Canon se Sony zčeřily svými novinkami fotografické vody. Trochu v pozadí zůstal Nikon, přestože na trh uvedl nejen svou vlajkovou loď D6, ale i „entry-level“ full frame bezzrcadlovku Z5. A tak i jeho novinky zde chci okomentovat.

Následující poněkud technický článek má jeden cíl. Dát novinky na fotografickém trhu do kontextu a uklidnit fotografy (včetně tzv. hybridních fotografů, kteří pro svůj koníček nebo dokonce práci potřebují i video funkce), že příchodem nových bezzrcadlovek Canon nenastala žádná velká revoluce. A to říkám při plném vědomí toho, že Canon R5 i R6 jsou podle prvních dojmů spolehlivých recenzentů skvělé fotoaparáty. Ovšem na opuštění stájí svých značek (pokud máte nainvestováno do Nikonu, Fuji nebo Sony) není ten správný čas. Určitě ovšem platí, že spousta Canoňáků, co pošilhávala po Sony, už nyní nemusí. Ale důvod proč se chci rozepsat, je jiný: uvedení novinek trochu naznačuje cestu, kam by se mohl trh s fotoaparáty odebírat.

Jak čtu uvedení novinek Canon R5 a R6 v širším kontextu – aneb co je za spoustou marketingového balastu?

Canon už delší dobu kontrolovaně pouštěl (jak se pěkně nečesky říká „leakoval“) po dávkách informace o bombastických specifikacích nové nadcházející bezzrcadlovky. Byl toho plný Youtube a Facebook. Majitele přístrojů a objektivů Canon musela dmout pýcha, že se jejich značka konečně s něčím pořádným vytasí. Do té doby rozhodně bezzrcadlovkám Canon nevládl. Tento článek nemá za cíl rozvést všechny aspekty nových foťáků, pokud chcete znát některý z detailů, mrkněte nejprve sem:

Specifikace Canon R5, Specifikace Canon R6, Specifikace Sony A7S III, Specifikace Nikon Z5

Nejprve trochu kontextu…

Kontext je totiž takový, že dva roky od vstupu Canonu a Nikonu a full-frame CSC trh (tedy trh s plnoformátovými bezzrcadlovkami, který si v roce 2013 vytvořila odvážná značka Sony) byl Canon v oblasti foťáků tím třetím vzadu. Zvolil zvláštní strategii, kdy na trh pouštěl brilantní a inovativní (a drahá) skla, jenže foťáky Canon EOS R a RP jako by nedokázaly držet s těmi skly krok (a byly jakýmsi ekvivalentem Canonu 6D, který v oblasti DSLR je oproti konkurenci trochu pozadu). Celý systém tak působil nevyváženě. High end objektivy, včetně f/2.0 zoomu a špičkových f/1.2 pevných skel (50 a 85mm) a vyvážené svaté trojice f/2.8 zoomů doplňovaly foťáky, co stále lehce zaostávaly za konkurencí, zejména absencí stabilizace v těle a lehce horším výkonem senzoru. V tomto kontextu dává uvedení R5 a R6 na trh velký smysl.

Jen pro doplnění: Nikon šel trochu jinou cestou, spuštěním Nikonu Z6 a Z7 dal na trh středně (nižší+vyšší střední třída) vybavené full-frame bezzrcadlovky, které jsou ekvivalentem zrcadlovek D750 (potažmo D780) a D850. K tomu uvedl několik hodně povedených zoomů střední „rychlosti“ f/4 a několik parádních (ovšem nikoli canoňácky spektakulárních) f/1.8 pevných skel. Jediným výstřelkem tak bylo uvedení naprosto výjimečného (a neprosto finančně nedostupného) objektivu 58mm f/0.95. Já jsem tedy byl s novinkami spokojený, protože střední cesta Nikonu se přesně trefila do mé poptávky. Nicméně i Nikon byl a je pozadu za Sony, který měl náskok ve vývoji (což se projevovalo v lepším automatickém zaostřování) a na rozdíl od Canonu a Nikonu uvolnil protokol pro vývoj objektivů i tzv. „third-party“ výrobcům, jako jsou Tamron či Sigma, takže z hlediska celého ekosystému na tom Sony byl a stále je výrazně lépe. Konec odbočky.

