Od středy do neděle jsem byl zavřený v konferenční místnosti, když jsem dnes konečně odpoledne vylezl ven, nevěřil jsem, jak se za pouhé čtyři dny krásně vybravily stromy do sytých podzimních barev. 

NIKON D90 (20mm, f/8, 1/200 sec, ISO200)
Podzimní reflexe na rybníce Obora – údolí Plakánku v Českém ráji

Jako krajinářský fotograf podzim opravdu miluji. Příroda je však trochu nevyzpytatelná a každý rok nastává to nejlepší období v jiný čas. Většinou je to v polovině října, někdy to už ovšem bývá koncem září, jindy až začátkem listopadu. Někdy přijdou silné větry a listí brzy opadá – člověk nikdy neví. I proto neváhejte pořádně využít následující dny k fotografování. Dny se krátí, sluníčko je krásně nízko už od třetí hodiny odpoledne.

Já dnes stihnul kolem páté hodiny dorazit do údolí Plakánku. Měl jsem předem vytipované místo – rybník obora, který jsem fotil od hráze u Dvořákovy chalupy.

NIKON D90 (14mm, f/5.6, 1/125 sec, ISO200)
Skály u rbníka Obora – v údolí Plakánku

Měl jsem asi dvacet minut, než bylo slunce příliš nízko. Komponovat u rybníka nebylo jednoduché, jen na několika málo místech bylo vhodné popředí, použil jsem i teleobjektiv pro zvýraznění zrcadlení na hladině.

NIKON D90 (10mm, f/5.6, 1/50 sec, ISO200)
Podzimní reflexe na rybníce Obora – údolí Plakánku v českém ráji

Na podzim ani nevadí modrá vymetená obloha – modř totiž krásně doplňuje žlutou barvu listí. Polarizační filtr hodně pomůže. Při cestě domů jsem ještě stihnul „obligátní“ pohled na Humprecht.

NIKON D90 (78mm, f/8, 1/100 sec, ISO200)
Pohled na Humprecht – strniště tvoří výborné popředí