Nikon Z6 používám od května 2019, od té doby jsem pořídil přes 13 tisíc fotografií s tímto strojem. V nedávném článku jsem psal důvody pro a proti pořízení bezzrcadlovek sére Z. Byl jsem dlouho na vážkách, pro nákup mě zviklal nový špičkový objektiv Nikon Z 24-70mm f/2.8 S, který jsem potřeboval pro svou reportážní práci. Koupil jsem tedy Nikon Z6 a fotil s ním rodinu, zakázky, svatby a krajinu. Měl jsem jej i na cestách v Norsku a v Kanadě a pořádně tedy otestoval nejen funkce, ale jeho uživatelskou hodnotu na cestách. Jelikož mnoho recenzí foťáků klouže po povrchu. Hodnotí pouze funkce a atributy, které se vyjímají na papíře, ale už méně si dávají dlouhodobou práci skutečně většinu funkcí smysluplně používat a hodnotit jejich přínosy. Dal jsem si s touto recenzí trochu načas, abych naopak nabídl trochu hlubší pohled pro vážné zájemce. Zde jsou moje postřehy.

NIKON Z 6 (16.5mm, f/8, 1/200 sec, ISO100)

Metodika recenze

Dost jsem si lámal hlavu nad užitečností a objektivností této recenze a dal jsem si dost práce s tím, abych si dal na papír kritéria, která jsou pro mě při focení důležitá. Jen tak zabráním tomu, abych pro mnoho větví a stromů nepřestal vidět celý les. Tedy aby se mi nestalo, že zabřednu do neplodné diskuze i určité nevýznamné funkci. Zde jsou parametry, na kterých mi záleží:

1	obrazová kvalita
	dynamický rozsah	Větší dynamický rozsah: větší schopnost zachytit kontrast a mít možnost vytáhnout stíny a zmenšit přepaly
	digitální šum	= výkon na vysoké ISO, čistota výstupu na základní ISO
	barevná hloubka	Podání barev, zejména také po aplikování úprav (vytažení stínu apod.)
2	Praktičnost
	ergonomie držení	Jaký mám pocit, pokud vezmu foťák do ruky (a budu jej držet a fotit s ním celý den)?
	ergonomie ovládání	Jak dobře se mi s foťákem a jeho tlačítky pracuje?
	váha	Čím menší, tím lepší (pozor, ne každý to tak má)
	rozměry	Čím menší, tím lepší (pozor, ne každý to tak má)
	životnost baterie	Čím delší, tím lepší
	kvalita systému	U těchto foťáku závisí výkon nejen na foťáku, ale zejména na objektivech, či také na blescích, dálkových ovladačích apod.
	cena	Čím menší, tím lepší
3	Ovladatelnost a funkce
	Pohotovost/rychlost náběhu	Čím rychlejší, tím lepší
	přesnost ostření	Nechci nic dolaďovat a experimentovat
	rychlost ostření	Čím rychlejší, tím lepší
	vychytávky ostření	Jaké funkce nabízí navíc proti konkurenci?
	displej	Nejen velikost a vyklopitelnost, ale také podání barev a dotykovost
	hledáček	Jak se do něj kouká, co v něm vidím, jak mi slouží
	tlačítka	Kde jsou, jaké funkce mají, jak se ovládají
	menu	Jak je rozvržené a přehledné
	vychytávky	Věci navíc
4	Video
	obrazová kvalita	Dynamický rozsah, ostrost, barvy, šum
	formáty	Rozlišení (Full HD, 4K), frame-rate, ale také poměry stran
	ostření videa	Hodnocení autofocusu
	vychytávky	Věc navíc

Metodiku máme, než se vrhneme na rozbor jednotlivých parametrů, ještě rychlý přehled základních funkcí.

Přehled funkcí:

Snímací čip	Full-frame CMOS 24,5 Mpix
Poměr stran	3:2
Bajonet	Nikon Z
Obrazový procesor	Expeed 6
Rozsah citlivosti ISO	ISO 100 – 51.200 (uživatelsky 50 – 204.800)
Stabilizace čipu	Ano, pětiosá, účinnost až 5 EV
Automatické zaostřování	Hybridní, pokrytí 90%, 273 bodů, -4 EV.
Rychlost sériového snímání	12 snímků za vteřinu
LCD monitor	Dotykový, 3,2″ (8 cm), 2,1 Mpix
Hledáček	EVF, OLED, 3,69 Mpix, zvětšení 0,8x
Video	4K – 30p / Full-HD – 120p
Bezdrátové rozhraní	Wi-Fi + Bluetooth 4.2 Low Energy
Drátové rozhraní	USB-C, HDMI, Nikon
Paměťové karty	1 x XQD
Vestavěný blesk	Ne
Odolnost proti stékající vodě a prachu	Ano
Rozměry	Cca 134 x 100 x 67 mm
Hmotnost	675 gramů

To nejpodstatnější na úvod: obrazová kvalita je fenomenální a video snad ještě lepší!

Jelikož píšu kritickou recenzi a nikoli sponzorovaný PR článek, zaměřím se dále v textu na některé slabiny, nebo lépe řečeno na méně odladěné a vychytané funkce. Cítím ovšem povinnost právě z toho důvodu, že negativní věci více zůstávají v naší paměti, abych hned na úvod řekl to nejdůležitější. Obrazová kvalita je skvělá. Ostření je lepší, než se na internetu tvrdí. Je velmi přesné, je velmi rychlé, zejména s nativními objektivy bajonetu Z. Stabilizace obrazu je pro mě naprosto skvělá vychytávka, takže už skoro ani nemusím brát stativ. A video? Wau! Ta kvalita je neuvěřitelná. Navíc už není problém točit videa s extrémně malou hloubkou ostrosti a využívat při tom spolehlivé a rychlé automatické ostření.

NIKON Z 6 (18mm, f/6.3, 1/320 sec, ISO100)

Obrazová kvalita bezzrcadlovky Z6

1	obrazová kvalita
	dynamický rozsah 10/10
	digitální šum 10/10
	barevná hloubka 10/10

 

Subjektivně jsem nadšený, není co vytknout. Potvrzují to i objektivnější testy, které hodnotí barevnou hloubku, dynamický rozsah a úroveň šumu. Zároveň však chci dodat, že nevidím příliš velký rozdíl oproti D750. Subjektivně se mi zdá, že je Z6 ještě o chlup lepší na hodně vysoké ISO6400 – 12800, ovšem nezávislé testy to tak úplně nepotvrzují, nebo spíše mluví o marginálních rozdílech. Každopádně platí: v kombinaci se světelným objektivem a zapnutou stabilizací získáváte stroj s nočním viděním, prostě vyfotíte cokoli i při osvětlení s intenzitou malé svíčky. Měl jsem i možnost pár dní testovat Z7, a všiml jsem si rozdílu, který ovšem nedokáži dobře pojmenovat a dost možná spíše vyvstával způsobem postprodukce v Lightroomu, kde se Zetkové NEF soubory chovaly podstatně odlišně od D750. Tudíž nechci ani potvrzovat či vyvracet posudky jiných fotografů, kteří tvrdí, že Z7 má o chlup lepší barevnou hloubku a dynamický rozsah (a samozřejmě horší výkon na vysoké ISO).

