Už jsem tu nejednou psal o focení za špatného počasí a taky o focení chmýří. Mám tu další tip, jak skloubit obě situace – tedy jak fotit chmýří za špatného počasí. Blíží se jaro a až vykvetou pampelišky, respektive až odkvetou a budou místo okvětních lístků mít korunu z chmýří, utrhněte si jich pár a opatrně si je doneste domů. Chmýří na pampeliškách vydrží překvapivě dlouho, mně vydrželo rok. A to dostalo několikrát sprchu od rozprašovače. Tady je pár tipů, jak lze chmýří fotit s kapkami.
Potřebujeme nutně:
– pampelišku s chmýřím
– nějaký opěrný mechanismus (může být vázička nebo třeba brčko, do kterého se strčí stvol)
– rozprašovač s vodou
– foťák se schopností makra (ideálně zrcadlovka a makro objektiv)
– světlo či blesk a nějaký domácí difuzér (deštník, pečící papír)
Co doporučuji na rámec základní výbavy:
– stativ
– různě tmavé látky či papíry na obměnu pozadí
Jak nastavit světlo a scénu
Pampelišku si pomocí kolíčku nebo jakéhokoliv triku nějak uchytíme. Světlo by mělo jít zezadu, tedy potřebujeme protisvětlo. Lampičku nebo blesk umístíme za pampelišku (z pohledu od foťáku). Nastavíme průhledný papír nebo deštník před světlo, aby světlo nebylo moc tvrdé. Pokud nepoužijeme deštník, budou kapky na sobě mít přepaly a kontrast na fotce bude moc velký. Pampelišku jemně navlhčíme rozprašovačem, ten musí být jemný, velké kapky by chmýří poničili nebo by se jednotlivé „stromečky“ pilu slepily. Na to pozor. Nejprve stříkáme mimo, až v momentě, kdy rozprašovač dělá pěknou mlhu, jej nasměřujeme na pampelišku. Foťák (ideálně na stativu) naštelujeme poměrně blízko k pampelišce a to tak, abychom s celým stativem mohli hýbat blíže či dále od pampelišky.
Jak nastavit foťák
Jsou dvě varianty:
A) máme stativ
Na čase nezáleží, přepneme do režimu priority clony, nastavíme clonu f8, základní ISO (většinou 100) a uděláme zkušební snímek. Zkontrolujeme hloubku ostrosti, pokud je podle libosti, necháme, pokud je jen strašně malá část snímku ostrá, můžeme je lépe proostřit zvýšením clony na ccaf 16 nebo f22. Vyší clonu nedoporučuji, celý snímek změkne. Následně zkontrolujeme histogram nebo režim zobrazení přepalů. Pokud je něco přepálené, zkontrolujeme, zda máme světlo opravdu dobře „od-měkčené“ difuzérem. Změkčit jej můžeme navýšením vzdálenosti světla a difuzéru od sebe a zároveň přiblížením difuzéru k pampelišce. Pokud se světlem už nejde nic dělat, a stále máme přepaly, kompenzujeme expozici tlačítkem plus/mínus (korekce expozice). Jakmile se nám povede dobře zexponovanýá snímek, kde na histogramu nejsou ani přepaly, ani slité stíny, vyčteme hodnoty clony a času z povedené fotky a ty napevno nastavíme po přepnuté do manuálního režimu. Díky tomu už foťák nebude pořád hledat správnou expozici. Pokud však kompozici dramaticky změníte, proces zopakujte (opět přepnout na priority clony, kompenzovat podle potřeby EV, pak opět manuál).
B) Nemáme stativ.
Teď vše záleží, jak silný zdroj světla máte a jak světelná je objektiv. Doporučuji nastavit v režimu priority clony nejnižší clonové číslo (f5,6 nebo f2,8 a nižší, prostě co objektiv umožní). Zaostřete manuálně či automaticky (viz dále) a v hledáčku sledujte, jaký se vám zobrazí čas závěrky. Pokud bude pod 1/100 sekundy, je pravděpodobné, že snímek rozmažete třasem rukou. Pokud tedy čas vychází třeba 1/10 sek, budete muset razantně zvýšit ISO. Pokud už ISO zvýšit nejde, asi si budete muset půjčit stativ.
Jak ostřit
Raději manuálně, ideálně na stativu přes live view, kde si můžete udělat zvětšený náhled. I na automatické ostření můžete mít dobré výsledky, Hodně záleží na tipu nasvícení, kontrastu s pozadí, a v neposlední řadě na kvalitě objektivu a foťáku.
Kompozice a postprodukce
O tom zase někdy příště. Zatím pár fotek pro inspiraci.
0 komentářů