A pak se Canon vytasil…

Takže kontext je takový, že měl Canon co dohánět, a podle všeho opravdu dohnal a v lecčems minimálně Nikon i předehnal. Nicméně pokud bych se soustředil jen na fotografické funkce u nových fotoaparátů Canon R5 a R6, trochu bych mírnil nafouknutý marketing: Canon dohání a možná lehce předhání funkcemi Sony (zejména v oblasti ostření a rozlišení videa) a je na tom nyní lépe než Nikon (ten je teď v oblasti funkcionality ten třetí vzadu, ale pozor na rychlé soudy – viz dále), nicméně v tom asi nejdůležitějším, tj. v obrazovém výstup u fotek (dynamický rozsah, barevná hloubka a šum na základní i vysoké ISO) toliko náskok Sony a Nikonu dorovnal a po dlouhých letech je ve stejné lize (Sony i Nikon používají ve velké většině identické, byť lehce odlišně vyladěné snímače Sony).

Přesto je namístě Canon za spoustu věcí pochválit, protože pokud většina nových foťáku jen lehce inovuje své předchůdce, pak R5 je od EOS R několik mil napřed a jakoby Canon zvolil skok o dvě generace vpřed (je obvyklé, že technologické firmy pouští na trhy „novinky, které mají jen cca 70% „nabušenost“ v porovnání s aktuálně dostupnými vymoženostmi) a dal do nového foťáku naprosto vše, co měl k dispozici. Jak se říká v pokeru: all in!  Dobrá optika se nyní spáruje s vynikajícími skly a srdce kanoňáků může plesat. Že to má i háčky, o tom později.

Holy grail camera? Canon R5 má být foťákem pro všechno!

Jaká je v tom strategie? Chtěl Canon přijít s něčím, co uspokojí hned několik různých cílových skupin?

Podobně jako kdysi Nikon  D850 v oblasti DSLR zřejmě nyní Canon má ambici mít nabušený bezzrcadlovkový foťák na všechno:  a) na rychlé reportážní focení (kde nejde až tak o megapixely, ale hlavně o skvělé ostření a rychlé sériové snímaní); b) na krajinářské a produktové potřeby, kde je dobré mít vysoké rozlišení; c) Na profi video produkci, kde nabízí nevídané 8K rozlišení a 4K ve 120fps, zatímco ostatní dosud nabízeli 4K 30fps. A za to si chce Canon od zákazníků nechat pořádně zaplatit!

Pokud jsem výše napsal, že dosavadní nejvyšší model Canon EOS R je ekvivalentem lehce zastaralé  DSLR EOS 6D, pak Canon R5 je dost možná MILC o dost našlapanějším nástupcem Canon 5D Mark IV, jehož upgrade údajně již Canon neplánuje. Podle všeho to vypadá, že R5 by skutečně mohl spojit dvě dosud nespojené kategorie: je to ultrarychlý foťák s vysokým rozlišením. Vyrovnal obrazový výkonu Nikonu Z7 a Sony A7R III a předčil tyto fotoaparáty v několika specifikacích, v několika funkcích předčí i dosud nejlepší high-end bezzrcadlovku s vysokým rozlišením Sony A7R IV.  Takže bravo a potlesk pro Canon. Pokud Vám nevadí cenovka 120 tisíc Kč, není co řešit. Já bych tedy takovou cenu nemohl zaplatit ani ve snu, a to mám do fotovýbavy odhadem nainvestováno více než 95% běžných fotografů. Ale k ceně později.

Příliš vysoká očekávání?

