Už je tomu více než půl roku, co jsem se vrátil z Jižní Ameriky. Zatím jsem zde na blogu ještě nepublikoval fotografie z této cesty, která byla mimo jiné jedním fotografickým snem. Začnu tedy Salarem de Surire. Dostat se sem bylo dobrodružství, které vydá na samostatný příspěvek, stálo to však absolutně za to.
![Plameňáci na Salar de Surire s vulkánem Cerro Puquintica v pozadí (5.712 m.n.m.)](https://krasnesvetlo.cz/wp-content/uploads/2014/08/Salar-Surire_4.jpg)
NIKON D7000 (85mm, f/7.1, 1/60 sec, ISO100)
Plameňáci na Salar de Surire s vulkánem Cerro Puquintica v pozadí (5.712 m.n.m.)
Do roku 2014 jsem se probudil na jednom z nejhezčích míst pro fotografa krajináře – na obrovské pláni Salar de Surire, která leží stovky kilomterů od civilizace u hranic severního Chile a Bolívie. U jezera potkáme násobně více lam a plameňáků, než lidí. Přesněji řečeno potkáme jednu střenku (a je střetnutí nezapomenutelné a naštěstí nafocené, takže i na to se těšte) a jedno auto. Toť vše.
Plameňáci na této solné plání byli dost plaší, z blízka se nám je vyfotografovat nepodařilo (to přišlo až později, takže o plameňácích určitě napíšu samostatný článek).
V oblasti právě probíhala tzv. bolívijská zima, takže od amazonie přicházeli těžké dešťové mraky – každé odpoledně pravidelně pršelo. Jediná šance na solidní fotografování tak přicházela hned ráno po rozbřesku.
Samotná solná pláň Salar de Surire sice nepatří k největším, které jsou v těchto končinách k vidění, ale rozhodně patří k těm nejhezčím. Představte si to jako kotlinu o poloměru asi 30km lemovanou pásmem hor vulkanického původu. V kotlině kdysi bylo moře, posunem zemských desek však bylo vytlačeno do vysoké nadmořské výšky (4.300 m), kde postupně vyschlo. Díky sopečné činnosti zde nezůstala jen sůl, ale i další vzácné minerály. Na pláni se těží borax, což je ve vzduchu trochu cítit. Jediní tvorové, kterým smrad a toxická voda vyhovuje, jsou právě plameňáci. Na Salaru jich byly stovky a možná tisíce. Těžba v době naší přítomnosti naštěstí kvůli období dešťů neprobíhala.
![Fotografovat na tomto místě byl neskutečný zážitek](https://krasnesvetlo.cz/wp-content/uploads/2014/08/Salar-Surire_3.jpg)
NIKON D7000 (34mm, f/8, 1/125 sec, ISO100)
Fotografovat na tomto místě byl neskutečný zážitek. Ty zelené potvory, co vypadají jak nějaké přerostlé lišejníky, jsou stromy!! Stáří stovky let, růst pár mm za rok – jemnují se llareta (vyslovuje se „jareta“) a rostou jen v oblasti Altiplana.
Okolní hory jsou opravdu nádherné. Zejména v kombinaci s pasoucími se lamami je to pastva pro oči i duši. Jsem si jist, že na planetě už není mnoho tak krásných míst, která ještě nejsou zasažena turismem. Pokud budete mít někdy to štěstí a navštívíte Chile, zvažte výlet na sever do oblasti Altiplana. Nebudete litovat.
0 komentářů
Trackbacky/pingbacky