Na páteční zatmění slunce jsem se velmi těšil, neboť jsem v poslední době přišel na chuť fotografování astronomických jevů. Zde na blogu jsem psal několikrát o fotografování měsíce, vedle toho opakovaně zkouším fotografování hvězd. Na fotografování měsíce jsem si vyzkoušel, že při efektivním ohnisku 810mm (díky sestavě Nikon 1 V1 + FT-1 + Nikkor 55-300mm) jsem schopen docílit docela slušných výsledků. V pátek jsem tedy měl výbavu nachystanou. Mým záměrem bylo vyfotit nejen kotouč slunce, kterak je postupně ukrajován do srpečku, ale mít přitom v popředí siluetu něčeho zajímavého – ideálně typického pro Prahu.
Díky webu photoephemeris (http://app.photoephemeris.com/) jsem přesně věděl, kdy zatmění nastane, odkud bude slunce svítit (světová strana), i jak vysoko na obzorem bude. Jelikož mělo být slunce cca 36° nad horizontem, bylo mi jasné, že budu muset zdvihat objektiv relativně vysokou. Abych měl alespoň něco v popředí, potřeboval jsem fotit z velkého podhledu. Vyrazil jsem na Karlův most, kde jsem chtěl slunce nafotit s lampami nebo sochami v popředí.
Už první zkušební snímky pouhého slunce mi však naznačily, že plán budu muset asi přehodnotit. Slunce je natolik jasné, že focení bez ztmavujících filtrů by bylo nemožné. Pro optimální expozici slunce jsem zkombinoval dva ND filtry značky VFFoto. Silnější měl faktor 1000 (tedy propouští jen jedno promile světla) a druhý měl faktor 64 (propouští zhruba 1,5% světla). Jejich kombinace propouští 0,00156% světla! Filtr je tedy absolutně černý, a jediné co propustí je zářící slunce. Bohužel vše ostatní zůstane absolutně černo-černé, a v tom byla za zrada. Vůbec se mi nedařilo vyfotit slunce v kombinaci s něčím v popředí. Zkoušel jsem klasický nápad, kdy jsem zakomponoval slunce doprostřed lampy. Když jsem měl kotouč slunce akorát naexponovaný, lampa vůbec nebyla vidět – byla stejně černá, jako okolní nebe.
Jediným řešením byl extrémní bracketing, kdy bylo nutné udělat expozice od sebe vzdálené mnoho celých EV čísel. Problém ovšem je, že slunce se pohybuje na obloze docela rychle. Mě se bracketing příliš nepovedl, nakonec jsem snahu vzdal. Mezitím jsem zjistil, že z toho nic světoborného nevyleze.
NIKON 1 V1 (300mm, f/8, 1/320 sec, ISO100)
Holt zde platí otřepané, že fascinující astrologický jev nutně nedá vzniknout fascinující fotografiím. Přes den se v médiích objevilo stovky podobných fotek. Pokud jste to sami fotit nestihli, není důvod truchlit.
0 komentářů