Celý květen byla v Mladé Boleslavi k vidění má první fotografická výstava s názvem „Všecky barvy světa“. O výstavě jsem psal zde a zde. Když jsem výstavu připravoval, nebylo lehké na internetu najít relevantní informace, které by mi s přípravami pomohly. Proto píšu tento krátký článek o několika tipech pro další potenciálně vystavující fotografy.

1. Má pro Vás výstava smysl?

Jestli Vás tato otázka překvapuje, tak to jste se asi ještě opravdu nezamysleli nad tím, k čemu Vám výstava bude. Výstava je totiž pro drtivou většinu fotografů vysoce ztrátová (viz další bod). Je to velká investice peněz, a pokud čekáte, že se díky výstavě proslavíte, dost pravděpodobně zplakáte nad výdělkem.

Podle tipu prostor uvidí výstavu několik stovek až pár tisíc lidí (mluvím o měsíční době). Z toho si pár lidí zapamatuje Vaše jméno, velmi malé procento pak nechá vzkaz, obrátí se na Vás, či udělá objednávku.

Já jsem pojal výstavu jako malou oslavu: tam taky nečekáte, že se Vám investované peníze vrátí. Je to ale způsob, jak udržet nebo navázat vztahy.

Pokud to vidíte podobně, dbejte na to, abyste na vernisáž dostali ten správný tip lidí (viz dále).

Pokud chcete o sobě rozšířit povědomí, raději investujte do reklamy na sociálních sitích (pokud tedy máte atraktivní fotografie).

2. Máte dost finančních prostředků?

Příprava výstavy je drahá. Počítejte obrovský náklad za tisk+ rámování, náklady za pronájem, náklady za vernisáž, náklady na propagaci.

a) Tisk a rámování

Nejnákladnější položka. Tedy pokud chcete, aby výstava byla reprezentativní.

Pokud Vás kvalita netrápí, pak je nejlevnější nákup hotových rámečků, do kterých jen vložíte vytištěnou fotografii. Nemusí to sice vypadat úplně zle, ale žádná pecka to většinou není. Rámeček stojí něco do stovky u menších rozměrů, u větších rozměrů (A4 a více) je to pak nad stovku. Pokud chcete vystavit aspoň 15 snímků A4, počítejte s cenou kolem 3.000 Kč za tisky. Připomínám, že formát A4 je na výstavu (obzvlášť do větších prostor) strašně prťavý. Pokud ale chcete vystavit alespoň A3, pak už cena bude dost růst. Tisk jedné fotky na kvalitní papír bude stát 200-400 Kč. Rámování bude taktéž podstatně dražší.

Pokud byste chtěli tisknout na kapa desku, rozměr 60 * 90 cm, cena s laminací (tu důrazně doporučuji) bude kolem 1.000 Kč. Pokud byste pak ještě chtěli kapa desku zpevnit rámem (protože kapa desky se prohýbají), vyjde to ještě o cca 250-400 Kč dráž. A to jsme pořád o dost možná nejlevnější reprezentativní varianty.

Rámování do hliníku za antireflexním sklem, nebo jiné varianty, to vše vyjde i několikrát dráž.

b) Náklady za pronájem

Většina výstavních prostor (galerie) si účtuje pronájem v tisícových částkách za měsíc. V Praze to může být i přes 10.000 Kč.

Low-cost varianta je výstava v některé kavárně, která stěny takto dává k dispozici. Většinou za pronájem nic nechtějí, pod podmínkou, že proběhne vernisáž s útratu z jejich menu.

c) Náklady na vernisáž

I vernisáž něco stojí: já jsem nakoupil víno (červené a bílé), objednal kanapky (sladké a slané). Musíte si ujasnit s galerií, zda vybavení (skelničky, stoly atd.) je součástí pronájmu. Občerstvení mě přišlo na cca 5.000 Kč. Jídla byla málo, pití jsem měl dost.

d) Náklady na propagaci

Nemusí být nutně finanční, ale jsou minimálně časové. Já jsem po dohodě s Galerií českých bratří měl možnost mít reklamy v médiích provozovaných městem, po městě visely plakáty. Návrh plakátu jsem si dělal sám, stálo mě to určitě několik hodin času. Pak jsem propagoval výstavu na blogu a na FB. Letáky jsem netiskl, neměl jsem možnost žádné distribuce, opět by to byla investice bez návratnosti.

3. Na kolik mě to celkem přišlo?

Suma sumárum mě výstava přišla na cca 37.000 Kč a hodně desítek hodin přípravy. A jak už to bývá, málokdo má peníze i čas najednou. Kdo má dost peněz, může kontaktovat firmy, které udělají výstavu na klíč. Vy jen poskytnete fotografie. Cenu netuším, nezjišťoval jsem, neměl bych na to.

4. Začněte plánovat včas – na prostory se čeká roky

Pokud chcete mít výstavu za měsíc, tak asi neuspějete, leda tak u sebe v obýváků. Pokud chcete mít výstavu do půl roku, obepište kavárny. V galeriích se čeká několik (i pět a více!) let. Já jsem čekal na místo v Mladé Boleslavi skoro 4 roky.