V oblasti videa je to jiná písnička, o dost více komplikovaná. Je tedy Canon R5 skutečně foťákem na všechno, který si koupíte a 10 let nic neřešíte? Skoro, Canon málem tefil bingo, ale ne tak úplně…Protože jak už jistě víte, pokud nejste odizolovaní od sociálních sítí, tak Canon se fest přehřívá. Respektive, abych byl přesný, zahřívá se při produkování vysoce kvalitního videa, které je na trhu bezzrcadlovek aktuálně nejlepší. Pokud se fotograf/kameraman spokojí s nižší kvalitou, která je podobná konkurenci, problém s přehříváním není tak zlý.

Canon zasil vysoká očekávání bombastickým marketingem o netušených možnostech 8K a posléze sklidil bouři negativních komentářů za nefunkčnost pro profi využití. Tahle vlna ještě jede. Mezitím se zvedá nová vlna, která na rozdíl od původních marketingových sloganů nyní primárně prezentuje R5 jako foťák (ba jako nejlepší foťák, co kdy Canon vyrobil, pokud zrovna nepotřebujete 1D X Mark III) , který jako bonus přidává pár cool vychytávek pro natáčení videa, co vám vydrží pár (desítek v lepším případě) minut.

Nebojte, nebudu kopat do Canonu, protože já nejsem stádní příznivec žádné značky…a taky protože si to ani Canon nezaslouží. Právě poslal na trh fenomenální stroje a v kombinaci s jejich špičkovu optikou bude mít spousta fotografů na 5-10 let vystaráno. Fakt tomu věřím. Přesto jsem rád, že jsem momentálně ve stáji Nikon, protože být Canonistou je aktuálně o dost dražší, a třeba u krajináře nikoli vždy nutně za cenu lepšího výkonu. Zde ovšem dám vsuvku, než se pustím do závěrečného hodnocení. Protože to hlavní, co mě fascinuje, je computerizace foťáků.

Z foťáků se stávají nabušené počítače: aneb procesor(y) jsou skoro důležitější než snímače!

V tomto košatém článku mi nyní dovolte další malou odbočku k novince Nikon D6. Vlajková loď Nikonu mnoho recenzentů zklamala tím, že jsou inovace velmi marginální a v něčem se dokonce nová nejdražší profesionální zrcadlovka ani nezlepšila oproti D5. Podle skvělého wildlife fotografa a skutečného odborníka (nejen rádoby recenzenta, jakými jsou tucty youtuberů) Steva Perryho používajícího denně Nikony i Sony, nemá vlajková loď DSLR od Nikon D6 v ničem lepší dynamický rozsah ani výkon na vysoké ISO, než o 4 roky starší Nikon D5! Wau! 5 let výzkumu a vývoje, nové algoritmy, a nic! Pozor, pokud si pustíte tuto recenzi, pochopíte, že inovace Nikonu směřují k funkcionalitě, takže D6 rozhodně má co nabídnout.

 

Ovšem zpět k tomu podstatnému i pro běžné nadšené fotografy amatéry (nebo ne příliš bohaté profesionály, kam se počítám i já), kteří si stejně Nikon D6 (nebo Canon 1D X Mark III) nikdy nekoupí. Jelikož Nikon používá snímače Sony, lze z toho vyvozovat již déle pozorovatelný trend: změny v obrazovém výkonu se v posledních letech skoro zastavily. I 7 let starý foťák Nikon D750 má dodnes skoro stejný obrazový výstup, jako o 5 let mladší Nikon Z6 nebo o 6 let mladší Nikon D780! (mimochodem: to je dobrá zpráva pro nákup bazarového zboží!). V posledních letech bylo největší inovací, že husté senzory o vysokém rozlišení (nejprve 36Mpix a pak 42 či 45Mpix u Sony a Nikonu) měly skvělý dynamický rozsah (jako by přestalo platit, že velikost jedné světločivné diody je přímo úměrná kvalitě signálu) a přijatelný šum, který se po interpolaci (zmenšení) na nižší rozlišení vyrovnal i šampionům v nízkém ISO (D780, A7 III).