NIKON Z 6 (24mm, f/2.8, 15 sec, ISO6400)

Každopádně dynamický rozsah Z6 je skvělý. V Lightroomu si můžete hejblátky (slidery) rejdit jak chce a obraz se podvoluje. Množství informací, které jsou ve snímku mě nepřestává překvapovat.

To co dělá sérii Z výjimečnou a proč ji asi všechny drobné nedostatky odpustím, je nekompromisní obrazová kvalita a výjimečná funkcionalita objektivů série Z. Právě kombinace nativních objektivů a těl Z je to co by se mělo hodnotit – jako jeden celek, viz kritérium kvalita systému.

Praktičnost Nikonu Z6

2	Praktičnost
	ergonomie držení	9/10
	ergonomie ovládání	6/10
	váha	9/10
	rozměry	9/10
	životnost baterie	8/10
	kvalita systému	9.5/10
	cena	9/10

 

Praktičnost je pro mě ruku v ruce s obrazovou kvalitou tím nejdůležitějším aspektem při výběru fotoaparátu. Na rozdíl od kvality obrazu, kde si lze vystačit s třemi indikátory, je tahle kategorie ale mnohem komplikovanější: zahrnuje v sobě cenu, váhu a rozměry, stejně jako ergonomii či životnost baterky. To vše je pro mě hodně hodně důležité. Stejně jako bych si nekoupil fotoaparát Leica se sebelepší kvalitou obrazu, pokud by cena byla nad sto tisíc, podobně bych si nekoupil skvělý full frame Nikon, co váží více než kilo, byť by byl sebe-levnější. Ovšem tím také naznačuji, že je tato kategorie mnohem více subjektivní a já se ani o objektivitu nesnažím, hodnotím tato kritéria čistě podle svých potřeb a zkušeností.

2.1. Ergonomie držení

Měl jsem obavy, že se menší rozměry, zejména nižší výška aparátu promítne do horšího úchopu. Můj první dojem nebyl stoprocentní, když jsem si poprvé vzal do ruky Z6 v kombinaci s objektive Z 24-70mm f/4, měl jsem pocit, že držím aparát jen čtyřmi prsty a že je malíček pod foťákem, navíc mi soustava přišla těžká. Na nějaký čas mě zejména toto odrazovalo od nákupu. Nicméně po pěti měsících používání mohu říci, že je ergonomie držení mnohem lepší, než jsem čekal a mohu vlastně naspat, že je skvělá. Grip je dostatečně hluboký, palec dává dobrou operu, mačkání spouště není problém, ruka v zápěstí není unavená ani po celodenním focení s těžkým objektivem 24-70mm f/2.8. Ergonomie tlačítek už je však jiná kapitola, pro přehlednost jsem to vzal jako separátní kritérium.

2.2. Ergonomie ovládání

V krátkosti napíšu, že je to pro mě hlavní problém nového systému. Menší váha a rozměry jdou z mého pohledu jednoznačně proti praktičnosti ovládání. A to je problém!

Jakkoli je vše tak nějak „doma“ pro ty, co jsou na Nikony zvyklý, tedy vše najdete tam, kde byste to čekali, není tím zaručena funkční dokonalost. Ba naopak. U všech pokročilých zrcadlovek je lepší rozvržení tlačítek, než u mé Z6, a to jsem zvyklý i na řadu D5x00. Ta se kvůli výklopnému displeji řadě Z6 ergonomií trochu podobá a já z toho nejsem nadšený. V čem se to konkrétně projevuje? Zjednodušeně řečeno je na vině menší vzdálenost mezi tlačítky a jejich přesun na pravou stranu. Z toho pak plyne:

• Navolit ISO naslepo je obtížné, vypnout/zapnout funkci auto-ISO znamená chytnou křeč do ruky (je nutné opravdu hodně zalomit/pokrčit ukazováček).
• Korekce expozice – moje nejpoužívanější funkce na foťáku – je umístěna taktéž nešťastně, mám problém ji nahmatat intuitivně.
• Špatné přepínání ostření – to je defaultně navoleno na spodní přední (pod objektivem) tlačítko, což se má přiblížit co nejblíže funkčnímu rozvržení u pokročilých zrcadlovek. Ale pouhý fakt, že je to tlačítko pro pravou a nikoli levou ruku výrazně snižuje funkčnost.
• Nevyhovuje mi poloha joysticku pro volení ostřících bodů – ačkoli byli a jsou fotografové většinou spokojení s funkčností joysticku pro volbu ostřících bodů u D500 a D850, já pořád zápasím s tím, jak rychle a efektivně navolit správnou pozici ostřícího bodu. Joysticky je na relativně malém foťáku moc blízko dlani a mně se nepoužívá pohodlně. Přiznávám, že to může být vnímáno jinak u osoby s menší rukou.
• Přepínání single a sériového snímání u dedikovaného tlačítka nelze dělat křížovým voličem, pouze kolečkem, zatímco u většiny jiných funkcí to je jinak (včetně volby sériového snímání skrze „i“ menu). Našel jsem asi dvě situace, kde mi přijde, že inženýři Nikonu vyloženě udělali chybu v softwaru fotoaparátu, a ten se chová nekonzistentně.
• Špatná volba autobracketingu – chce to minimálně čtyři pohyby kurzorů/tlačítek, lze pouze pře funkční tlačítko „i“.

 

Obecně je znát, že chybí tlačítka na levé straně displeje. Na jejich používání (v kombinaci s užitím pravé ruky, která volí podfunkce předním nebo zadním kolečkem) jsem z D750 a D7100 zvyklý (volba ISO). Ještě více mi pak chybí tlačítka ne levé přední straně foťáku, jako třeba volba expozičního bracketingu a přepínání ostření.

Nikon Z sice nabízí funkční tlačítka, problémem ovšem je, že jsou všechny pro pravou ruku. Chybí tedy možnost rychlé volby funkcí pomocí současného držení tlačítka (ideálně levou rukou) a manipulací předního či zadního kruhového voliče (pravou rukou). Tohle je pro mě zatím největší bolest.

Něco z toho může nahradit funkční kroužek na zetkových objektivech, ale zatím se mi nepodařilo vychytat.

