Díky služební cestě do Cambridge jsem se po drahné době mohl podívat do Londýna. Kromě osvěžení si starých známých památek, jako je Big Ben, Tower Bridge, Tower či St. Paul’s Cathedral jsem se těšil na moderní architekturu, která v Londýně roste jak houby po dešti. Fotky tradičních míst i ukázky fotek krásného i často brutálního sklobetonu postupně dám na blog. V prvním příspěvku o Londýně se chci podělit o pár postřehů, jak jako fotograf město nejlépe poznat. K tomu připojuji pár prvních fotografií, na kterých se mi vetřel typický červený double-decker.
První dojem z Londýna? Sakra jak to, že mě doprava z letiště do centra stojí skoro 40 Liber, tedy přes 1500 kč?? Prý daň za to, že jsem letěl na Heathrow, kam cestují hlavně kravaťáci. Ve městě je to podobné, ceny jsou vysoké, někdy docela neuvěřitelné. O finanční náročnosti života v Londýně by šel napsat celý příspěvek, což opravdu zvažuji, neboť jsem si na základě vyprávění několika přátel žijících v Londýně uvědomil, o kolik jednodušší máme život v ČR. A to si pořád stěžujeme. Tady jsem se na vysoké ceny ptal taxikářů, vždy to potvrdili, ale nikdo si nestěžoval. Za vše mluví jeden postřeh: pro Londýňany je výlet do Paříže výjezdem do celkem levných krajin. No nic, popojedem. Ovšem na kole, protože MHD je tu taky dost drahá.
Už ve svém článku o Paříži jsem se zmínil, že kolo je ideální dopravní prostředek, díky kterému se nejen levně a rychle přesunete na relativně velké vzdálenosti, ale také jako fotograf dostanete spousty nevšedních perspektiv, které by Vám při výhradním používání městské hromadné dopravy zůstaly skryty.
V Londýně jsou populární tzv. Boris Bikes pojmenované podle populárního starosty Borise Johnsona. Systém je identický s tím francouzským a je opravdu skvělý. Zaregistrujete se přes kreditní kartu a pak Vám automat vygeneruje u každého stojanu kód, díky kterému si půjčíte kolo. To máte na 30 minut zdarma. Pokud to nestihnete (/mě se to párkrát podařilo), strhnou se Vám 2 libry za 30 minut. Míst na „drop-off“ je dost, i když v některých zónách zejména u South Bank jsem párkrát musel hledat – to ale kvůli tomu, že jsem si někde neopatřil mapku. To bych všem doporučoval. Já jsem jezdil po silnicích i mimo stezky, ačkoli je doprava hustá neustále, tedy i o víkendech, řidiči mi nepřipadali agresivní. Největší nástrahou je samozřejmě ježdění vlevo. Na některých křižovatkách jsem byl trochu zmaten, často jsem raději sesedl a křižovatky jsem přešel jako chodec.
NIKON D7100 (10mm, f/6.3, 1/125 sec, ISO100)
Kolo doporučuje zejména těm, kteří jako já mají na poznání Londýna jeden nebo dva dny. Na rozdíl od Prahy jsou turistický centra jako je Westminster a London Tower od sebe vzdálena několik kilometrů a pěšky je dost daleko, i když jako celodenní procházka to pro fyzické zdatné jistě jde.
Londýn mě nezklamal, ale popravdě, „my cup of tea“ to taky není. Já mám raději malá toskánská městečka, takže logicky na své jsem si tu úplně nepřišel. Ale s foťákem jsem se docela vyřádil, fotil jsem hlavně v IR spektru (protože jsem fotil zejména přes den). Plánuji alespoň dva příspěvky + příspěvek o Cambridge. Stay tuned.
páááni, tak ty si frčíš na kole po Londýně, kdo by to byl řekl, a ještě do toho mačkáš spoušť…tak pošli další, super, okurka je strašně podobná té v Barceloně 🙂 a počasí jsi měl fakt super koukám