Pevná padesátka Nikkor 50mm AF-S D tvořila s mou první zrcadlovkou Nikon D80 (a později D90 a D7000) oblíbenou kombinaci. Objektiv jsem koupil z druhé ruky za necelé tři tisíce a za ty peníze jsem dostal hooodně muziky. Ačkoli jsem tento objektiv miloval, měl dvě silné slabiny, kvůli kterým jsem momentálně upgradoval na verzi AF-S G. Dává tedy smysl připlatit si cca jeden až dva tisíce korun do novější verze?
Stará déčková verze (AF-S D) byla famózně ostrá od clony f2,8. Nižší clonová čísla – f1,8 – f2,5 mi však naopak dávala překvapivě slabé výsledky. Na plnou díru jsem tenhle objektiv vůbec nepoužíval. Prostě jsem bral tak, jako bych měl pevnou padesátku f2,8. To je ale na pevné ohnisko škoda, odclonit na f1,8 se na portréty uvnitř hodí. Tady má nová verze G první zásadní výhodu. Je naprosto skvěle použitelná od plné díry – tedy jistě, není to ostrost jak břitva, na portréty to ale úplně stačí (není to bláto jako u D verze).
Druhý, možná ještě závažnější důvod pro příplatek ale je zvládání protisvětla. D verze protisvětlo nezvládala, okamžitě změkla a „zmlíčněla“. A jelikož fotit portréty v nízkém protislunci mě baví, a zákazníci si to přejí, nejde jinak než sáhnout po G verzi. Níže jsou první snímky, které mi ukázaly, že upgrade pro mě měl smysl.
NIKON D750 (50mm, f/2.8, 1/2000 sec, ISO100)
NIKON D750 (50mm, f/1.8, 1/4000 sec, ISO100)
Bookeh je srovnatelný, detailnější porovnání jsem nedělal a ani neplánuji – pro mě je to prostě dost dobré.
Objektiv doporučuji koupit z bazaru – na Paladxu lze toto malé lehké sklo koupit za cenu 4.000 – 4.900 Kč, výjimečně i pod 4 tisíce kč. Cena nového je aktuálně na Megapixelu cca 6.300 kč (březen 2017).
NIKON D750 (50mm, f/2.8, 1/640 sec, ISO100)
NIKON D750 (50mm, f/3.2, 1/320 sec, ISO100)
Konečně se někdo odvážil napsat to, co jsem hlásal už před 8 lety, když jsem si k D300 přikoupil Nikkor 50/1.8 AF-S D. V protisvětle nebo když padalo prudké světlo shora (typicky střešní světlík), tak fotka chytla silný mléčný nádech a nejen to, díky tomuto světelné zmatku, který objektiv transportoval na čidla D300ky, docházelo ke zmatení automatiky, takže zcela běžně fotka vyšla nečekaně tmavá nebo nečekaně přesvícená. Za jasného letního světla byla automatika schopná vytáhnout citlivost na ISO1600 (1/100, F2.0), takže jen díky RAWu se dala fotka alespoň částečně zachránit. S měkostí tohoto objektivu jsem měl stejné zkušenosti. Objektiv šel po měsíci do světa a nahradil jsem ho Géčkovou verzí. Od první chvíle problémy přestaly. Když jsem stejnou zkušenost učinil i s Nikkor 85/1.8 AF-S D, tak mě zcela přešla chuť na kupování „báječně levných“ starých objektivů konstruovaných pro kinofilm.
Jasně, souhlas. Ale úplně bych padesátku 1,8 déčko nezatracoval, s bazarovou verzí za 2.500kč lze udělat fakt parádní fotky – holt jen ne v přímém protisvětle a holt ne na plně otevřenou clonu.