Listopad mi letos fotograficky nevyšel – s výjimkou Paříže a Görlitzu jsem vůbec nefotografoval. Letos mi to však nevadí, neboť při nadcházející výpravě do Argentiny a Chile si vše bohatě vynahradím.Jelikož se blíží závěr roku, nových fotografií moc není, rozhodl jsem se, že na blog dám pár shrnujících postřehů za téměř dovršený rok 2013. Dnes začnu tím, co jsem v roce 2013 měl za fotografické karamboly.
Největším karambolem pro mně bylo špatné nastavení fotoaparátu při květnovém fotografování v Toskánsko. Nějakým nedopatřením jsem si přepnul z RAW do JPEGu. Není to sice tragédie, stále mám krásné fotografie, narušil jsem si tradiční workflow s posprocesingem v lightroom, kde datově obemné RAW soubory lze skvěle dolaďovat.
Když jsem zjistil při návratů domů do ČR, že mám u všech fotek jen JPEG soubory, měl jsem sám na sebe vztek. Ale aspoň si opět o něco důkladněji kontroluji nastavení fotoaparátu na začátku focení.
NIKON 1 V1 (35mm, f/9, 1/1.3 sec, ISO100)
Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné SD karty
Druhým karambolem bylo focení na SD karty Topram. Dostal jsem je darem, a podle rčení darovaném koni na zuby nehleď, jsem je ani nijak nezkoumal. Bohužel se brzy ukázalo, že to jsou karty nevalné kvality. Když v létě našel bratr košík krásných hub, udělal jsem pracně sérii několika aranžovaných fotografií. Natěšen jsem si je šel stáhnout do pc, abych o pár minut nevěřícně koukal na SD kartu. Tvářila se, jako že na ní nic není. Už jsem ji bohužel nerozchodil, ani ve fotoaparátu nefungovala, přetažení fotek přes kabel USB také nepomohlo. Následně odešel i další exemlář této značky, třetí kartu jsem raději přestal používat preventivně.
Pokud se náhodou chystáte fotit na zakázku, dbejte na to, abyste měli opravdu spolehlivé karty. Až donedávna jsem byl rád, že fotím výhradně na malé a relativně levné SD karty. Až po této zkušenosti jsem si přečetl, že CompactFlash karty byly mnohem spolehlivější.
Dnes jsem rád, že převážně používám tělo d7000, které má duální slot na dvě SD karty. Dřív bych řekl že je to zbytečný luxus, dnes už si to vůbec nemyslím.
Třetím letošním karambolem bylo zničení CPL filtru. Byl to již druhý špičkový polarizák VFfoto. Filtr byl nasazen na objektivu, bohužel z něj slezla krytka a neopatrným zacházením dostala brašna náraz zespodu, který filtr rozbil. Jediným pozitivem, které jsem si našel, je doměnka, že možná díky filtru nebyl poškozen drahý a skvělý objektiv Nikkor 16-85mm. To bych tu dnes psal o mnohem horším karambolu.
NIKON 1 V1 (90mm, f/5.6, 1/2 sec, ISO100)
Rozbitý filtr v krásném světle
Rozbitý filtr jsem nevyhodil, už delší dobu jsem plánoval nafotit rozbité sklo makroobjektivem. Dostal jsem se k tomu až dnes. Byl to první test adaptéru FT-1, díky němuž lze používat objekitvy Nikkor s bajonetem typu F i na aparátech řady Nikon 1. Výsledná fotografie vznikla v kombinaci Nikon V1, FT-1, Tamron 90mm. S touto sestavou si doufám ještě užiju dost srandy, jediným prozatimním zklamaním je fakt, že přenos clony z aparátu na objektiv funguje jen u objektivů Nikkor, nikoli Tamron. Automaticky se u Tamronu nastavuje nejmenší možné clonové číslo, což není nutně špatně, jen dostávám hloubku ostrosti o šířce vlasu.
Nedá mi to, přidám se.
Ač se to nezdá, nasazená sluneční clona do fotografické polohy mi ochránila nejeden karambolík otřením o větev, o mokrou trávu, při lezení na horách o skálu, ochrana předního skla při dešti, atd… našlo by se toho dost. Takže rada pro ty, co takovej umělohmotnej „krám“ někde doma máte, používejte sluneční clonu vždy, když to sitace dovolí a ne jenom když ji náhodou máte sebou a zapomenete ju kvůli ostudě sundat. Ochrání nejen proti odleskům, i karambolům. A že těch lidí bez clon je, jako kdyby je Nikon nedával už v balení s objektive, tedy v ceně!
Levné bezejmenné karty a ještě nejlíp 16G a výš, další fenomén šetření a bohužel hazardování. Ani špičková technika nemůže zabránit porouchání, ale aspoň je větší jistota, že se nepokazí tak často. Kupujte jenom značkový, malé kapacity 4-8G bohatě stačí a pro rychlé ukládání 30MBs, což na natáčení FullHD videa stačí taky a raději víc kusů malých karet než jednu velkou. Když se náhodou jedna menší karta na dovolené pokazí, nepříjdete o celej výlet. Při nákupu si dejte otázku: „Chci ušetřit nebo mít fotky?“
Takže rozum do hrsti a raději prevence než řešit následky
Šťastnou cestu se zdravým návratem. Aleš
Dobrý den Aleši, ano, mít nasazenou clona je dobrá rada. Mně bohužel u 16-85 chybí – ta originální brzy praskla, je podle mého názoru dost nuzná (na rozdíl třeba od té na Nikkoru 10-24mm).
U SD karet je možná dobrý tip nekupovat ty s velkou kapacitou, když však cestujete po Latinské Americe a máte omezenou možnost zálohování, jsou 32 či 64 GB nutností. Karta mi slouží jako další záloha, takže fotografie nemažu (kromě nepovedených a nechávám na kartě). Po dvou týdnech jsou tu jednu 64GB už naplnil. Ale jinak opět potvrzuji – pokud necestujete na daleké cesty mimo civilizaci, je lepší kupovat menší kapacity.
Krásné světlo do Čech, Václav