Na závěr jen dodám: jakkoli kritizuji Nikon Z6 za sub-optimální řešení, neznamená to, že je na tom konkurence lépe, spíše naopak. Sony A7 má docela tragickou ergonomii – a to jak talčítek, tak úchopu. To jen pro zasazení do kontextu. Myslím, že obecně je ergonomie horší u bezzrcadovek než u zrcadlovek. Daní zrcadlovek jsou samozřejmě větší váha a rozměry.

2.3. Váha

Váha je pro mě subjektivně strašně důležitá, protože cestuju, často do hor a potřebuju být sbalen úsporně. Nepotřebuju tedy těžký foťák, což naopak může vyhovovat někomu, kdo fotí zejména ve studiu.

Tedy váha je 675g včetně baterky a karty. Z6 je nejhlehčím full frame fotoaparátem. Rozdíl oproti D750 není velký, jedná se o cca 75 gramů. Myslím, že váha naopak obrovská výhoda u Z7, protože jejím DSLR protějškem je poměrně těžká D850 (915g). Pokud někdo potřebuje foťák na hory s nekompromisní kvalitou a vysokým rozlišením, je Z7 skvělá volba. To samozřejmě platí i pro Z6. Myslím, že váhu ocení svatební fotografové. Já si ji tedy cením hodně a budu doufat, že někdy v budoucnu bude její nástupce ještě lehčí!

2.4. Rozměry

Zde se omezím na stručné: dobrý kompromis mezi velikostí a dobrou ergonomií. Jak jsem již psal – chybí více prostoru pro malíček, ale zase jsem rád, že se foťák vejde do malé brašny.

Spekulativní otázka je, zda bych raději měl větší a těžší foťák, který by se lépe držel (opora pro malíček), nebo by měl druhý slot na paměťovou kartu. Já raději ty menší rozměry a co nejmenší váhu.

Dovolím se spekulaci druhým směrem: dočkáme se v budoucnu u Z aparátů plnoformátové zrcadlovky pod půl kilo? A dočkáme me se DX bezzrcadlovek, které budou ještě menší a lehčí, než D3500? [update Z50 je sice malá a lheká, ale nikoli lehčí než D3500] Vezměme v potaz, že bajonet Z je dost velký…což má výhody pro světelnost a design širokoúhlých aparátů, ale nevýhody v možnostech redukce rozměrů. Ale to je na jiný článek.

2.5. Životnost baterie

Zde vyvolala velký rozruch metodika CIPA, která ohodnotila výdrž baterie EN-EL15b na pouho-pouhých 330 snímků. Praxe však ukázala, že to byl dost velký úlet v odhadu skutečné výdrže. Ta se pohybuje realně mezi 500-800 fotografiemi. Je to méně než u velkých zrcadlovek, kde není problém vyfotit i přes tisíc fotek na jednu baterku, ale je to dost na to, aby si člověk nemusel brát na denní focení více, než jednu náhradní baterku. Za mě naprosto ok!

Jaká je výdrž při natáčení videa už nedokážu posoudit, vždy jsem točil jen hodně krátké, maximálně několika minutové klipy.

2.6. Kvalita systému

Když si někdo kupuje bezzrcadlovku, musí uvažovat stejně, jako u nákupu zrcadlkovky. Nejde jen o funkce, ceny, váhu a rozměry foťáku jako takového, ale úplně stejně i o stejné parametry všech objektivů, které se mu potenciálně hodí. Nikon má skvělou sbírku objektivů pro bajonet F. Kdysi právě dostupnost a kvalita f entry-level zoomů pro DX zrcadlovky byla důvodem, proč jsem se ozhodl pro Nikon. Dodnes si myslím, že v oblasti malých zrcadlovek má právě Nikon nesilnější sestavu D5600 + Nikkory AF-P 10-20mm, 18-55mm, a 70-300mm. Lehké a výkonné stroje. Naopka jsem dlouho váhal s nákupem zoom objektivů v FX segmentu. 24-120mm mi přišel jako takový nemastná neslaný objektiv za dost peněz, 24-70mm f/2.8 zase byl a je vynikající ostrostí, ale chybí mu stabilizace, když pak přišla stabilizovaná VR verze, zklamaly mne některé optické vlastnosti za neuvěřitelně vysokou cenu. 14-24mm sice byla a je opticky fenomenální, ale je to velký jak kráva a nedá se na to nasadit filtrový systém, který by nestál víc než 5 tisíc korun.

Zetkový systém nového bajonetu umožňuje dvě věci: je zpětně kompatibilní přes redukci se systémem F (redukce se proto logicky jmenuje FTZ, jakože eF to Zet, z efka na zetko). Je to redukce logicky jednosměrná, zetková skla na zrcadlovku nasadit nelze. Druhá, podstatnější vlastnost systému je pro mě velmi důležitá: umožňuje konstrukci menších a lehčích objektivů, které jsou ještě opticky kvalitnější. A skutečně, všechna skla, která zatím Nikon s bajonetem Z vypustil, jsou docela perly. I obyčejný seťák 24-70mm je pro mě na 24Mpix Z6 ostrostí zcela vynikající. Zatím jsem nejvíce nadšen z poměru cena výkon se širokáčem 14-30mm. Perfektní rozsah ohniskových vzdáleností, perfektní podpora stabilizace obrazu v těle (objektiv na to má vliv, viz dále), skvělá ostrost v celé šíři na všech clonách a hlavně možnost nasadit filtry! Nadšený jsem i z objektivu 24-70mm f/2.8, který při reportážním focení prakticky nahradil moje FX pevná skla.

Hlavním nedostatek Zetkového systému je zatím nedostatek určitých typů objketivů: zatímco máme hned několik objektivů kolem ohniska 24mm (dvě verze 24-70mm, 14-30mm a pevná 24mm f/1.8), naprosto chybí objektivy nad 85mm, zejména zoomy 70-200mm a i delší skla, podobně třeba makro-objektivy nebo tilt-shift skla. Jsem velmi zvědav na váhu a cenu 70-200mm f/2.8. A samozřejmě jsem hodně zvědav na výkon pevných skel se světelností f/1.2. Ta, co jsou na trhu o maximální díře f/1.8, jsou fenomenální.

Troufám si nicméně odvážně tipnout, že kvalita a životnost Zetkového systému bude ještě větší než u eFkového bajonetu.

2.7. Cena

Díky letní akci jsem sehnal Z6 v kombinaci se setovým objektivem 24-70mmf/4 a adaptérem FTZ za 65.900 Kč. Vzhledem ke kvalitám objektivu 24-70mm jsem to považoval za dobrou cenu. Samostatně se prodává za baťovských 49.990 Kč (říjen 2019), to je dle mého adekvátní cena za nabízenou kvalitu. Cena Nikonu Z6 navíc klesá.

