Jak jste využili letošní slunečný podzim? Fotili jste? Já ano, snažil jsem se fotit skoro každý den. Jelikož jsem si nedávno pořídil „letajícího orla“, jak přezdívám svému bezpilotnímu letounu DJI Mavic Air, soustředil jsem se především na letecké záběry. Nedávno jsem zjistil, že už jsem několik let neprovětral svůj makroobjektiv Tamron 90mm f/2.8. Dnes jsem si dal výzvu a šel do lesa fotit makro. Takto to dopadlo. Níže přidávám pár tipů, jak podobné fotky nafotit.
Tip 1: foťte proti (nízkému) slunci
Pokud fotíte jen po slunci, pak jste ještě neobjevili svět malování světlem. Asi nemusím zdůrazňovat, že ranní a podvečerní slunce je nejlepší. Podzim má však tu výhodu, že i kolem poledne e slunce relativně (oproti létu) nízko. Ty nejlepší makro-snímky (a platí to i obecně pro další fotografické žánry) totiž vznikají proti slunci. Ptáte se, jak to lze zvládnout? jednoduše. Jste natočeni proti slunci, ale snažíte se, aby nebylo ve snímu vidět – necháte si jej těsně mimo hledáček nebo si jej zastíníte nějakou větví, či rukou. Důležité ovšem je, aby váš hlavní motiv byl přímo nasvícen slunce ze zadu. Tím se zvýrazní jeho obrys (díky tzv. rim light, tedy okrajovému nasvícení) a zesytí se barvy. V pozadí při otevřené cloně proti slunci snáze dostane bokeh – viz další bod.
Tip 2: pozadí je stejně důležité jako popředí
Podívejte se na následující tři fotografie. Jsou foceny z prakticky totožného místa, stejným objektivem, stejným ohniskem, při stejném nastavení foťáku. Přesto je celkový dojem z každé fotografie jiný. Čím to? Stačilo se malinko jinak natočit vůči větvi a díky dlouhému ohnisku se hned poměrně dramaticky změnilo pozadí. Místo tmavého místa ve stínu jsem nakonec vybral sluncem prosvícené větve, skrze které je vidět i modré nebe. Světlejší pozadí lépe doplňuje popředí, není tak těžké, jsou tam naznačené další listy, prasátka v bokehu jsou příjemné na oči. Modrá a žlutá jsou navíc komplementární barvy, viz další pravidlo.
Tip 3: Vnímejte paletu barev
Podzim to je především podzimní paleta příjemných barev: žlutá, oranžová, karmínově červená, hnědá, a k tomu všemu ideálně modré nebe. Modrá barva je totiž komplementární s oranžovo-žlutými tóny, proto tak báječně vypadá jakékoli podzimní listí s modrou oblohou. Když jdu do lesa, hledám zajímavé barevné kontrasty. Jakmile najdu nějaký barevný list, vnímám, která barva by mu slušela v pozdí. Pokud je to modrá a je jasný den, fotím více z podhledu, aby na snímku bylo vidět právě modré nebe. Další zajímavá kombinace je třeba zelená a červená.
Určitě pomůže, pokud budete fotit do RAW, viz tip. č 5.
Tip 4: Pracujte s hloubkou ostrosti
pokud fotíte detaily, je dobré hlavní motiv tzv „odpíchnout“ od pozadí. Separace popředí od pozadí dosáhnete díky nízké hloubce ostrosti. Tu získáte díky čtyřem hlavním faktorům:
a) blízké vzdálenosti k hlavnímu subjektu (čím blíže budete ostřit, tím menší hloubka ostrosti – abyste však mohli ostřit blízko, je někdy potřeba makro-objektiv)
b) díky delší ohniskové vzdálenosti – tedy čím delší „rouru“ (teleobjektiv) použijete, tím menší hloubka ostrosti
c) díky otevřené cloně – čím nižší clonové číslo, tím lépe (f2.8 je lepší než f/8) – ale opět pozor, ne každý objektiv fyzicky otevře clonu více než například f/5.6.
d) díky většímu snímači – zde platí přímá úměra: čím větší snímač, tím menší hloubka ostrosti při stejném zorném úhlu a stejné cloně. Full-frame je lepší než APS-C, ten je lepší než micro-four-thirds, ten je lepší než 1″, ten je lepší než snímač v kompaktu či mobilu.
Pozor, ne vždy platí, že chcete absolutně nejmenší hloubku ostrosti, u makro-snímků může být hloubka tak tenká (viz snímek nahoře), že ani tenký list nemusí být celý zaostřený a jeho stopka či špička už může být rozostřený. Pak je naopak nutné přiclonit, odstoupit nebo odzoomovat na širší ohnisko.
Tip 5: Dodejte snímku šťávu v postprocesu
Pokud fotíte jako já do RAW, pak snímek musíte ještě „vyvolat“ v nějakém softwaru. Já používám Lightroom. Vedle ořezu a srovnání tonality (zesvětlení či ztmavení) si můžete pohrát s kontrastem (ten zvyšuje i saturaci). RAW má v sobě velký barevný gamut, lze tak ladit vyvážení bílé a tím i celkovou barevnost. Velmi často u podzimních snímku zvyšuji !živost“ (vibrance), která má lepší algorytmus než sytost (saturation). K pokročilejším úpravám v Lightroomu patří HSL (hue/saturation/luminance) panel či kalibrace, lze tam snímek kreativně měnit, je tam však velmi tenká hranice, kdy už snímek můžete zmastit tak, že vypadá nepřirozeně. Vždy je dobré si nechat odstup a ke snímku se vrátit s časovým odstupem znovu a posoudit tak, zda jsou změny k lepšímu či horším u.
0 komentářů