Ve čtvrtek ráno jsem se dočkal. Poprvé jsem vyrazil fotit s novým objektivem Nikkor AF-S 200-500mm f5,6 VR (o prvních dojmech jsem psal v předchozím příspěvku zde). Měl jsem štěstí na krásnou mlhu, která pokryla Český ráj. Naštěstí ne zcela. Z poměrně husté přízemní mlhy vykukoval Kozákov a taky Trosky. Tady je pár fotek.
Ve čtvrtek to pro mě byla první pořádná příležitost, jak alespoň na jednu hodinu fotit krajinu. Když mi ráno zazvonil v sedm hodin budík, bylo mi jasné, že to bude povedený východ slunce. Obloha na východě už zářila do šera fialovo žlutým gradientem. Co nejrychleji jsem sbalil fidlátka a vyrazil k autu. Trochu mě zdrželo škrábání ranní námrazy, která obalila auto tak dokonale, že mě oškrábání předního skla vyšlo na ranní tělesnou rozcvičku.
Pak jsem jsem se nechal vést intuicí (moje metoda, kdy na každé křižovatce v Českém ráji nechám podvědomí rozhodnout, kam zahnu) a ta rozhodla jasně. Jede se na Kozákov. A nelitoval jsem. I když jsem měl nahnáno. U Lestkova se totiž přízemní mlha zvedala nad zem a na chvíli to vypadalo, že snad i vrchol Kozákova bude v mlze. Nakonec to vyšlo, i když jen o chlup. Mlha skončila sotva pár metrů pod vrcholkem.

NIKON D750 (55mm, f/7.1, 1/250 sec, ISO100)
První pohled z Kozákova na ranní mlhy nad Českým rájem – moje naděje, že Trosky budou vykukovat, se naplnila. Tento snímek sem dávám jako referenci, abyste si dokázali udělat představu, jak moc si teleobjektiv Nikkor 200-500mm dokáže přiblížit objekty
NIKON D750 (350mm, f/7.1, 1/800 sec, ISO400)
Na Kozákov jsem dokonce asi dorazil o fous pozdě, ty nejlepší ranní barvy už byly 15 minut po východu slunce pryč, ale pořád to stálo za to.
Docela mě potěšilo, že se zvýšenou hladinou adrenalinu (nebo endorfinu) jsem tam neběhal sám, ale po chvíli dorazili další dva fotografové. Aspoň jsem na nich mohl vyzkoušet teleobjektiv.

NIKON D750 (500mm, f/9, 1/80 sec, ISO100)
Ostrost na 500mm na f9 nemá chybu…i zde je patrná vinětace. Povšimněte si času závěrky – na 500mm 1/80s – takhle výkonná stabilizace se na focení krajiny opravdu hodí.
Jak si vedl?
No jsem spokojen. V ranní mlze byl pro silnou kombinaci D750 + Nikkor 200-500mm docela oříšek ostřit nad 350mm. Aspoň jsem vyzkoušel manuální doostření, které je ergonomicky vyřešeno (na rozdíl od zoomování) na jedničku.
Jelikož bylo mrazivé ráno, byla opravdu parádní viditelnost. Když jsem fotil Krkonoše na 500mm a následně si na foťáku udělal 100% náhled, měl jsem pocit, že bych na hřebenech snad viděl i běžkaře, kdyby tam zrovna nějací byli.

NIKON D750 (500mm, f/5.6, 1/500 sec, ISO100)
Ukázka vinětace na 500mm…jinak 100% náhled ukazuje dost neuvěřitelnou shcopnost vykreslit detaily na takovou dálku….ono tomu samozřejmě napomohla průzračnost vzduchu.

NIKON D750 (500mm, f/5.6, 1/500 sec, ISO100)
Kterou nebude problém odstranit post-processingem – zde nedokonalý pokus, v lightroomu zatím chybí správný profil
Až v Lightroomu jsem si pak všiml, že se na 500mm při zvýraznění kontrastu projevuje vinětace. Asi jsem si nezaktualizoval Lightroom, neb nezná profil tohoto objektivu. Počítám, že po aplikování softwarové korekce mě tento problém nebude trápit.
NIKON D750 (200mm, f/9, 1/1000 sec, ISO200)

NIKON D750 (370mm, f/9, 1/200 sec, ISO100)
Detail větví v protislunci – byl jsem zvědav na bookeh – pro mě naprosto ok.
Docela se těším na focení detailů v lesích a pralesech na cestách. Na kozákově jsem jich pár zkusil proti slunci, na tak dlouhá ohniska je u blízkých objektů velmi snadné dosáhnout úplně rozostřeného pozadí. Tvar prasátek je pro mě vyhovující.

NIKON D750 (210mm, f/10, 1/500 sec, ISO100)
Při cestě zpět z Kozákova jsem spěchal do Prahy, přesto jsem ještě jednou neodolal a zastavil. Slunce prostupovalo mlhu a vytvářelo takové světelné podmínky, kterým prostě neodolám…
Zatím jsem z objektivu nadšen – není to nástroj na každodenní focení. Ale když se sejdou podmínky, tak jako 10. prosince na Kozákově, je jedna radost mít objektiv, díky němuž můžete udělat docela netradiční krajinářské fotografie.
to sis nadělil sympatickej vánoční dáreček! krásný, díky!!
🙂