Nevýhodou je absence Zetkových strojů na bazarech, stejně jako nedostatek objektivů z druhé ruky, což je výhodou zrcadlovek.

Ovladatelnost a funkce Nikonu Z6

3	Ovladatelnost a funkce
	Pohotovost/rychlost náběhu	5
	přesnost ostření	10
	rychlost ostření	9
	vychytávky ostření	9
	displej	8
	hledáček	9
	tlačítka	6
	menu	10
	vychytávky	9

3.1. Pohotovost a rychlost náběhu

Z mého pohledu po ergonomii tlačítek druhé vyloženě slabé místo. Tahle bezzrcadlovka je v mnoha aspektech hodně rychlý foťák, zvládá rychlé ostření (více hned, fakt to zvládá) a fotí až rychlostí 12 snímků za sekundu, přesto se dle mého moc nehodí na focení rychlé akce (určité typy reportáže a hlavně wildlife).

Nejprve popíšu situaci se zrcadlovkou. Pokud se budu pohybovat v přírodě, uvidím zvíře a mám správně nastavenou zrcadlovku (ostření, expozice), pak jsem schopen do cca 1s od první reakce udělat fotku. Náběh do funkčního stavu po zapnutí je prakticky bez zpoždění, respektive určité malé zpoždění existuje, ale vykazuje laboratorní hodnoty, které běžný fotograf nepostřehne.

U bezzrcadlovky je situace jiná. Zrcadlovka nějaký zlomek sekundy nabíhá, jako by se zahřívá. Pak ovšem také nabíhá, respektive se přizpůsobuje jas displeje po sundání krytky z objektivu (jakmile sundám krytku, obraz v hledáčku je na chvilku hodně světlý -zde by asi pomohla eliminace funkce D8 – viz popis dále v recenzi). K tomu je třeba ještě připočíst u některých objektivů (24-70mm f/4 a 14-30mm f/4) nutnost „vycvaknout“ je do funkčního stavu, což opět vede ke zpoždění.

A mohu vám říci, že toto vše se nasčítá a projeví. Pociťuji to i při focení svateb.

Nejsem wildlife fotograf, tam se může ještě projev tzv „EVF lag“ – tedy zpoždění elektronického hledáčku, kdy pták už je v jiné pozici, než ve které jej vidíte v hledáčku. Jak moc velké je to zpoždění opět nedokáži objektivně posoudit. Při focení konferencí je pro mě mnohem těžší odhadnout, kdy osoba mrkne, nebo udělá nevhodné gesto, protože prostě jsem o pár milisekudn pozadu.

Zejména z tohoto důvodu si myslím, že tento foťák není pro každého, čímž myslím primárně reportážní fotografy (rychlá akce) a wildlife fotografy.

3.2. Přesnost a rychlost ostření a další vychytávky

Ostření: kromě wildlife fotografů asi nikoho nezklame

Ostření – toť velká kapitola u bezzrcadlovek Z. Bylo předmětem ostré kritiky, ale já mohu říci jediné – obavy se nepotvrdily a jsem naopak spokojen, zejména po uprgadu firmware na verzi 2.00 (nyní používám verzi 2.01). Statické ostření je rychlé úplně stejně jako u D750 a hlavně je přesnější. Je totiž tak nějak klinicky přesné, možná je v tom také vliv IBIS (stabilizace, viz níže) a samozřejmě i mimořádně ostrých Z skel, ale celkově je znát, že ostření přímo na senzoru není náchylné na front a back focus, což se mi bohužel u D750 nedávno stalo a musel jsem s foťákem do servisu.

Myslím, že důvodem časté kritiky prvotních recenzentů byla změna (a nepochopení) fungování algoritmů, které preferují větší ostřící pole. Když jsem poprvé projížděl režimy ostření, nechápal jsem užitečnost velkých a opravdu hodně velkých ostřících políček, které byly 5x – 20x větší než klasické zrcadlovkové ostřící body. Hned jsem najel ze zvyku na režim, který nejvíce připomínal zrcadlovku, tedy micro-spot. Úspěšnost u portrétů s malou hloubkou ostrosti byla tak 60:40, tedy mírná většina snímků perfektně zaostřená, ale také dost velká část ne. To bylo na úvod zklamání. Pak jsem v různých komunitách slyšel opakované radu, že je naopak třeba volit větší ostřící pole. A ono vážně, najednou jsem měl poměr zaostřených portrétů cca 90:10.

Jelikož jsem hned od začátku najel na firmware 2.0, mohl jsem začít používat funkci ostření na oči. O tom jsem psal více tady a mohu jen zopakovat – tahle funkce je boží a asi i hlavní důvod, proč některé mouchy Z6 odpustím. Tohle je funkce za všechny prachy.

S upgradem firmaware přišla i lepší schopnost ostření ve tmě, takže nepozoruji rozdíl oproti D750. Fotil jsem první tance na svatbách v temných místnostech a 90% perfektně zaostřeno. Pro mě dost dobrý!

Jedna věc je pro uživatelé zrcadlovek novinka: není rozdíl mezi tím, zda ostříte přes hledáček nebo přes displej. To sice vyplývá z logiky fungování bezzrcadlovek, ale přesto to je nutné napsat. Je totiž skvělé, že když chci fotit portrét z trávy a potřebuju přesně na oko, není to problém. S mou D750 při live-view? Zapomeňte.

I tak se nějaké mouchy najdou a je faktem, že Nikon v algoritmech ostření oproti Sony trochu zaostává.

Dynamické kontinuální ostření je při rychlém pohybu méně přesné, foťák nemusí vždy stíhat. Režim dynamického ostření se středovým a devíti pomocnými body není vždy přesný, zde asi vede zrcadlovka D750. Největší slabinou tak zůstává absence funkčního 3D tracking, což se hodí pro průběžné ostření rychle se pohybujících objektů, zejména ptáků v letu. Ty jsem nefotil, tudíž se zdržím větších soudů. Každopádně na pomalejší objekty je kombinace Z6 a Nikkor 200-500mm skvělá.

Jedna vychytávka by neměla zapadnout: ostřící body, celkem 273, pokrývají 90% obrazu, navíc všechny jsou rovnocenně kvalitní. Super věc pro focení portrétů, reportáží, ale i krajiny.

3.5. Displej

Velikost úhlopříčky a jemnost rozlišení splňuje dnešní očekávání. Novinkou pro mě je dotykovost, což se hodí zejména pro rychlou volbu ostřícího pole nebo zrychlené skrolování skrze fotky. Naopak nevýhodou může být, že si ostřící bod posunete nevědomky nosem kamsi do levého dolního rohu, což se pak špatně odhaluje (na chvíli člověk netuší, zda foťák ostří, kam, v jakém režimu je).

