S blížícím se závěrem roku je čas bilancovat (což vlastně normálně moc nedělám) a udělat výhled na ten nadcházející. Takže jaký byl rok 2014?
Nejprve rok v 2014 v číslech a faktech (za kalendářní rok do 28.12.):
Počet pořízených fotografií – 19.035
Počet návštěvníků na blogu: 11.732
Počet nových fanoušků na facebooku: 76
Počet navštívených zemí – 11
Nový přírůstek ve výbavě: jen jeden – Nikon D80 po IR konverzi
Už z čísel lze mnohé vyčíst: měl jsem plodný rok plný cestování a také mnoha fotografických příležitostí. Snažil jsem se i nadále pravidelně blogovat a mé příspěvky si našly pravidelné čtenáře, což je potěšující i zavazující. Poněkud omezenější byly mé aktivity na Facebooku, kde se stále necítím doma a mám pochyby, zda se tak vůbec kdy stane. A v neposlední řadě jsem udělal výborný nákup infračerveného aparátu D80, který mi otevřel nový svět. Nad to jsem dostal v roce 2014 první větší zakázky na produktovou fotografii, začal jsem s prodejem fotografií na Shutterstocku. A jeden mimořádný zážitek jsem měl díky fotografii i při četbě – ke všemu ale postupně níže.
Fotoexpedice Patagonie + Altipláno
Jednoznačně největším zážitkem byla fotografická expedice do Jižní Ameriky, konkrétně do Brazílie, Argentiny, Chile a Bolívie. Zejména z výletu do Patagonie jsem měl strach – očekával jsem drsný až extrémní vítr, nestálé počasí, dlouhé přesuny, obtížnou logistiku a problémy s komunikací (moje znalosti španělštiny jsou spíše začátečnické, spoléhal jsem tak na podobnost s italštinou). Podobně nervózní jsem byl z návštěv velkých metropolí (Rio de Janiero, Bueons Aires, Sao Paolo) – neokradou nás tam?
Vše však dopadlo nad očekávání. Když si dnes zpětně prohlížím fotografie, ani se mi nechce věřit, že jsem měl takové štěstí. Jen z této expedice jsem si přivezl 7700 fotografií, z nichž téměř tisíc mám v různých výběrech a několik desítek má výstavní parametry. Ještě cennější než fotografie jsou mnohé zážitky, z nichž některé ani fotoaparátem zachytit nešlo. Asi největší foto-lahůdkou, která je i v dnešní skrz-na-skrz procestovalém světe takovým částečně neobjeveným pokladem, bylo Chilské a Bolívijské Altipláno. Ochutnávku jsem publikoval zde.
A co v roce 2015? Zatím je vše otevřené, když však bude vše klapat podle plánu, chtěl bych alespoň na tři týdny navštívit Norsko nebo Skotsko. Obě země jsou fotografické destinace první kategorie.
S jistotou však mohu říci, že na blog dám sérii článku z Jižní Ameriky, dosud jsem publikoval jen čtyři, což je výrazně pod plán. Inu polepším se.
Dřina produktové fotografie
V roce 2014 jsem si mohl naplno vyzkoušet, jaké to je fotografovat na zakázku. Nejvíce fotografií jsem pořídil pro firmu Porigami. Malá, krásná, ale také fotograficky záludná papírová 3D přáníčka mi dala sakra zabrat. Nikdy dříve bych si nedokázal představit, že vyladění nasvětlení a kompozice mi na fotografickém stole zabere třeba i hodinu, u jedné složitější kompozice s 12 přáníčky s motivy Prahy mi to dokonce zabralo hodiny 3! A scény bylo dle přání zákazníka nutné třeba i několikrát měnit, hýbat s nasvětlením, takže se kolikrát celý proces musel kompletně opakovat. Postprodukci v Lightroomu sice zvládám rychle, novou zkušeností však byla kalibrace barev pro tisk, kde jsem zažíval opět krušné chvíle. Suma sumárum mohu potvrdit klišé profesionálních fotografů – pokud zákazník očekává 100% kvalitu, jsou příjmy z produktové fotografie velmi těžce odpracované.
A co v roce 2015? S produktovou fotografií chci i nadále pokračovat, určitě z ní však nehodlám udělat hlavní zdroj příjmů. Hodlám však i nadále plnit vnitřní závazek, že novou výbavu chci nakupovat jen z příjmů vygenerovaných z fotografování. Jelikož nejsem imunní vůči „gear acquisition syndrom“ – tedy pokušení neustále kupovat lepší vybavení, mám motivaci i nadále hledat i komerční příležitosti. Více chci investovat čas do práce s fotobankami – Shutterstock mi vydělal první peníze, a to jsem tomu nevěnoval skoro žádnou pozornost.