Kdo dosud zaostával, byl Canon. Nebylo to nic drastického, ale nebylo ani tak nezanedbatelné, aby si toho fotografové používající různé značky nepovšimnuly. Netrefit expozici u Canonu třeba o 3-4 EV byla mnohem větší chyba, než u Sony a Nikonu, kde jste podexponovanou (nebo i o 1-2 EV přexponavanou) fotku zachránili, aniž byste za to něco zaplatili (v podobě šumu nebo horších barev). To se s příchodem R5, R6 a 1D X Mark III konečně změnilo.

Válka snímačů je tím podle všeho momentálně u konce. Samozřejmě, že doufám,  že to není navždy,  a že jsme ještě nedosáhli stropu. Také dodávám, že pro mě není vůbec zajímavé, že se novým standardem stává rozlišení 40+ Mpix. I 20Mpix dnes stačí na 99% amatérských potřeb. Ale to je jiné téma, o kterém se třeba rozepíšu příště.

Nicméně v roce 2020 platí: Canon dohnal výkon snímačů, kde dosud vládly CMOS BSI snímače značky Sony, které v sobě mají i špičkové stroje od Nikonu (s malými výjimkami).

Bojiště se přesouvá k procesorům: vzhůru k lepšímu ostření a novým funkcím!

Nová válka se rozhořela v oblasti procesorů. Budu to demonstrovat na Nikonu, který oproti Canonu požíval u svých DSLR strategii, že čím lepší model, tím rychlejší (jeden) procesor. Canon měl trochu jinou strategii a do lepších modelů dával dvojnásobný počet identických procesorů z nižších modelů již drahně let.

S dvěma super výkonnými procesory v oblasti DLSR přišel poprvé Nikon D5. Mít dva špičkové a rychlé procesory má totiž výhodu. Zatímco jeden rozděluje úkoly a zvládá určité operace (vedle čtení ze senzoru třeba zápis na paměťové karty), tak ten druhý se může soustředit výhradně jen na určitou funkci, třeba na ostření. S touto strategii právě přišla D5 a profíci si pochvalovali, že oproti D4 je to znatelný pokrok.

Podobnou logiku sleduji u Canonu R5 – do stroje nasadil ty nejnabušenější procesory a zdvojil je. Jeden z procesorů proto může kouzlit s autofocusem, zatímco tomu druhému se uvolní kapacita na rychlejší čtení senzoru a na zápis na karty. Výsledkem je jak lepší ostření, tak dosud nevídaná snímkovací frekvence: jak při focení (20fps s elektronickou závěrkou u 45Mpix senzoru) tak při snímání 4K videa v 120fps (to je 120 x 8Mpix obrázků za sekundu!) nebi 8K 30fps (to je 30x 32Mpix fotek v RAW za sekundu). Wau! V tomto tedy možná, zejména na papíře, R5 skutečně je revoluční.

Jenže proč neměly i ostatní špičkové foťáky více senzorů?

Rozpálený Canon R5 může vyprávět…

Není to vše jen růžové. Protože:

1) Více procesorů vytváří více tepla. Zatímco u velké mašiny typu D6 (která skoro vůbec není designována na natáčení videa) je teplo možné efektivně rozvést, u menšího foťáku R5 (který se tedy jako profi natáčecí přístroj tváří) to už tak k snadné není. A zde je kámen úrazu. Ty bombastické kvalitní formáty (8K a 4K HQ) mají tendenci foťák v rámci desítek až jednotek minut rozpálit natolik, že pak musíte desítky minut čekat, než foťák opět zapnete. Canon má i takové formáty videa, které k přehřívání nevedou. A jak by dodali fanoušci Canonu: dosud byly naprosto dostačující, protože konkurence nic lepšího neměla – třeba běžné 4K. Jenže testy ukazují, že tam kupodivu má Canon trochu horší kodeky pro transpozici obrazu ze snímače s vysokým rozlišením, takže Sony má náskok. Nová Sony A7S III se navíc nepřehřívá ani při snímání 4K 120fps.