Hodně postrádám plně výklopný displej! Plně výklopný displej není jen požadavek youtuberů, kteří filmují sami sebe, ale je to moc šikovná věc pro focení z nízké či vysoké perspektivy. Zetkové bezzrcadlovky mají částečně výklopný displej, ale ten lze použít jen při focení na šířku, tedy podobný typ jako má D750, ovšem oproti D750 má Z6 a Z7 další omezení. Hledáček totiž vystupuje výrazně nad displejem („čouhá nad ním, což u zrcadlovek neznáme), při focení ze země není vidět celý displej a špatně se komponuje. Otočte foťák na výšku, dejte jej k zemi a zjistíte, že není žádný způsob, jak displej funkčně naklopit tak, aby se dalo komponovat podle živého náhledu. Škoda.

3.6. Hledáček

Hledáček je hodně velký a světlý. Jedná se o OLED typ s rozlišením 3,69 Mpix, v současnsoti je to špička na trhu (říjen 2019). Je vystouplý od těla, díky němu foťák pěkně sedí u obličeje. Někomu naprosto EVF vyhovuje, mě třeba pohled do digitálního hledáčku nesedí, dokonce mi i mírně vadí jeho velikost. Mám totiž pocit, že často nevidím okem celý obraz najednou, EVF je tak velký, že po něm musím scanovat okem. Někdy proto ztrácím přehled o krajích snímku, často až na displeji zjistím, že jsem mohl komponovat těsněji. Navíc nedokážu společně s obrazem vnímat hodnoty expozice, což ovšem naštěstí kompenzuje funkce D8 (a třeba i to, že se díky stabilizaci skoro nestarám o hodnotu času).

EVF má jistou vzorkovací frekvenci, čím vyšší, tím plynulejší a realističtější je podání obrazu, ovšem tí také roste spotřeba energie. Nikon má 60Hz, asi rozumný kompromis, nicméně občas mám pocit, že obraz není absolutně plynulý.

Naopak má ale EVF oproti optickému hledáčky i velké výhody. Můžete si promítnout spoustu funkcí. Já mám na stálo zapnutou vodováhu, protože s rovným horizontem mám problém. Díky náhledu vodováhy v hledáčku pak nemusím tolik rovnat (= ořezávat) v postprodukci.

V hledáčku je možné si promítnout živý histogram. Občas to využiji. Nicmémě většinou fuknci histogramu zastane ještě lepší vychytávka, a tou je náhled výsledné expozice. Je to tzv funkce D8. V hledáčku tudíž vidíte obraz světlý či tmavý tak, jak máte nastavenou expozici. Naprosto skvělé!

Tuhle funkci využívám prakticky neustále, jak při focení krajiny, kdy se projevuje správným trefením expozice třeba při focení snímků západu či východu slunce, nebo třeba focení siluet. Ještě důležitější je pak při focení portrétů, kde matrixové měření expozice často má tendenci obětovat světlost obličeje na úkor zachování jasů pozadí. Díky funkci D8, která právě výsledný náhled expozice umožňuje, nemusím většinu fotografií (zejména z konferencí a svateb) tolik korigovat správnou expozici a výrazně se mi urychluje čas trávený postprocesem.

Bohužel mi zde chybí možnost funkce zebra pro indikaci přepalů, ty jsou vidět až pořízení snímku.

Ještě jedna velká výtka. Strašně mě otravuje nepředvídatelné přepínání mezi displejem a hledáčkem. To má tři mody:

1. jen displej
2. jen hledáček
3. automatické přepínání mezi displejem a hledáčkem

Ve většině situací preferuji C), což funguje skvěle, pokud většinou fotím nakonec stejně přes hledáček, který se zaktivuje díky senzoru, který rozpozná blízkost obličeje a vypne tak LCD displej. Problém ovšem je, pokud se naopak rozhodnu, že výjimečně zůstanu u focení přes displej, protože chci třeba fotit nad hlavou, nebo z podhledu. A v ten moment často nastane problém. Moje ruka, popruh, nebo třeba tráva se dostane příliš blízko senzoru detekce obličeje a monitor přepne do do hledáčku, který samozřejmě v ten moment nevidím. První reakce je, že se asi foťák uspal, takže namáčknu ostření, jenže nic, Druhá reakce je přesvědčení se, zda je foťák zaplý. Až na potřetí mi většinou dochází, že je na vině automatické přepnutí, které bylo aktivováno nesprávně. Tím však trápení nekončí. Začnu mačkat boční tlačítko u hledáčku, jenže není vůbec jednoduché zjistit, zda jsem v režimu B, nebo C, až při zobrazení A) jen displej vím, kde jsem. To mi ale může zabrat i 15 sekund, během kterých je situace třeba fuč. A věřte mi, stalo se mi to opakovaně při svatbách a zuřil jsem. Raději bych nějaké manuální přepínání ala live-view/hledáček, kde na první dobrou hned vím, v kterém modu jsem.

Sice vím, že se systém chová logicky, jen jaksi není počítáno s tím, že se při komponování kolem senzoru obličeje nachomýtne tu ruka, tu popruh, tu něco jiného.

To ještě nemluvím o tom, že se třeba stane, že se senzor zanese nečistotou a najednou vůbec netušíte, proč je monitor neustále deaktivován. Stalo se mi to během focení konference a byl jsem na chvíli zoufalý. Ano, většinou to spraví ofouknutí, ale než na to přijdete…Jednoduše, tahle funkce/nefunkce mi pije krev a musím se znova podívat do menu, zda s tím něco nelze udělat.

3.7. Tlačítka

Je jich dost, ale nejsou rozmístěná správně, o tom už byla řeč. Chybí mi zejména levé spodní tlačítko pod objektivem pro přepínání modu ostření, nebo tlačítko pro možnost aktivuace AE bracketingu.

Uvítal bych tlačítko/přepínač pro změnu zobrazení mezi displejem a hledáčkem, jak jsem napsal výše.

Toť asi vše, co mi vyložení chybí, ostatní je záležitost ergonomie.

Dvě volitelná funkční tlačítka na pravé straně bajonetu jsou podle mě špatně stisknutelná. Ale lepší dvě hůře přístupná tlačítka, než žádná.

Trochu nelogické mi přijde přidělení funkcí křéžovému voliči versus otočným kolečkám. Jako asi většina uživatelů preferuji kolečka – jsou přesná a rychlá. O to více mně štve, že nemůžu při prohlížení fotek skrolovat rychle pohybem kolečka, ale pouze kříovým voličem. Proč proboha! Nejvíce geniální byl způsob u starších DSLR, který bohužel opustila už i D750. zadní palcový volič skorluje na další/úředchozí fotku, přední prstový volič mení způsob zobrazení. Tohle chci zpět! Pokud to někdo umíte zařídit v menu, dejte mi prosím vědět!