Do prostor se samozřejmě včas před výstavou zajděte podívat. Zajímetjte se o to, jak jsou obrazy nasvíceny. Tomu pak přizpůsobte způsob provedení tisku.

Pozor na kavárny, kde je šero a špatný tip osvětlení.

5. Kdy a jak vymyslet koncept výstavy a přípravu tisků

Mně to zabralo půl roku. Ovšem byla to docela zábava, bavilo mě prohrabávání archivů fotek a vymýšlení možných témat. Myslím, že první byste měli mít v hlavě téma výstavy, a pak – i s ohledem na téma – volit prostory.

Pro přípravu výstavy je dobré používat nějaký software, který umožňuje třídění a filtrování fotografií a řadění do kolekcí, bez nutnosti fotografie různě fyzicky kopírovat. Já v tomto ohledu nedám dopustit na Lightroom. Možnost správy virtuálních kolekcí je přesně jak šitá na přípravu výstavy.

Samotné tisky jsem zadával asi měsíc před výstavu a nakonec se ukázalo, že to byl skoro šibeniční termín. Dolaďovali jsme s tiskárnou spoustu věcí a já mezitím byl pořád v zahraničí, pro hotové dílo jsem jel dva dny před vernisáží. No, časovou rezervu jsem tedy neměl….

6. Nepodceňujte otázku zavěšení a čas na instalací

Moje velké poučení: kustodi v galerii Vám jen otevřou prostory, a pak Vás nechají, ať si obrazy na bílé stěny pověsíte, jak je libo, ale bez pomoci. Já jsem původně měl domněnku, že v každé galerii je kustod s vrtačkou, který mě bude asistovat. Tak to třeba jinde je, v mém případě tak nebylo. Bohužel jsem si během tisku nevyřešil způsob zavěšení, při odvážení tisků z fotolabu jsem si zapomněl vzít slíbené háčky. Po příjezdu do galerie nastal šok, že nevím, jak mám obrazy na holé stěny pověsit. Musel jsem zajet do rámařství pro speciální svorky do rámů. Zároveň jsem musel poprosit svého tatínka řemeslníka, aby vzal kladívko, hřebíky, vodováhu a jiné náčiní. Ve dvou lidech jsme instalovali 27 obrazů cca 4-5 hodin.

Doporučuji se způsob zavěšení důkladně předjednat s galerií nebo kavárnou. Předejdete zbytečným časovým ztrátám.

Dost časově náročná je i příprava popisek. U výstavy se hodí mít svůj profil, já jsem jej tiskl na A3 a nechal zalaminovat. Popisky jsem nelaminoval, pouze jsem použil A4 papír, který jsem stříhal na menší štítky a lepil na stěnou oboustranně lepicí páskou. Zabere to skoro 40-60 minut.

Moje tisky byly laminované a celkem odolné proti otiskům prstů. Obecně však doporučuji mít při sobě bílé rukavice na manipulaci s tisky.

7. Příprava vernisáže

Pozvěte lidi alespoň měsíc předem a pak jim ještě týden nebo 10 dní před výstavou pošlete zdvořilou připomínku. Připravte si řeč. Vernisáž si užijte – z mého pohledu je to ten den D. Pak se sice na výstavu ještě asi vrátíte v užším okruhu lidí, vernisáž by měla být odměna za Vaši časovou a finanční investici. Abyste si to mohli užít, mějte po ruce pomocníky, kteří Vám pomohou s občerstvením a další logistikou. Být na to sám je zbytečně velký stres.

8. Prodejní výstava?

Výstava si na sebe nevydělá, ani pokud je prodejní. Proč? Lidem se zdají ceny za tisky moc drahé. V Mladé Boleslavi jsem prodával tisky 30*90cm (kvalitní světlo-stálý tisk, laminace, vyztužení kapa desky dřevěným rámem) za 1.650 Kč – už během vernisáže jsem pochopil, že se to některým zdálo moc. Objednávek také bylo méně, než jsem původně čekal.

9. Stojí to za to?

Obecnou odpověď nemám. V mém případě je odpověď ano. Jedním z důvodů je i fakt, že jsem na výstavu čekal dlouho a finanční náklady jsem dopředu měl propočítané a nezaskočily mě.

Na vernisáž mi přišlo 60 lidí, většina těch, na kterých mi záleželo. Byl to fajn večer, na který budu rád vzpomínat. A díky výstavě jsem měl pak příležitost poznat dva další fotografy.

V návštěvní knize se sešlo na pět dvou-stránek hezkých vzkazů. To je milé, ale kvůli tomu bych to nedělal.

10. Rada na závěr

Udělejte si výstavou hlavně radost sami sobě, a tak to i od začátku plánujte. Je nejdůležitější, aby téma výstavy nadchlo především Vás. Tak jsem si to alespoň nastavil já: vystavím takové fotky takovým způsobem, že i kdyby se to nikomu jinému nelíbilo, já budu spokojen. To se povedlo, ono ani nešlo jinak, že…

Na závěr děkuji všem, kteří mi pomohli výstavu zrealizovat, byla to celá moje zlatá rodina a ještě mnohem více lidí….