. Většina fotografů dnes používá kombinaci Adobe Lightroom a Photoshop a je známo, že rozdíl v rychlosti zpracování 24Mpix či 46Mpix je dost zásadní. Poznáte jej při importu, třídění, úpravách, i při exportu – jinými slovy neustále. Pokud nemáte štěstí, že používat super špičkové Tower PC (nebo iMac) s Nvme nebo nejrychlejšími velkokapacitními SSD disky, nejrychlejšími 4-jádrovými procesory, nejnovějšími grafickými kartami  a 32-64GB RAM, může vaše post-processingové workflow poměrně dost zpomalit.

Tohle zásadní problém zejména tehdy, pokud potřebujete být mobilní a fotky upravovat i v terénu. Na trhu skoro není rozumně velký a drahý notebook, který by takto velké objemy dat bez problémů zvládal.

Megapixely versus světlo

Ještě zásadnější mi přijde ovšem háček v otázce fyzikálních zákonů: mám na mysli množství světla.

Fotím už pár let konference a svatby a je faktem, že kromě vzácných výjimek fotograf neustále řeší výzvu jménem nedostatek světla. A nemyslím nutně tmavé prostory nebo focení v noci. Prostě i když svítí slunce a vy zalezete s novomanželským párem fotit do interiéru s velkým oknem, dostáváte se najednou při ISO 100-200 a cloně kolem f2.8 na čas závěrky kolem 1/160 sec. To je z mé zkušenosti hraniční hodnota u nestabilizovaných objektivů nad 35mm, aby fotografie byla skutečně ostrá a bez pohybové neostrosti dané třesem rukou fotografa, nebo pohybem objektu focení (třeba pohyb hlavy nevěsty). Vyšší míra hustoty senzoru u D850 má za následek, že místo 1/160s je zapotřebí volit hodnotu 1/200 nebo dokonce 1/250s, aby byl snímek ostrý i při 100% náhledu. To při stejném množství světla vyžaduje navýšení ISO (možnost jít na nižší clonu nepočítám – zoom objektivy je většinou pod f/2.8 neumožňují, někdy ani fotograf nemůže, chce-li mít zaostřeno na dvě oči).

 

Mluvíme stále o ideálních podmínkách (nepřímé sluneční světlo). Jakákoli méně ideální situace pak vede (pokud nepočítám spíše výjimečné možnosti výrazně přisvítit bleskem) opět už jen a jen ke zvyšování ISO. A zde je ten háček.

Vyšší ISO ovšem ani u o tři roky novější aparátu není lepší než u D750. Pokud srovnáme výkon na ISO 1600 – 6400, tedy řekl bych pro focení eventů klíčové rozmezí, kde pořizuje dost velkou část fotografií, je při 100% náhledu D750 pořád ve výhodě. Výhoda se smaže, jakmile interpolací na menší rozměr část šumu zmizí, pak je výkon dle testu – od dosti renomovaného fotografa G.Wegnera – vlastně vyrovnaný. Ano, pokud potřebujete fotit na vyšší ISO, dostanete na výstupu (tisk, nebo zmenšené JPEGy) v podstatě od D850 stejný výkon. (Není náhodou, že i v roce 2019 spousta astrofotografů pořád používá D750).

Pro někoho, kdo fotí pro klienty, co nikdy nedocení rozlišení 46MpiX (99% klientů) je tedy D850 v podstatě kanon na vrabce.

Pro koho tedy D850 je?

Bezpochyby ale 46Mpix smysl má. Zejména pokud fotíte v ateliéru a máte možnost kontrolovat možností světla, a pokud máte špičková skla, který těch 46 „mega“ utáhnou. Tenhle foťák je fantastický pro všechny, kdo plánují velkoformátové tisky (třeba opravdu velké plakáty) a kdo vydělávají na přispívání do fotobank. Tam se neustále posouvá standard rozlišení. Vysoké rozlišení a tím i možnost velkého ořezu je skvělé pro wildlife fotografy, pro které často žádné dlouhé ohnisko není dost dlouhé (a digitální zoom se tedy hodí).

Stále zůstává podmínka: musíte mít dost paměti (jak na SSD/HDD discích, ta v RAM) a výpočetní kapacity.

Pro mě má D850 ještě jednu podstatnou nevýhodu. Oproti D750 je to více profi tělo (lépe utěsněné, bytelnější),  za což se platí většími rozměry a váhou. Větší odolnost proti vlhkosti a prachu v zásadě nepotřebuji (na svatbách a konferencích se nepráší, na cesty beru menší zrcadlovky), zato nárůst váhy a rozměrů bych pociťoval každý den. Oboje je pro mě natolik zásadní, že už jen kvůli tomu bych nákup dvakrát zvažoval.

Proč tedy zůstávám u D750?