3.8. Menu

Nikon má podle mě nejlepší systém menu (porovnávám s Canonem a Sony, netuším, jak je na tom Olympus, či Panasonic, Olympus údajně nic moc). Je podle mě logické a přehledné a hlavně umožňuje velkou přizpůsobivost (accustomisation) – tedy uzpůsobení potřebám jednotlivého fotografa.

Zde se mi líbí jednoduchost rychlého menu „i“. Které má dedikvané tlačítko. Všechny pozice desetimístného menu jsou volitelné. Samozřejmostí je možnost mít jiné paramatery v menu i pro fotky a jiné pro video. Navíc i každý uživatelský režim (U1 – U3) může mít odlišné nastavení.

3.9. Vychytávky

Vychytávka č. 1 v ceně zlata: stabilizace

Chce se mi zvolat? IBIS je bůh! Aneb potřebuju ještě vůbec stativ? IBIS, tedy in.body-stabilisation je technologie, která minimalizuje projevy třesu rukou na rozmazání snímků. U zrcadlovek probíhala stabilizace tradičně pomocí plovoucích elementů v objektivech, což dávala smysl, aby byl obraz v optickém hledáčku stabilní. Nevýhodou však bylo, že některé objektivy stabilizaci neměli, jiné ano. Díky IBIS je každý ojektiv stabilizovaný, včetně starších pevných skel.

NIKON Z 6 (30mm, f/14, 1/5 sec, ISO50)

Stabilizace funguje dobře se staršími fkovými skly (skrze DTZ adaptér). Zde platí, že pokud má objektiv VR a jeho zapínání, ovládá tím automaticky funkci IBIS (pokud vypnu na objektivu VR, vypnu tím de facto IBIS). Uatím bohužel u Nikonu nefunguje to, co se podařilo Olympusu, tedy že se stabilizace doplňují a umocňují efektivitu. Zde má očividně navrch IBIS, který asi jen pomocně využívá VR elementy v těle, každopádně při použití jiných než Z skel se omezuje stabilizace na tři osy. Pokud použijete Z skla, máte stabilizaci v pěti osách.

Právě stabilizace s objektivy 14-30mm a 24-70mm (jak f/2.8 tak fú4) je opravdu skvělá. Na14mm jsem běžně fotil na čas 1/5s a snímky jsou obsolutně ostré. To má pro krajináře cenu zlata. Právě při focení západu slunce je často už poměrně málo světla, přitom potřebujete použít CPL filtr )polarizák) a nechcete nutně kvůli každé nové kompozici štelovat stativ (nebo se s nímvůbec tahat).

Podobně geniální je IBIS pro focení portrétů, kdy je pro mě novým standardem rozemzí 1/80s – 1/125s u statických subjektů (u D750 s pevnými skly bez VR to bylo spíše 1/125s – 1/200s).

Jedna věc mi ale zatím moc nefunguje, a to je efektivita IBIS během focení v pohybu, třeba při chůzi, tam mám najednou celý snímek neostrý. Na to je asi funkce IBIS sport, kterou ale málokdy stihnu zapnout. Je to prostě jen dobré vědět.

Vychytávka č.2: focus peaking

Focus peaking je způsob zobrazení, kdy barevné obrysy zvýrazňují objekty, které jsou v rovině ostrosti. Je to skvělá rychlá indikace manuálního ostření, díky kterému můžete opravdu efektivně fotit i s manuálními skly. Ne nadarmo díky tomu zažívají renesanci starší skla, jako třeba Helios.

Nikon právě dal na trh exoticky a megadrahý objektiv Nikkor Noct 58mm f/0.95 a je to manuální objektiv v ceně 300 tisíc Kč! Dříve by byla troufalost uvést na trh tak drahý manuální objektiv (tedy Leica to občas udělá), ale díky funkci focus peaking to dnes dává smysl.

Focus peaking je skvělá vychytávka pro video, kde je často třeba ostřit manuálně.

Vychytávka č.3: Tiché focení

Silent shutter, tedy možnost fotit na elektronickou závěrku je užitečná věc, třeba při koncertech či svatebních obřadech. Ono by nemělo zapadnout, že oproti D750 je Z6 krásně tichý stroj. Uvědomíte si to, když po několika dnech focení bezzrcadlovkou fotíte opět zrcadlem a nejednou máte pocit, že střílí kulomet.

Tahle funkce má i své limity: zhoršuje kvalitu bokehu a díky řádkovému čtení senzoru se může projevit efekt „rolling shutter“, kdy se hýbající objekty roztečou. Tudíž focení golfisty ve švihu (zde se tiché focení opravdu hodí) není s elektronickou závěrkou dobrý nápad.

Vychytávka č.4: Ostření na oči

Pro mě skvělá věc. Ano, občas to zaostří spíše na obočí než na zornici, ale proboha – dříve byly situace, kdy bych nezaostřil vůbec, třeba při focení z nadhledu, a najednou mám možnost ostřit automaticky tak spolehlivě, že už jen kontroluju kompozici, nebo dokonce fotím naslepo a ostření oni nehlídám, jen mačkám spoušť. Po stabilizaci je tohle pro mě druhý důvod, proč opustit svět DSLR.

NIKON Z 6 (70mm, f/2.8, 1/500 sec, ISO100)

Vychytávka č.5: Focení přes displej

Už jsem zmínil, že je naprosto skvělé, že focení přes displej nabízí stejnou kvalitu ostření, jako focení přes hledáček. Dokonce má i tu výhodu, že díky dotykovému displeji můžete zostřit na nezvykle excebtricky umístěný objekt během mžiku, jedním dotykem. Focení krajiny přes live-view je snadnější, focení portrétů je snadné, přitom dříve bylo nemožné.

Vychytávka č.6: Timelapse

Foťák má v sobě kvalitní intervalometr, díky tomu můžete fotit dobré časosběrné sekvence. Navíc z nich foťák umí vyrobit i pěkné video (byť u Z6 pouze full HD, Z7 i ve 4K kvalitě, to je jeden z nemnoha rozdílů mezi těly). Navíc, a to opravdu není maličkost, umí dělat sekvence při změnách světelných podmínek, třeba při vychodu a západu slunce, tedy přechodu ze tmy do světla, což je „královská“ disciplína focení timelapse. Za mě velká potlesk.

Vychytávka č.7: Firmaware upgrade

Tohle je u Nikonu malá revoluce. Poprvé nám aktualizace firmware přinesla větší funkcionalitu. Konkrétně při přechud na verz 2.0 začalo fungovat ostření na oči a zlepšil se výkon při špatném osvětlení. Dříve to bylo nemyslitelné a Nikon po nás vždy chtěl, abychom si nové funkce koupili v nové verzi foťáku.