Bude velmi zajímavé sledovat, jak na tento problém zareaguje Canon. Přijde s nějakým zlepšovákem nový firmware? Ted podaří se věci optimalizovat na úrovni kódu? Pochybuji. Podle mě se Canon dostal na fyzikální limit. A taky limit toho, jaký výkon lze narvat do malého těla. U profi kamer je dobré chlazení základem. Jenže tady je to takový boj o kvadraturu kruhu. Foťák je třeba mít co nejlépe těsný (prachu a vodě odolný), čímž jej tak dokonale uzavřete, že zmenšíte kapacitu pro odvádění tepla. Větráky jako u PC prostě nepřichází v úvahu. Aktivní chlazení uvnitř by však potřebovalo mnohem více místa.

Přesto se zdá, že se tímto směrem vydá i Nikon. Jinak asi nemá šanci dohnat to, co mu momentálně nejvíce recenzenti (záměrně nepíšu fotografové, neb to není jedna a tatáž skupina) vytýkají: absence duálního slotu na paměťové karty a horší výkon na automatické ostření. Zda se, že další kvalitativnímu skoku potřebuje Nikon taktéž rychlejší procesory. Už se tedy šušká, že nástupce Z6 a Z7 (pracovní názvy budou údajně Z6s a Z7s) bude mít zdvojený procesor a dva paměťové sloty. Pak prý zvládne 4K video v 60fps a nebude mít problém nacházet automaticky tváře a ostřit přesně na oči (což už z 90% zvládá teď, jenže Canon a Sony na 99 %, a v tom je rozdíl).

2) Výkonnější procesory si žádají vyšší příkon energie, tudíž dva procesory rychleji vysají baterku. Ve výsledku tak může na jedno nabití fotograf pořídit méně fotek, než byl zvyklý. Vývoj baterek jde dopředu, část lze kompenzovat větší kapacitou baterie. Nicméně jsem upřímně hodně zvědavý na první recenze R5 a R6 z opravdového života (tedy nikoli recenze typu mám na jeden den půjčený foťák a pak z toho dělám moudré závěry). Vydrží baterka k pořízení alespoň 800-1000 fotek? Na Nikon Z6 většinou pořídím cca 900 fotek. Novám trendem je možnost dobíjení přes USB, což již delší dobu nabízel Sony, teď s tím přichází i Nikon a Canon.

Spotřeba a teplo bude vykoupeno novými funkcemi?

Posilování výkonu procesorů má svou cenu, a to nejen tu, kterou navíc zaplatí zákazník. Teplo a spotřeba je něco, co budou inženýři velkých značek řešit v následujících letech více, než výkon na vysoké ISO. Žijeme totiž v době, kdy všichni chtějí dokonalé produkty a nedostatky se neodpouštějí.

Druhým faktorem — a zde bych opět potřeboval vsuvku, ale pokusím se to shrnout v pár větách  — je konkurence chytrých telefonů. Smartfouny snadnou konektivitou a tudíž i bleskovým šířením a konzumací fotek na míle předčily i ty nejlepší foťáky. Z chytrých telefonů navíc lezou hotové (= upravené, bohužel často až „pře-filtrované“) fotky, z kterých je průměrný uživatel nadšen. Díky obrovskému výpočetnímu výkonu navíc mohou pidi foťáky telefonů využívat umělou inteligenci. Fyzická nemožnost rozmazat pozadí (kvůli malému snímači) byla donedávna hlavním rozpoznávacím znakem mezi zrcadlovkou a telefonem. Už není, software v mobilu to řeší. Skutečně, dnes už často nepoznám, co bylo foceno zrcadlovkou a co mobilem. Nejnovější telefony umí točit a stabilizovat videa ve 4K a výstup je fakt parádní. To vše díky ohromné procesní kapacitě.

