Spousta z vás se mě na Facebooku ptala, kdy a kde spatřit kometu Neowise. Někdo by třeba i rád věděl,  jak ji nafotit. Kometa Neowise je totiž natolik jasná, že ji mohou pozorovat a fotit i „amatéři“, tedy lidé bez specifického vybavení a zkušeností s astrofotografií. Neowise je zkrátka fotografickým hitem noční letní oblohy v roce 2020 a tady je pár mých tipů, jak ji spatřit a fotit.

Kometa není padající hvězda!

Spousta lidí si myslela a myslí, že kometa prolétá svrchní vrstvou naší atmosféry a že je to tedy dočasný úkaz na pár minut v noci. Něco jako pád hvězdy (bolidu). Sám bych si to taky myslel, kdybych neviděl mapku a harmonogram od Petra Horálka. Sám bych tak za referenční bod bral jiný úkaz: zatmění měsíce/slunce, které trvá desítky minut či jen pár minut. Trvání viditelnosti komety je však překvapivě mnohem přívětivější pro pozorovatele i fotografy:  kometa se na severním horizontu pohybuje skoro jeden měsíc. Její intenzita bude ale postupně slábnout, ideální podmínky jsou teď do poloviny července.

Hodně lidí, kteří dosud znali kometu jen z obalu čokolády orion, překvailo, že je ocas komety hodně kolmý. On se náklon ocasu mění, na začátku noci je mírně šikmý, pak se postupně stáčí do kolmé pozice, takže kometa vypadá, jako by padal přímo dolů. Opět je to něco, co se dá fotograficky využít. Zde jsem se pokusil o kompozici, kdy to vypadá, že kometa Neowise přistane na věži Baba zřiceniny hradu Trosky.

Trajektorie komety: opisuje jakýsi kruh!

Podobně jako hvězdy se kometa při pohledu ze země točí. Asi nemusím vysvětlovat, že se točíme my, a nikoli kometa, ale to je nepodstatné. Důležité je vědět, že kometa nezapadá v naších polohách pod horizont, zůstává nad severním horizontem i přes den, jen není vidět kvůli světlu od slunce, které ji přesvítí. Chová se tedy podobně, jako hvězdy – což je důležité pro pochopení toho, jak ji fotit. Nicméně asi tušíte, že kometa si letí svou určitou trajektorií vesmírem a tudíž na rozdíl od hvězd se bude na našem nebi posouvat rychleji, každou noc se posune její dráha více na západ. Pro lepší představu odkazuji na grafiku Petra Horálka:

https://skynews.ca/wp-content/uploads/2020/07/NEOWISE-Orbit-July-13-2020-1024×604-1.jpg

Důležitější je vědět, že každou noc opisuje zhruba pomyslnou kružnici s poměrně malým poloměrem (podstatně menší než slunce a našem nebi). Viditelná je v noci spodní část kruhové trajektorie. To lze využít a fotit kometu v blízkosti pozemských objektů. Já jsem toho využil pro kompozici komety s Troskami v Českém ráji.

Kdy fotit a pozorovat?

Kometa se pohybuje při pohledu ze země poměrně blízko slunce, je proto viditelná až cca 1,5hod po západu slunce a cca 1,5hod před východem slunce. Nejvíce kontrastní a jasný je ocas komety proti tmavému nebi (tzv. astronomická tma), které teď v létě nastává cca na dvě hodiny v rozmezí 0:00 – 02:00 hod ráno. V ten moment je kometa nejlépe pozorovatelná přímo na severu, v jejím okolí jsou také jasně vidět hvězdy (souhvězdí Velký vůz a Rys). Pokud už budete pozorovat kometu na sever, ohlédněte se také opačným směrem na jih a uvidíte (někteří třeba poprvé v životě) docela dobře mléčnou dráhu – ovšem za předpokladu, že na jihu nemáte žádné město, které by oblohu přesvítilo.

Kam vyjet-kde fotit?