Vychytávka č.8: nemůže být nic jiného než funkce D8

Už jsem tu funkci popsal a je to pro uživatele zrcadlovek doslova „game-changer“. Na fotce dostanete přesně to, co vidíte. Jestli to nezní dost draaticky, tak jen proto, že jste to nemohli zažít v praxi.

Pokud fotíte se zrcadlovkou, je běžné, že jen ze zkušenosti odhadujete, zda by korekce expozice měla zůstat na nule, nebo jít malinko do záporu, protože nechcete mít v krajině na mracích velké přepaly, nedej bože na pokožce při portréty.

Jenže pak se snadno stane, že máte portrét, kde je dobře zexponované okno za hlavou a celý obličej je tmavý. Dnešní dynamický rozsah umožňuje vše zachránit v posprocesu, jenže to stejně vede k malé degradaci kvality fotky (nárůst šumu ve stínech), ale zejména k větší časové investici.

NIKON Z 6 (145mm, f/4, 1/15 sec, ISO100)

A přesně to má pro mě velkou hodnotu: díky funkci D8 nemusím po nafocení svatby 50% fotek skoro vůbec upravovat. Vážně!

Tedy naštěstí, protože bych měl ještě dodat jednu zápornou věc. Férově ještě jednou zdůrazňuj, že toto není samo o sobě chybou foťáku Z. Ovšem chci to sem napsat, protože to je věc, která se projevuje vždy, když zpracovávám fotky z mé Z6. Načítání a vyvolávání fotek trvá déle než u téměř identicky velkých (objemných) datových souborů NEF z mé zrcadlovky D750. Myslím, že je to spíše problém Lightroomu. Budu doufat, že to nějaký update spraví. Každopádně je zajímavé, že senzor Z6 pro zpracování dat vytvvoření NEF souboru (formát raw fotografie) používá pravděpodobně jiné algoritmy. Projevuje se to i tak, že foťák má jiné chování podání barev.

Vychytávka č. 9: sekvence 12sn/s

Z6 je z hlediska sériového snímání jeden z nejrychlejších od Nikonu. Navíc i při rychlém sériovém snímání nabízí plně funkční autofocus, což je třeba oblast, kde zaostává Canon. Ve spokjení s ulra-rychlými kartami je to pohoda i při nijak zvlášť velkém bufferu. Jako malé mínus hondotím to, že při tak rychlém snímání už nevidíte skutečný žviý obraz, ale de-facto jen rychlou sekvenci pořízených snímků, což vyvovlává zvláštní dojem. I když je Sony A9 ohledně sekvence a ostření rychlejší foťák, na poměry u Nikonu je toto pořád chvályhodně rychlý foťák.

4. Video

4	Video
	obrazová kvalita 10/10
	formáty 9/10
	ostření videa 10/10
	vychytávky 9/10

 

Má 4K i 120fps full HD. A je tak dobré, až mi to nahání úzkost. Protože pokud s tímhle foťákem nejsem schopen natočit cokoli dobrého nebo špičkového, je jasné, že chyba je jen a jen na mé straně. Ok, jsem fotograf a ne profi-film-maker. Sám ovšem sem tam nějaké video točím a pokud jste na tom podobně, tak vězte, že budete nadšeni.

První mě zaujaly skvělé barvy. Jsou tak živé a přesné. A dynamický rozsah je taky skvělý. Tady se naplno projevuje výhoda full frame.

U videa lze ISO používat ještě do vyšších hodnot, než tak standardně činím u fotek, video s ISO 25600 pořád vypadá dobře. Ostření se Zetkovými objektivy je bleskurychlé, plynulé (bez škubání v ostření), bezhlučné (prakticky zcela tiché).

Pokud budu kritizovat některé ovládací prvky dále v článku z hlediska fotografa, pak naopak musím pochválit Nikon za vymyšlení snadného přepínání pro natáčení a focení. Oba režimy si nastavují své nezávislé parametry a ty si pamatují. Velmi šikovné!

Stabilizace funguje dobře, i když gimbal to není, ale zaplá VR na snímači pomáhá hodně. Naopak elektronická stabilizace (nad rámec IBIS) není moc použitelná. Přijde nedotažená, vypadá to jako nepodařené softwarové do-stabilizování (warp-effect), které tak divně ohýbá objekty ve videu, jako by byly želé.

Ostření v manuálním režimu je díky focus peakingu snazší. Ovšem se zetkovými objektivy je trochu potíž: sice mají fenomenální automatické ostřící schopnosti, ale pokud potřebujete využít jejich manuální ostření máte problém: jelikož je manuální prstenec elektronický (tzv. focus by wire), nelze si jej předem nastavit a pak použít. Při každém vypnutí foťáku se nastavení ostřící vzdálenosti resetuje. A to je opruz nejen při focení videa, ale třeba taky při focení astro snímků noční oblohy, kde je přesné ostřená na hvězdy dost náročné.

Velká bolest je absence čistý náhled jen obrazu bez indikací a blikátek. Tohle jiné značky foťáků mají, a je o to více nepochopitelné, proč to Nikon nemá. Opět to vadí i při focení.

Bohužel nelze snadno zkombinovat náhled focus peakigu a funkci zebry s indikací přepalů (highlights). Při natáčení videa je i problém s měřením expozice – těžko se kontroluje napříč záběry, pokud točíte rozsáhlejší projekt. Nejde totiž navolit nic jiného, než matrix metering, což ale není vždy ta nejlepší volba. Pokud fotít klip s modelkou a potřebujete, aby její pleť byla na různých scénách vždy stejně exponována, máte problém, jak toho docílit.

Chválím kvalitní video 120fps ve full-HD kvalitě. Existuje i slow-mo 120fps, které se hned převede do 25fps, tedy už jej vidíte zpomalené. Pro experty chybí možnost přepínání různých poměrů stran, což mě osobně netrápí. Kritiku schytává práce se zvukem, ale to nedokážu zatím posoudit.

Závěrečné hodnocení: skvělý všestranný stroj a male slabiny se najdou

Než přejdu na slovní hodnocení, dovili jsem si udělat tabulku so hodcení ostatních foťáků, kter=é používám, včteně hodně blízké (a mnou vychvalované D750). V kontextu hodncení jiných foťáku možná více vynikne, jak kvalitní Z6 vlastně je:

		Z6		D750		D7100		D5300		Nikon 1 J5		dron Mavic Air
1	obrazová kvalita
	dynamický rozsah	10		10		8		8		5		3
	digitální šum	10		10		5		5		3		1
	barevná hloubka	10		10		7		7		5		4
2	Praktičnost
	ergonomie držení	9		10		8		6		5
	ergonomie ovládání	6		9		8		5		5
	váha	9		7		6		9		10
	rozměry	9		8		6		9		10
	životnost baterie	8		10		10		6		6
	kvalita systému	10		9		9		9		6
	cena	9		10		8		10
3	Ovladatelnost a funkce
	Pohotovost/rychlost náběhu	5		10		10		9		6
	přesnost ostření	10		8		7		6		6
	rychlost ostření	9		8		7		4		6
	vychytávky ostření	9		7		7		3		6
	displej	8		7		5		8		6
	hledáček	8		8		7		6		0
	tlačítka	7		9		9		5		4
	menu	10		9		9		8		5
	vychytávky	9		5		4		2		4
4	Video
	obrazová kvalita	10		8		7		7		7		8
	formáty	9		5		5		5		5		8
	ostření videa	10		4		3		3		5
	vychytávky	9		3		2		2		3
5	Celkové hodnocení	8.8		8		6.8		6.1		5.4

Mouchy se najdou!