Zrcadlovkám to trvalo celou věčnost, aby tento trend zachytily.

Co nás čeká?

Canon R5 a Sony A7S III ukázaly, že díky rychlejším procesorům:

• Máme vyšší rozlišení videa s vysokým fps (což zatím lépe odladil Sony A7S III, který nabízí bezproblémové 4K ve 120fps)
• Budeme nadále svědky války v ostření: Canon umí najít oči ptáků i hmyzu, je v tom bleskurychlý a navíc podle všeho i dost přesný, podobně výkonný je i Sony, zejména při focení lidí – vypadá to, že za pár let bude novým standardem, že lidé nebudou ostření řešit a plně tuto funkci přenechají chytré automatice
• Bude mít čím dál jemnější elektronické hledáčky s vysokou frekvencí vykreslování a menším zpožděním, což může být velký posun, zpoždění hledáčku je jedna z hlavních slabin MILC oproti DSLR.
• Stabilizace v těle bude brzy novým standardem napříč značkami
• Budeme mít možnost přenášet obrovské datové soubory skrze Wifi a Bluetooth
• Budeme SOOC (straight out of camera, tedy přímo z foťáku bez úprav) dostávat hezčí fotky i videa (foťáky je zvládnou doupravit)
• Budou používány nové výkonnější kodeky (více kvality a relativně menší spotřeba paměťového média) – viz HEIF
• Možná konečně budou foťáky online propojené s internetem
• A další věci, o kterých teď nemám tušení.

 

Neoprávněně stranou pozornosti – uvedení Z5 a R6

Při všech salvách a fanfárách (a následném povyku, že to není dokonalý) u R5 trochu zaniklo, že Canon přinesl mimořádně konkurence schopný foťák a tím je R6.

R6 za cenu lehce nižšího rozlišení 20Mpix nabízí:

• Skvělý obrazový výkon, stejný jako u vlajkové lodi 1D X Mark III – tedy špičkový (=rozuměj stejný, na jaký jsou zvyklý u Nikonu a Sony) výkon na vysoké ISO, a skvělý dynamický rozsah.
• Úchvatnou rychlost snímání a ostření (12fps s mechanickou závěrkou a 20fps s elektronickou)
• Příjemná váha a rozměry
• Vyladěné tělo se skvělou ergonomií (lepší než u Sony, srovnatelnou s Nikonem, zde je to velmi subjektivní, co kdo preferuje, já třeba úchop/grip Canonu preferuji, ale zase mám radši systém tlačítek u Nikonu)
• Plně výklopný displej
• Velmi silné funkce v oblasti videa

Rozdíly oproti o skoro 50 tisíc dražší R5:

• Stejně velký snímač s menší rozlišením (20 versus 45 Mpix)
• Menší rozlišení zadního displeje
• Chybějící vrchní LCD info displej
• menší rozlišení elektronického hledáčku (3,7 Mpix versus 5,7 Mpix)
• Absence 8K videa
• Pomalejší wifi a bluetooth

Myslím, že R6 bude mezi fotografy oblíbený. Já sám být Canonistou, kupoval bych R6, i když tedy cena 74 tisíc jen za tělo není nízká. Pokud máte pocit, že o něco přijdete kvůli malému rozlišení 20Mpix, tak vězte, že ne. Sám fotím 20+24+45Mpix na třech různých foťácích a pokud si snímky nechcete zvětšovat 1:1 a porovnávat super jemné detaily, tak v globálu vypadá výsledek stejně. Takže rozlišené R6 je malé akorát pro produktové fotografy, jejichž výsledek se má tisknout na velké formáty billboardů apod.

