Krajina Ománu je pro nás Evropany mimořádně nehostinná. Suchá a až na hory na severovýchodě země také dost plochá. Většinu země vyplňují pouště a polopouště, které jsou ovšem při západu a východu slunce velmi fotogenické. Dva dny jsem mohl společně se skupinkou cestovatelů strávit právě na poušti, kde kolem nás bylo tak akorát stádo velbloudů. Fotky písečných dun jsem na blog dával nedávno po focení na Gran Canárii (Maspalomas). Tentokrát se tedy zaměřím na detaily struktur. 

Na poušti v Ománu bylo přes den, jak se dalo očekávat, ukrutné horko, a to i navzdory skoro zimnímu období (byl jsem v Ománu na začátku listopadu). Ráno a navečer je však teplota více než příjemná. Rán je písek pěkně vychlazený. Navečer naopak příjemně hřeji i v momentech, kdy už je vzduch studený.

Ománské písečné duny

Ománské písečné duny

Ománské písečné duny

Ománské písečné duny

Ománské písečné duny

Ománské písečné duny

Nejvíce mě bavilo hledání různých stop – a že jich na tom písku bylo! Viděl stopy od různých ještěrek, hmyzu, ale očividně i od hada. Četl jsem, že na poušti žije několik druhů zmijí. No, jsem asi rád, že jsem viděl jen tu stopu, navíc až poté, co jsem v nedaleké slaměné chatrči přespal.

Struktury v písku

Struktury v písku

Fotil jsem Nikonem D5300 a D7100 – dva foťáky se hodí mít, protože můžete využívat dvě objektivy. Ano, je docela důležité nemuset je měnit během focení, jinak riskujete okamžité zašpinění senzoru zrníčky mikro-písku, který je ve vzduchy vždy a všude, i když jej nevidíte. Na focení dun se hodí širokoúhlý objektiv, na detaily pak spíše standardní zoom (použil jsem Nikkor 18-55mm).

Struktury v písku

Struktury v písku

Struktury v písku

Struktury v písku

Struktury v písku

Struktury v písku