Služebky jako foto-bleskovky
Po Jižní Americe už jsem si nemohl vzít delší dovolenou, přesto se mi díky pracovní služebkám naskytlo mnoho příležitostí, jak fotografovat v Bruselu, Tbilisi, Varšavě, Gdaňsku, Lisabonu, Halle, při návratu jsem stihl zastaveníčka v Tatrách nebo Saském Švýcarsku. Procvičoval jsem, jak z minima času vytěžit maximum (většinou jsem měl 1-2 hodinu volného času). Výsledky jsem spíše než na blogu (třeba zde o Gdaňsku, zde o Tbilisi, a zde o Tatrách) publikoval na instagramu. I v roce 2015 mě čeká mnoho služebních cest, mohu jen doufat, že se vedle již známých metropolí (Varšava, Budapešť, Tallinn, Vilnius, Brusel, Berlín) podívám i na nová místa.
Infračervená fotografie
Už několik let pokukuji po infračervených fotografiích. O vlastní cestě k této technice určitě ještě napíšu obsáhlý článek, zde jen shrnu, že za necelé tři měsíce fotografování z přístrojem D80 jsem měl obrovskou radost z objevování nových dimenzí jiné vlnové délky. Byl to pro mě mimo jiné impulz, proč opět fotografovat již známá místa v Českém ráji, nebo proč se konečně vrhnout i na Street fotografování (které jsem dosud opomíjel). Výsledky z infračervených foto-toulek jsem publikoval ponejvíce na instagramu, ale také zde na blogu. V roce 2015 plánuji nafotit Prahu v IR spektru a dokončit sérii fotografii z Českého ráje.
Dějiny světla – hluboký zážitek nejen pro fotografy
Román Dějiny světla o známém českém fotografovi Františku Drtikolovi jsem dostal jako dar a jeho četba mi přinesla nečekané potěšení. Kniha mě natolik ovlivnila a inspiroval, že plánuji napsat její podrobnou recenzi. Toť jeden ze závazků na rok 2015. Pokud jste tuto knihu ještě nečetli, neváhejte.
Moje foto-eBooky v čekárně
Už v průběhu roku jsem spolu se sestrou Eliškou dopsal fotografický průvodce po Kanadských Skalistých horách a Vancouveru. Jelikož jsem měl tuto knihu rozepsanou už od roku 2012, byl jedním ze závazků na rok 2014 její dokončení. Bohužel jsem neměl štěstí na grafiky – došlo tak k několikerému odkládání. V těchto dnech se však na dokončení intenzivně pracuje a já doufám, že nejpozději na začátku února se budu moci pochlubit. Rozepsané mám i další dvě knihy pro začínající i pokročilé fotografy. Věřím, že mi jejich dokončení nebude tak trvat. Myslím, že se mají čtenáři na co těšit.
Fotografování s Hankou
Velkou radost mi přináší sdílení zkušeností s dalšími nadšenci. Takovým jedním nadšencem je i Hanka, osoba nadaná skvělým fotografickým okem, která však donedávna zápasila s technickými nastaveními své zrcadlovky, navíc ztrácela čas neefektivním procesem (workflow) ve Photoshopu. S Hankou jsem byl několikrát fotografovat a hlavně jsem ji zlanařil na postprodukci v Lightroomu. V roce 2015 chci pravidelně referovat o jejích pokrocích, výzvách, nesnázích i úspěších – jsem přesvědčen, že se z toho budou inspirovat i další čtenáři.
Spolupráce se sestrou Eliškou
V neposlední řadě jsem byl rád, že moje sestra, toho času pilná studentka ve Švédsku souhlasila se publikováním svých zážitků a zkušeností z svých cest po světě. Dosud publikovala toliko tři články, v roce 2015 jich bude jistě více.
Nový workflow s Mircosoft Surface
Je tomu pár týdnů, co jsem přišel o svého věrného dříče – notebooku Asus, který mi skvěle sloužil skoro tři roky. Po několika týdenním váhání jsem nakonec risknul přechod na hybridní notebook/tablet Microsoft Surface Pro 3. Čeká mě s ním nový způsob práce. Editace fotografií s perem (stylus) jde skvěle, ještě větší radost mám z používání softwaru OneNote, který hodlám používat pro psaní knih.
V roce 2015 chci psát sérii článků o mém work-flow, přidám určitě i recenzi Surface Pro 3, který v ČR má jen pár jedinců (oficiálně se zde neprodává, lze jej však koupit překvapivě snadno po telefonu přes český Microsoft).
Další plány?
Je jich docela dost, až mám strach, abych se nepřecenil, už samotné psaní blogu zabere mnoho času. Nápadů je mnoho, největší výzvou tak bude dobrý time management. Nakonec tedy dodávám, že i kdyby nadcházející rok 2015 byl alespoň tak úspěšný jako ten odcházející, vůbec bych se nezlobil.
Úspěšný rok 2015 přeji i všem čtenářům. Pokud máte nějaký postřeh, co bystě chtěli v roce 2015 vidět a číst zde na blogu, dejte vědět do komentářů níže.
0 komentářů