Vyjeďte na vyvýšené místo s čistým severním horizontem. Lepšímu pozorování a foení pomůže, když přímo v místě pozorování není žádné veřejné osvětlení (=pryč od měst), a nápodobně když směrem od Vás na sever není ani žádný jiný velký zdroj světelného smogu.

Pokud jste vyjeli pozorovat před půlnocí, bude kometa mírně na severo-západ, o půlnoci bude přesně na severu (platí 13.7. – v následujících dnech putuje kometa lehce směr západ) a po půlnoci mírně na severovýchod. Kde přesně kometa je lze dohledat v aplikacích pro mobilní telefony. Já používám webovou stránku stellarium-web.org a také web theskylive.com/planetárium

A co měsíc, hraje roli?

O víkendu 11. a 12.7 svit měsíce hrál ještě roli, nyní po 13.7. už se nemusíte fází měsíce příliš zabývat, ubývá jeho síla, neboť se blíží k novu.

Mnohem větší roli hraje již zmínění světelné znečištění. Samozřejmě si dejte pozor, aby severní horizont nezakrývaly stromy nebo jiné objekty, kometa se pohybuje cca 7°- 15°nad zemským horizontem.

Jak fotit kometu Neowise – vybavení a nastavení foťáku

Začněme tou podstatnou otázkou: Je to těžké vyfotit? Ani ne!

Potřebuju stativ? Ano! Ideální čas (délka závěrky) je totiž několik sekund v závislosti na tom, jak dlouhé máte ohnisko. To z ruky udržet nejde, ani není praktické foťák nějak opírat o střechu auta apod. Podobně jako hvězdy se kometa na obloze pohybuje poměrně rychle a vy budete potřebovat upravovat pozici foťáku docela často.

Co se dál hodit: může se šiknout čelovka a dálková či drátěná spoušť. Dobré je případně vědět, jak použít samospoušť nebo odklad závěrky, abyste si foťák při exponování nerozkmitali. I když bude foťák na stativu, je extrémně důležité, aby se při smáčknutí spouště nevyvolaly žádné otřesy, jinak bude fotka rozmazaná. Pokud fotíte s teleobjektivem se stabilizací, měli byste vědět, zda je lepší ji vypnout, nebo ne (pro každý objektiv to může být trochu jinak).

Potřebuji nutně full-frame zrcadlovku? Ne! V pohodě to vyfotíte i s pokročilým kompaktem, pokud v sobě má světelný objektiv (např. Sony RX100). Dokonce to zvládnou vyfotit i nejmodernější smartphony, které mají noční mód, kdy pořídí v rychlé sekvenci spoustu snímků a ty pak softwarově spojí do jednoho. Podobný trik můžete udělat i manuálně s foťákem, říká se tomu stacking – ale to už je nad rámec tohoto článku.

Potřebuji speciální objektiv? Ne nutně, platí obecné pravidlo: čím světelnější (=nižší clonové číslo, například f/2.8 nebo ještě lépe f/1.8 a nižší), tím lepší. Nebudete totiž potřebovat zvyšovat ISO a snímek nebude zašuměný.

Jaké ohnisko potřebuji – tedy jaký objektiv zabalit? Pokud chcete vidět detail ocasu komety, je dobré fotit v rozmezí 50-180mm. Udávám to v ekvivalentu pro kinofilm. Fotil jsem ale i širokou kompozici, kde jsem použil ohnisko 16mm. Nejvíce jsem použil tyto objektivy: 24-70mm f/2.8, 50mm f/1.8, 85mm f/1.8 a 70-200mm f/2.8.

Jak nastavit expozici?

Přepněte na manuální režim. Vypněte funkci automatické ISO, pokud je navolena. Foťte do RAW, pokud s tím následně umíte pracovat. Pokud fotíte do JPEG, dobře si nastavte vyvážení bílé (klidně manuálně nastavit teplotu kolem 4000 °K), ať fotky nejsou žluto-oranžové.

