Dnes jsem si po dlouhé době sám sobě dokázal, že má cenu chodit fotit a i za špatného světlo. Co myslím špatným světlem? Druhá hodina odpoledne, ostré sluníčko, na nebi opar a trocha vysoké oblačnosti. Výhodou ovšem bylo, že jsem díky klientce Janě našel zajímavý kousek lesa, kde se pár zajímavých motivů našlo. Bylo to hlavně dymnivky a kmeny akátů porostlé břečťanem. Pojďte se podívat, co jsem vyfotil, a jaké strategie jsem uplatnil při hledání zajímavých záběrů.
Prvně musím říci, že bych dnes normálně ani nefotil. K focení jsem se dostal jen díky vedení individuálního kurzu s jednou velmi šikovnou klientkou. S tou jsme si focení načasovali na brzké odpoledne, což po hodinovém posunu v letním čase znamená dost špatné světlo (druhá hodina odpolední = slunce je vysoko a je ostré).
Často s oblibou říkám: stejně jako je dobré vědět kdy fotit (zlatá a modrá hodinka – tj. cca hodinu před a po východu či západu slunce), je dobré i vědět kdy vůbec nefotit (v pravé poledne).
Jenže druhým dechem dodávám, že jako fotograf, který musí brát i zakázky, kdy si načasování sám nevolím (typicky svatební obřad), je extra důležité vědět pár triků, jak fotit za ostrého vysokého slunce.
Tip 1: hledejte rozhraní mezi světlem a stínem.
Typický příklad je nasvětlení list, za nímž je stinná část lesa. Najednou vznikne přirozeně velký kontrast, v němž vynikne žilkování listu břečťanu a jeho svěží zelená barva. Jen malá připomínka pro začínající fotografy: fotku níže těžko pořídíte v automatickém režimu. Je totiž extrémně důležité mít možnost ztmavit fotku, tj. volit kompenzaci expozice do záporu (u fotky listu břečťanu to bylo -2EV = fotka je 4x tmavší, než by ji udělal foťák v automatickém režimu).
Tip 2: Hledejte místa, která slunce nasvěcuje hodně z boku.
Skoro nikdy nefotím po slunci. Normálně fotím (zejména kytičky) hlavně proti slunce. To ale vyžaduje, aby slunce už bylo alespoň trošku níže, než je v pravé poledne. Pokud je slunce hodně ostré a hodně vysoko, fotím spíše subjekty nasvícené zboku. Pokud chci zvýraznit barvy, používám polarizační filtr, který pří focení se sluncem v boku působí nejvíce (ztmavuje oblohu, ruší odlesky a tudíž zvýrazní barvy).
Tuto strategii jsem použil při focení dymnivek. Při jejich focení jsem nejvíce dbal na kompozici , aby pozadí nerušilo květ a spíše jej doplňovalo. Používal jsem dlouhá ohniska u teleobjektivu. Foťák jsem měl přímo u země, fotil jsem z největšího podhledu, co to šlo, mým cílem bylo dostat do snímku i kousek nebe.
Dymnivka dutá
Dymnivka dutá
Dymnivka dutá
Dymnivka dutá
Tip 3: Zaměřte se na struktury
Když už jsme měli s Janou focení dymnivek dost, vydali jsme se hledat další motivy. Já jsem hledal místa, kam slunce dopadalo bokem. Koukal jsem zejména tam, kde třeba kmen stromu byl jaksi jen lízán světlem, a kde třeba část zajímavého motivu (kůra, listy, kořeny apod.) byla nasvícena nerovnoměrně. Nejvíce mě zaujala kůra stromů. Tady jsem polarizační filtr nepoužíval, naopak jsem chtěl, aby byl kontrast co největší.
Tip 4: Měňte ohniska, objektivy i perspektivy
Za necelou hodinku focení jsem vystřídal tři objektivy, fotil jsem na velmi širokých 10mm (u APS-C zrcadlovky s crop faktorem 1,5x = tedy efektivní ohnisko 15mm) i na extra dlouhé ohnisko 300mm (ekvivalent 450mm). Většinu času jsem nechával otevřenou clonu – Buď kvůli tomu, abych separoval motiv od pozadí (u listů), nebo proto, abych měl dost krátký čas i při nízkém ISO 100 (to jsem ponechával kvůli nejmenšímu digitálnímu šumu).
Tip 5: Fotkám bude potřeba pomoci v počítači
Když už se vám podaří vybrat zajímavý motiv, ten dobře exponujete (fotka není moc světlá = tedy vypálená, barvy vyšisované) a dobře zkomponovaná (na fotce nic výrazně neruší, naopak jsou tam hlavně elementy, které přitahují pozornost a dobře jdou dohromady, oko má tendenci klouzat po snímku), je dobré hlavní motiv fotky zvýraznit v postprodukci. Pokud Vás zajímá, jak jsem fotky upravil, napište mi do komentářů a já připravím pokračování.
Rada na závěr: nebuďte na sebe přísní a mírněte očekávání
Za špatného světla nikdy nemějte přehnaná očekávání. Nebuďte na sebe přísní, pokud vyrazíte fotit, a výsledné fotky nejsou nakonec nic extra. Já jsem takových foto-výletů absolvoval mnoho, ale vždy jsem za ně byl nakonec rád. Při každém focení si totiž cvičíte oko, cit pro kompozici a hlavně, cvičíte si řemeslo: ovládání foťáku a správnou expozici (jak nastavit clonu, čas a ISO). To se vám vše násobně zúročí, až pak zažijete výjimečné světelné podmínky, které budou trvat třeba dvě minuty. Nebudete totiž váhat, jak kde co nastavit. I proto se prostě občas vyplatí fotit za špatného světla.
Pokud Vás tento článek zaujal, doporučuji podobný článek na téma deštivé počasí.
Zdravím Vás po čase, Václave, a díky za články o bledulích i o špatném počasí. Jaro je paráda tak jako tak, že? Pozorně čtu hlavně Vaše rady k používání CPL, v tom jsem zanedbaný začátečník, zjevně ke své škodě. CPL už mám, teď jenom to natrénovat 🙂 No a ty Vaše kytky, lesy, skály, špatné (nevhodné, ale ne nudné) počasí patří mezi věci, které mě hodně baví, to jste mě zase povzbudil, díky. Škoda, že jsem nemohl přijet do Jičína na noční výstavu, doufám byla úspěšná. Přeji Vám vše dobré