A Z5? Obdoba kdysi nejlevnější D600? Tak ta je podle mě hodně vydařená, protože kromě absence super slow-motion videa 60fps místo 120fps u full-HD a pomalejšího sériového snímání (tenhle foťák jasně není pro wild-life) má jinak všechny silné stránky Nikonu Z6, byť tedy senzor není typu BSI, ale první snímky na vysoké ISO ukazují nepatrný či dokonce žádný rozdíl. Navíc nabízí duální slot pro SD karty a nově dobíjení baterky během focení/natáčení, což je pro kameramany a specialisty na timelapse videa hodně zajímavé. Za cenu 32 tisíc je to tedy sakra dobrý foťák! Myslím, že by se mohl prodávat dobře, obzvlášť s šikovným malým seťákem 24-50mm (skládací objektiv s velmi kompaktní velikostí).

Jaký je závěr?

Obrazový výkon je dnes vyrovnaný napříč značkami, což je zejména dobrá zpráva pro Canon. Méně potěšitelné je, že se asi i zastavil pokrok v posouvání hranic, na jak vysoké ISO lze mít čisté snímky, viz mé poznámky výše k uvedení D6. V oblasti pokročilých funkcí, zejména v rychlosti ostření a sériového snímání, stejně jako video funkcí, je dnes nejvíce pozadu Nikon. Není to nic dramatického a je pravděpodobné, že Nikon zbytek pelotonu dožene uvedením novinek Z6S a Z7S. Pokud to dokáže, tak právě zejména zdvojením výkonu procesorů. To se zdá být novým trendem – výpočetní kapacita je důležitá pro to, aby bezzrcadlovky zvládaly natáčet video o vysokém rozlišení s vysokým počtem snímků za sekundu, stejně jako zvládaly nejrůznější fígle u automatického ostření.

Druhý závěr: marketing je mor. Já chápu, že je to nutnost a že firmy ve fotografické branži jsou v těžké situaci, protože se prodeje propadají dlouhodobě kvůli chytrým telefonům a teď navíc i kvůli Covidu šlo vše dolů (skoro na 50 %, což je brutální). Nicméně vytahování jednotlivých aspektů a funkcí odvádí pozornost od toho, co je opravdu podstatné. Podobně musím zanadávat na některé „kolegy“ recenzenty, kteří tu marketingovou hru hrají a o každé „blbosti“ píšu články – ať už oslavné nebo hejtovací. Kontext je totiž takový, že máme v rukou už cca od roku 2013 natolik výkonné foťáky, že není příliš rozumné (pokud Vás focení neživí, nebo to není koníček, za který záměrně utrácíte hodně, protože na to máte) utrácet za výměnu vybavení. Denně se koukám na stěně svého domu na velkoformátové fotky pořízené na cca 15 let starý 10Mpix foťák D80. A líbí se mi! A proto vím, že podstatou fotografie a kvalitní fotky není technologie, ale porozumění světlu. Nástroje v tom mají potom taky důležitou roli. Jenže marketing nám NEpomáhá porozumět, co je tím vhodným nástrojem. Mimo jiné i vyvoláváním pocitu, že pokud tuhle nejnovější funkci nemáme, o něco přicházíme. Vygooglete si zkratku FOMO.

No a můj subjektivní závěr: mění se něco uvedením novinek pro mě samotného? Ne, jsem stále rád, že fotím Nikonem, vše mi slouží k naprosté spokojenosti a myslím že i dnes bych Nikon s klidem doporučil celkem velkému počtu začínajících a středně pokročilých fotografů. Pokud bude zájem, abych rozvedl má argumenty (protože to mám podloženo, není to dojmologie), tak o tom klidně rád napíšu.

Na závěr však jedna temná nota: propad trhu s fotoaparáty je tak drastický, že mám strach, zda nebude ten „hype“ okolo Canonu R5 na dlouho poslední. Nevěřil bych (dejme tomu před rokem), že budu tak skeptický, ale Covid je opravdu šílená rána do tohoto byznysu. Zbyde v tomto odvětví dost peněz na další pořádný vývoj a výzkum? Dočkáme se v budoucnu nějakých zajímavých objektivů a skutečných inovací? Uvidíme.