Otevřete clonu na maximum (např. f/2.8). Přicloňovat (=zvyšovat clonové číslo) má jen tehdy, pokud víte, že se tím výrazně zlepší kresba a ostrost fotky. I tak bych to dělal jen o chlup (třeba u pevné 85mm jsem zvolil f/2.0).

ISO nastavte na hodnotu 400-1600, podle toho, v jaké fázi noci jste. Blíže půlnoci bude obloha tmavší a je možné ISO zvýšit. Díky tomu vynikne více dvojitý ocas komety.

Čas závěrky je třeba zkoušet a není jeden správný pro všechny situace.

Platí obecné pravidlo, že čím delší ohnisko, tím je třeba kratší čas, právě kvůli rotaci země. Já jsem typicky volil časy 1s – 10s, nejčastěji 4s při ohnisku 50mm. Typická expozice tak byla f/2.8, 4s, ISO 1600. Pokud si nejste jistý správnou expozicí, klidně použijte expoziční bracketing, pokud váš foťák takvou funkci má. V počítači pak následně můžete vybrat ten nejlepší. Snímky s delší expozicí budou světlejší, takže pokud ve snímku budete mít krajinu, bude tam více detailů. Nicméně hvězdy na nebi mohou začít dělat protáhlé stopy (startrails). Takže právě proto je nutné hledat nějaký optimální balanc, který je specifický pro každé ohnisko.

Ostření – v tom může být kámen úrazu!

Nejtěžší je podobně jako při focení mléčné dráhy správné zaostření. Foťák nedokáže automaticky zaostřit na hvězdy, doporučuji při použití živého náhledu využít manuální ostření a na automatiku vůbec nespoléhat. Jakmile zaistřím, raději vypnu funkci autofocusu jak na foťáku, tak na objektivu. Dávám si pozoro, abych se pak už nedotýkal ostřícího kroužku.

Tip jak do fotky dostat pěkné barvy: Foťte ještě za astronomického soumraku, což je cca v období 23:00-24:00 a pak kolem 2:00-3:30. Nebe bude mít modro oranžový gradient, čím se víc blížíte půlnoci, tím barvy slábnou a poté opět ožívají dvě hodiny před východem slunce.

Jak vše naplánovat?

Samozřejmě je potřeba sledovat počasí a čekat na jasnou nebo alespoň polojasnou oblohu.

Dále doporučuji zapnout si jedni z výše doporučených webových stránek a napozorovat si pohyb komety na noční obloze. Pak si otevřete mapu a promyslete si ještě před vyjetím do terénu, kde budete fotit. Chcete mít jen fotku komety? Fajn, to by neměl být takový problém, stačí jen tmavé nebe a čistý horizont. Chcete vymazelnou kompozici, kde kometa je poblíž nějakého pozemského objektu? To už je něco mnohem náročnějšího. Objekt si nejprve nafoťte i přes den, zkontrolujte si kompasem, jak lze daný objekt nafotit přímo pohledem na sever (vy jste tedy na jih od foceného objektu). Zjistěte si výšku azimutu objektu. Asi nejlepší je na to aplikace Photopills, ale je jen pro iPhony. Já už to praxí umím odhadnout, takže aplikace na to nepoužívám. Al taky přiznávám, že se občas se mýlím ve svém odhadu. V tom je to dobrodružství při focení, nikdy na 100% předem nevím, jak to vyjde. A v tom je ta krása!

Rada na závěr: zvažte, zda místo focení jen neužívat pohled očima

Pokud tohle zní všechno jako doktorát z jaderné energetiky, pak zvažte, jestli kometu raději jen nepozorovat, když budete fotit a všechny kroky pro Vás budou velmi náročné, vůbec si celý proces neužijete. Fotek bude plný internet, to mi věřte a tu nejlepší stejně nepořídíte (ani já nemám šanci). Někdy je důležitější vychutnat daný okamžik. Kdy jindy to platí, než při pohledu na kometu, co má dvojitý ocas o délce cca 16 milionů km!!!

Více fotek od různých autorů najdete zde: https://www.astro.cz/clanky/multimedia/fotogalerie-kometa-c-2020-f3-neowise.html