Nikon Z sice není první nikoňácká bezzrcadlovka, jak se někdy mylně uvádí, těch totiž díky sérii Nikon 1 v letech 2011-2015 vyprodukoval celkem 12 (já hned tři přístroje Nikon 1 vlastnil), ale je to první profi full frame bez-zrcadlovková řada. Vůbec svět bezzrcadlovek letí vpřed a očekávání a nároky na tyto fotoaparáty se za posledních pět let dost zvýšily. Proto lze říci, že v něčem Nikon začíná u FX (full frame) bezzrcadlovek od nuly. A jako takové trpí bez-zrcadlovky Z6 a Z7 některými dětskými nemocemi nových strojů. Zde jsou ty, které mi skutečně vadí.

• Ergonomie tlačítek není úplně vychytaná.
• Pohotovost a rychlost náběhu foťáku je někdy na hraně.
• Přepínání mezi hledáčkem a displejem občas hapruje a zdržuje.

Jednu věc jsem nezmínil, přitom mi opravdu vadí.

• FTZ a opruz se stativovou destičkou

Pokud mám na foťáku stativovou destičku,  nejsem schopen na foťák namontovat FTZ adaptér. Bohužel to platí i obráceně. FTZ adaptér, pokud je na těle, má na sobě závit pro stativoou patku, a protože je příliš blízko tělu a není s jeho spodní hrnou v rovině, je nutné destičku přemontovat právě na FTZ. Jenže pak opět nejde FTZ jednoduše sundat, nejprve musí patka pryč. Šmarja, to někdy tak zdržuje – právě v klíčových momentech, kdy chytáte poslední paprsky slunce.

Navíc mi přijde, že Nikon propásl šanci na další vychytávku, co má Canon. Ten dal do adaptéru pro své bezzrcadlovky možnost umístit vnitřní filtry, což je geniální pro případ, že používate objektivy (např. 14-24mm), které přední filtry neumožňují.

Kde si kritiku nezaslouží?

Naopak ještě vypíchnu věci, které ostatní kritizují, já tam však slabiny nevidím.

• Jedna karta: Tohle jste asi už četli, a upřímně, ani mě příliš nenadchlo, že Z6 má jen jeden slot pro kartu. Když fotíte svatbu, je příjemné mít pocit, že máte „backup“, tedy zálohu fotek na druhé kartě. Jenže podstatným detailem je fakt, že na rozdíl od většiny zrcadlovek, kde je standardem karta SD, používají bezzrcadlovky XQD karty. Ty jsou rychlejší, podstatně rychlejší (moje XQD 64GB karta Sony má rychlost zápisu i čtení 400Mb/s). A zejména jsou spolehlivější, selhání karty je statisticky zanedbatelný úkaz. Mohu naopak říci, že SD karty mi poslední rok odcházejí jak na běžícím páse.
• Dvířka od karet: Ze začátku jsem četl několik recenzí, které vyčítaly, že se samovolně otvírají dvířka od paměťové karty. Tak mě se to nestalo ani jednou.

• Kvalita gumy na gripu: Opět, viděl jsem hodně snímků, kde guma už po pár tísíích fotkých trpí oděrkami. Mně polepy a gumy zatím drží, ale po debaklu u D750 jsem pořád obezřetný. Pokud jste nečetli můj nedávný článek chválící D750, tak jen dodávám, že (ne)kvalita polepů je pro mě největší hanbou Nikonu.

• Znečišťování senzoru: Kolik řečí jsem slyšel o tom, že bezzrcadlovky budou jedním velkým smeťákem, kde každá fotka bude mít stovky fleků od prachu na senzoru. Ne, fakt to není problém. Nevím jistě, čím to je, ale asi je opravdu výhodou, že se prach sice může relativně snadno dostat přímo na senzor, ale na druhou stranu vnitřní komora nemá mnoho záchtných stěn, kam by se prach mohl uchytit. Navíc, pokud už nějaké smítko prachu na senzoru mám, stačí kvalitní ofuk. Pořídil jsem si kvalitní balónek a zatím jsem při 13 tisících expozicích čistil snímač jen jednou. Pohoda.

Problém, který jsem zaznamenal, ale který jsem ještě nevyzkoušel dostatečně, abych mohl kvalifikovaně posoudit:

• Kompatibilita s bleskem SB-700: Ano, zaregistroval jsem občas problém s bleskem. Z6 totiž nemá interní vyskakovací blesk, při focení svateb jsem používal SB-700 a občas mi neseděla expozice, vše bylo bílé, pak zase černé jak v tunelu. Ale při druhé svatbě mi vše běželo bez jediného problému. Každopádně je objektivně potvrzeno, že starší blesky kategorie SB400-700-900 nejso pro zetková těla plně odladěna.

Silné stránky na konec: silný foťák pro mnoho příležitostí.

Z celkového hodnocení vyplývá, že tenhle foťák toho umí hodně moc. Má skvělou obrazovou kvalitu. Zzejména ve spojení se Zetkovými skly je to koncert a kvalita, na kterou jsem byl dříve zvyklý jen ze špičkových pevných skel. Velmi si cením dobrého úchopu, byť malinko pokaženým horší ergonomií tlačítek. Nemyslím si nakonec ale, že by to byla slabina Nikonu, ono na tom ostatní těla budou spíše hůře, než lépe (v ruce jsem měl Sony, a ten je na tom o dost hůře). Skvělé jsou pro mě rozměry a váha. Naprosto mě dostala kvalita videa. A snad ještě více kvalita stabilizace. Třešničkou na dortu jsou pak některé funkce, jako ostření na oči, přednáhled expzice, kvalitní časosběr, rychlá sekvence snímání.

Já jsem s foťákem Nikon Z6 nadmíru spokojen a dokonce uvažuji, zda nekoupit pro focení svateb i druhé tělo Z6.

Ukázkové fotky z Kanady jsou zde a další snímky z Nikonu Z6:

NIKON Z 6 (30mm, f/4, 1/125 sec, ISO1400)