Vidím svět jinak

Když jsem před deseti lety dokončoval studia a přemýšlel nad tím, jakou cestou se vydat v profesní kariéře, vůbec jsem ještě netušil, že mi fotografie změní život.

Jak to začalo

Stalo se to v Itálii, v létě roku 2008. Odjel jsem na letní školu italštiny. V rámci výuky jazyka byly nabízeny i odpolední praktické tvůrčí dílny pod vedením zkušených lektorů. Zvolil jsem si fotografickou dílnu. Byl jsem natěšený, před odjezdem jsem si pořídil novou zrcadlovku Nikon D80. Pak ovšem nastalo překvapení, neboť nám lektoři sdělili, že celý fotografický workshop bude probíhat bez fotoaparátu. A tak to i bylo, respektive fotoaparát jsme si na konci workshopu postavili vlastní, z krabice od bot, byla to jednoduchá dírková komora. Celou dobu jsme pracovali v temné komoře, zkoušeli techniky jako fotogram či lucigram, vyzkoušel jsem vyvolávání analogové fotografie. Pochopil jsem, že fotografování je malování světlem.

Jeden z lektorů pocházel z Cortiny d’Ampezzo. Vzal mě s sebou na výlet do Dolomit a já se tam zamiloval do focení krajiny. Tam v Dolomitech to začalo a pokračovalo mými cestami do Kanady, Island, Nový Zéland, Jižní Ameriku, Vietnam, Omán a další země ve světě a v Evropě.

Co mi fotografie dala

Ve fotografii jsem objevil svou vášeň. Kdosi pravil, že vášeň je okno do duše. Fotografování je tím oknem, díky kterému mne lépe poznali všichni, kdo se mnou tuto vášeň sdíleli. Když se dnes podívám zpět, tak si myslím, že díky jedné objevené vášni jsem se o sobě a o světě kolem sebe dozvěděl více, než z mnoha knih, škol a školení, které jsem absolvoval.

Když nás něco baví a naplňuje, věnujeme tomu čas a pozornost. Vše, čemu věnujeme pozornost, v nás roste. Dostáváme se do hloubky. Stáváme se vnímavějšími, objevujeme v sobě nové možnosti. Ona jedna vášeň, která otevře jedno okno kamsi do hloubi netušených možností, začne otvírat dalších okna do dalších oblastí.

Já jsem nejprve díky fotografii posílil svůj vztah k přírodě. Stával jsem se vnímavější vůči světlu, vůči barvám. Zjistil jsem, že v sobě mám spoustu tvůrčí energie. Poznal jsem, že během focení se dokážu neuvěřitelně soustředit, zapomenout na vše ostatní. Fotografie mě učinila vnímavější vůči malířství – své oblíbené obrazy jsem začal vnímat jinak, rozšířil jsem si obzory o nové umělce. Pochopil jsem spoustu fyzikálních procesů nejen v optice. Zlepšil jsem svoji vizuální paměť a představivost, získal jsem sebevědomí, poznal jsem nové přátele. Naučil jsem se lépe anglicky a italsky. Získal jsem nadhled a sebevědomí.

Jak přistupuju k fotografování

Tvrdím, že fotograf se nemohl narodit do lepší doby, než dnes. Digitální revoluce učinila z focení každodenní součástí našich životů. Foťák má dnes každý mobil. Většinu času fotografii používáme, abychom zdokumentovali jedinečný okamžik, krásné místo, abychom se vyfotili s přáteli, abychom snímky mohli sdílet, komentovat, obdivovat. Komunikovat obrazem je velmi silný nástroj. O vizuální komunikaci jsem přednášel na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, její principy se snažím aplikovat při fotografování reportáží a dalších zakázek.

Fotografování však může být ještě více, než jen komunikace navenek. Skrze fotografii můžete totiž vyjádřit sami sebe. Můžete se snadno stát malířem světla: na technickém vybavení záleží méně, než si většina lidí myslí. Ano fotografie je především tvoření, hra, zábava. Fotografování má i svou řemeslnou stránku, je tedy dobré znát své nástroje a umět je ovládat. Já se naučil ovládat fotoaparáty značky Nikon, se kterými jsem spokojen. Pokud Vás zajímá, jaké fotografické vybavení používám, podívejte se. Mimojiné se také dozvíte proč nejsem zarytým fanouškem značky Nikon.

Důležitější než řemeslo je však oko. Schopnost vidět svět jinak, než jako soubor objektů denního života. Všude kolem nás jsou tvary, křivky, barvy, stíny… Když objevíte tento svět, máte o zábavu postaráno do konce života.

Co nabízím Vám

Za to, že jsem během deseti let udělal spoustu krásných fotek, cestoval po světě, přednášel a nakonec se fotografií začal živit, vděčím několika lidem. Měl jsem štěstí, že jsem hned poté, co jsem si koupil první fotoaparát, potkal pár fotografů, kteří se mnou sdíleli svoje postupy a techniky. Lidi, kteří mě podpořili a inspirovali.

Protože mi fotografie tolik dala, rozhodl jsem se, že se podobně o své triky a postupy podělím také. Proto jsem se rozhodl vytvořit blog, kde budu sdílet všechny informace o vzniku mých fotografií, knih, expedicí, tisků apod. Třeba tím někoho nadchnu nebo inspiruji k tomu, aby někdo další objevil ve fotografii krásnou tvůrčí činnost.