Příhrazské skály jsou mým možná nejoblíbenějším místem Českého ráje. Často tu jezdím na kole, běhám, fotím, chodím na procházky. Proto mi docela vrtalo hlavou, že jsem až donedávna vůbec netušil o dvou skalních obloucích. Oba jsou krásné, oba jsou schované mimo turistické stezky a oba čekají na milovníky Českého ráje, aby je sami pro sebe objevili. Oba oblouky si zaslouží být i nadále mimo hlavní pozornost turistů, proto ani zde neprozradím jejich polohu. A zdaleka to nejsou oblouky jediné – v Příhrazech jich je opravdu hodně. A Sokolí pusinky, jak se jednomu z nich přezdívá, jsou bezpochyby tím obloukem nejhezčím.
První brána je opravdu velká – připomíná mi Malou Pravčickou bránu v Českém Švýcarsku. Slyšel jsem různé názvy – duhová, nebo taky sloní noha.
Druhou skalní bránu v poslední době hledá hodně lidí – jmenuje se Sokolí pusinky, nebo také Ptačí polibek. Její lokaci nebudu prozrazovat, kdo má zdejší přírodu rád, tak si užije několik procházek skalami a místo nakonec najde, kdo chce jen fotku na Instagram, musí hledat jinde.
Příhrazské skály jsou prostě nádherné. Mají tolik skrytých údolí, kde turisty nepotkáte. Jsou tu nejen nádherné skály a hluboká údolí, ale i pěkné výhledy do různých směrů (jak na Ješteď, Jizerky, Krkonoše, tak na Bezděz a Středohoří, tak na Mladoboleslavsko, tak směrem dovnitř ráje k Vyskeři a Troskám) – což v jiných skalních městech Českého ráje nenajdete. Jsou tu krásné zakrslé borovice, co vypadají jak pečlivě pěstěné bonsaje, jsou zde nádherné bukové lesy s majestátními stromy. Proto to tu mám rád.
no páni, to je objev! málem taková malá Pravčická brána! a název taky příhodný 🙂
díky moc za reportáž!
krása, díky
Díky za nádherné fotky.
Jezdíme do Českého ráje pomalu pětatřicet let a stále je co objevovat, takže máme motiv na pátrání po „pusinkách“ a ostatních bránách. Je dobře,že nesdělujete jejich polohu, i když mám obavu, aby se na skály nevyřítili hledači senzací, po jejichž nájezdech vypadají některé lokality jako po přejezdu tatarů – viz Hruboskalsko a zničený podrost od bezohledných cyklistů, apod.
Milá paní Evo, děkuji za Váš komentář. Naprosto souhlasím, objevování skrytých zákoutí Českého ráje, a s tím i nových fotografických perspektiv, mě také neuvěřitelně baví. Příhrazské skály jsou, s výjimkou Drábských světniček, zatím spíše stranou masivního zájmu. Trochu sobecky si přeji, aby to tak zůstalo…Hezký den, V.
Dobrý den, mohl by jste alespoň napovědět, kde to je, u jaké cesty. Jen si udělám fotku a hned zase půjdu. -:) Díky moc.
Je to kousek od Liberce -směrem na Budějice- u božích muk doleva a tam jak měli letos oves-tak tam za polem je studánka,tam se napiješ a hledej dál.
😉
Když půjdete od turistické cesty doprava a přijdete ke krmelci, napravo jsou Sokolí pusinky (viditelné i z cesty) a nalevo nad skalní stěnou Duhová brána. Kousek od sebe. Ale napřed musíte hodně hledat na internetu a potom už jdete najisto.
Od doby, kdy tam nahoře je keška, už je pozice veřejně dohledatelná na internetu. Místo tím trochu ztratilo na kouzlu, ale zároveň respektuji právo na rovný přístup do přírody. Já jsem pozici nechtěl zveřejňovat spíše z toho důvodu, že to pro spoustu lidí i tady v Českém ráji bylo a je zábavné pátrání (mě to roční pátrání moc bavilo), nikoli z pozice nějakého samozvaného ochranářství. Nicméně je faktem, že CHKO se stavem zvýšené návštěvnosti místa není spokojena a možná chystá opatření (viz zavřená Sokolka pod pohružkou vysokých pokut).