Já jako fotograf svateb a konferencí s jistotou zatím D850 nepotřebuji, na moji práci mi 24Mpix D750 stále vyhovuje. Výstupy z 24Mpix fotky jsou naprosto parádní pro tisky 90*60cm a samo-sebou stačí na menší tisky, foto-knihy, a digitální výstupy pro sociální média.

D750 v kombinaci s pevnými skly a profi-zoom objektivy skvěle ostří i při nedostatku světla. Naprosto neřeším rychlost snímání – mě 7 fotek za vteřinu naprosto stačí. Při focení dětí a lidí nemám pocit, že by mi kvůli tomu nějaký záběr unikl. Ergonomie a úchop foťáku, což je opravdu moc důležitá vlastnost pro někoho, kdo foťák za den vyfotí i více než 2tisíce fotek, je skvělá. Je radost tohle tělo brát do ruky.

Píše se rok 2019, D750 je 4,5 roků stará, mám ale pocit, že kvalita výstupu ze Sony senzoru uvnitř „dé-sedm-set-padiny“ je stále top-třída. Dokonce jsem v roce 2018 vážně uvažoval, že koupím druhé tělo FX – a došel jsem k závěru, že by to opět byla D750!

Možná mě za pár týdnů nadchnou první reálné testy bezzrcadlovek Z6 – které mají podobné specifikace (24Mpix FX) jako D750 (update, ano nadchly, ale ne kvůli tomu, že by obrazový výstup byl o tolik lepší).

Jenže! Bezzrcadlovky jsou pro Nikon nový „ekosystém“, kde musí být investováno mnoho času a financí do vývoje nových objektivů. Velkou otázkou u nové bezzrcadlovky je kvalita ostření (update: není se čeho obávat).

Vadí mi něco na D750? Jedna ostuda Nikonu

Jestli mi něco vyložení vadí, pak je to neustálé ztrácení očnice a odpadání gumových polepů. Je to v posledních letech již tradiční problém, u mé D750 to ale dostalo novou dimenzi, kdy skoro všechny gumy se posouvají a odlepují. Skoro bych řekl, že to je vzhledem k tolika desítkám let zkušeností s vývojem pro Nikon docela ostuda. Polepy jsem si nechal spravit a stálo mě to 2 tisíce korun!

Tím však moje výhrady končí. A i v roce 2019 mohu D750 s klidem doporučit, však se dá sehnat i za cenu kolem 35tisíc korun!

Má cenu čekat na D760? Nebo jít rovnou do Z6?

Je dost pravděpodobné, že koncem roku 2019 nebo na začátku roku 2020 přijde Nikon s nástupcem těla D750, pravděpodobně se strojem D760, ale jisté to není. Z důvodu masivních investicí do systému Z (mirrorless, bezzrcadlovky, nebo také MLC systém) Nikon údajně některé řady zrcadlovek úplně opustí. Vzhledem k existenci Z6, která je cenou a rozlišením na stejné úrovni jako D750, je otazníkem, zda potenciálně právě tato řada nezůstane bez nástupce, podobně jako svého času D300 (D400 prostě nepřišla).

Jenže D750 patřila k tomu nejprodávanějšímu sortimentu v segmentu FX, a proto si myslím, že se Nikon nakonec s D760 vytasí. Očekávám přidání některých funkcí z D850, jako třeba dotykový displej a focus-stacking. Abych sám začal uvažovat o investici do D760, chtěl bych následující funkce:

• Plně výklopný displej (případná dotykovost mi přijde jako fajn bonus)
• IBIS – tedy stabilizaci v těle fotoaparátu
• Podobné rozměry a trochu menší váhu
• Lepší ostření v live-view, případně dokonce funkci eye-AF
• Ponechání dvou slotů na karty

Zda jít rovnou do Z6, je na jiný článek, který mám rozepsaný, protože poslední tři měsíce fotím s oběma stroji a jsou zde rozdíly, které stojí za pozornost. Jedno ale prozradím rovnou, D750 se dnes z hlediska obrazového výkonu u fotek (nemluvím o videu) drží překvapivě dobře.

Když jsem v roce 2016 D750 koupil, asi jsem ani netušil, o jak dobrý nákup se tehdy jednalo!

Suma sumárum: výhody a nevýhod D850 v porovnání s D750

Výhody:

• větší detaily díky výrazně vyššímu rozlišení -> možnost ořezu a většího „dosahu“
• marginálně lepší dynamický rozsah a barevná hloubka na nízké ISO

Nevýhody:

• Náročnost na objektivy
• Objem dat
• Náročnost na postprocessing a na zálohování
• Mírně horší výstup na vyšší ISO, který je rovnocenný s D750 po zmenšení na 24Mpix
• Větší rozměry a váha
• Cena