Objektiv Nikkor Z 24-70mm f/2,8 S hned po uvedení na trh sklízí všude samé superlativy a tak jsem byl mimořádně zvědavý, zda jim dostojí. Zde jsou první dojmy shrnuté ve stručné recenzi po 5 dnech intenzivního focení, kdy jsem s objektivem pořídil cca 1.500 fotek za velmi různorodých situacích jak s Nikonem Z 6, tak i s Nikonem Z 7. Ucelená a obsáhlejší recenze bude následovat v příštím týdnu.

Není tomu ani týden, kdy jsem se rozhodl udělat asi největší investici v mé dosavadní fotografické kariéře. K novému Nikonu Z6 jsem pořídil zbrusu nový objektiv s vysokou světelností pro těla s bajonetem Z: Nikkor 24-70mm f/2.8. Popravdě, ono to bylo vlastně naopak: já chtěl mít právě tento objektiv a proto jsem si koupil i Z6. Dva dny jsem objektiv testoval i s tělem Z 7, který na rozlišení objektivu klade mnohem větší nároky.

Funkční design – aneb jak se s ním fotí?

Objektiv je krásný, a má nové vychytávky, ale o to tady nejde. Jediné podstatné pro mě je, jak se s ním fotí. Překvapivě se pár much najde.

Nebudu tu moc popisovat, jak objektiv vypadá – to vidíte z produktových fotek. Dílenské zpracování je excelentní, nic jiného nelze za tu cenu (viz závěr) čekat.

Objektiv je to dost velký, logicky je podstatně širší i delší než objektiv stejného rozsahu (ale menší světelnosti) Nikkor S 24-70mm f/4. Napoví již průměr filtru: f/2.8 verze má závit o průměru 82mm (oproti 72mm u f/4 verze).

Váha (805g) je přijatelná, zejména, pokud to srovnáme s ekvivalentním F-mount objektivem 24-70mm f/2.8, který je o cca 200g těžší. Z váhy jsem měl největší strach, proto jsem si jel objektiv před nákupem nejprve pořádně osahat do prodejny Megapixel. Kombinaci 24-70mm f/2.8 se Z 6, který má dohromady 1.5kg, mi pěkně seděla v ruce. Neměl jsem tedy strach, že bych měl extrémně unavené ruce po celodenním držení. To mohu potvrdit, protože jsem ve středu fotil 12hod téměř v kuse a tento objektiv neslezl z mého krku. Paralelně jsem měl D750 a Nikkor 70-200mm f/2.8, což je tedy už těžká váha (cca 2.3kg) a ten se pronesl více. Srovnání D750 a Z6 dám do jiného článku. Na rozdíl třeba od kombinace s podobně těžkou Tokinou 16-28mm f/2.8 mám u nového Z objektivu pocit, že není tak těžký vpředu, tvoří tak lépe vyváženou soustavu lehčím tělem fotoaparátu.

Zoomovaní má na můj vkus poměrně dlouhý chod. Zjistil jsem, že pokud potřebuji rychle přezoomovat z 24mm na 70mm, při obvyklém držení těla a objektivu potřebuji dva hmaty, abych široký prstenec přezoomoval. Když jsem si to teď zkoušel v porovnání s Nikkorem 70-200mm f/2.8 VRII, zjistil jsem, že délka zoomovacího kroku z 70mm na 200m je sice cca stejná (odhaduji, že tak 5 cm), nicméně u telezoomu jsem schopen prstenec dotočit do krajní polohy i jedním prstem (aniž bych musel přehmátnout), kdežto u 24-70mm je na to objektiv příliš široký a navíc chod zoomu je moc tuhý. Tohle mi na první dojem tak úplně nesedí, uvidíme, zda na to najdu nějaký grif.

Jinak vše ostatní mi přijde zbytečné popisovat, chod všeho je hladký a plynulý.

Objektiv má oproti F-bajonetovým profi objektivům dvě nové vychytávky:

• LCD displej, kde lze zobrazovat následující údaje:

1. Ohniskovou vzdálenost (to se hodí, pokud potřebujete zazoomovat přesně na určité ohnisko, které není vyznačeno ryskou na objektivu (třeba 40mm). Tohle se může hodit (třeba při produktovém focení)
2. Stupnici zaostřené vzdálenosti se současně zobrazenou hloubkou ostrosti. Toto se hodí, poznatky z praxe doplním později.
3. Údaje o cloně – toto mi přijde nejméně podstatné a užitečné, clonu vidím na obou displejích foťáku v hledáčku.

• Funkční tlačítko na boku objektivu, jehož funkci lze navolit v menu foťáku (nabízí se třeba možnost měnit ISO). Ovládání tohoto tlačítka jsem si zatím vůbec nevyzkoušel, přeci jen mám návyky ze světa zrcadlovek, kde bylo podobné tlačítko k dispozici jen u nejdražší a nejnovější verze 70-200mm f/2.8 FL objektivu, který nevlastním. Myslím, že dokud budu paralelně používat CSC a DSLR (zrcadlovku+bezzrcadlovku), tak si ani žádnou podstatnou funkci k tomuto tlačítku přiřazovat nechci.
• Třetí otáčecí prstenec, který vypadá jako ostřící kolečko, jehož funkci lze opět navolit v menu foťáku (nabízí se změna clony nebo korekce expozice). V praxi jsem zkusil přiřadit korekci expozice a po chvíli jsem zjistil, že mi to příliš nevyhovuje. Občas jsem si naprosto omylem kroužkem hnul a navolil tak extrémně nepřirozenou korekci cca -4EV, což vedlo k „nečekanému“ ztmavnutí hledáčku (a já nevěděl proč).

Odolnost a utěsnění

Objektiv je profesionální řady,  slibuje tedy dobré utěsnění proti vniknutí prachu a nečistot, ale také vlhkosti. Na rozdíl od některých telezoomu se u objektivu vysouvá a zasouvá tubus. Mě hodně překvapilo, že při tom objektiv pumpuje vzduch, který je tlačen z těla foťáku ven skrze dvířka na baterku. Musím říci, že mám malé pochybnosti, zda to není slabé místo soustavy, neboť jsou bezzrcadlovky velmi citlivé na vnikaní prachu, který jde hned na snímač.

Stabilizace

Na rozdíl od f-objektivů Z objektivy nepotřebují stabilizaci, protože tu má v těle (tzv. IBIS = in body image stabilization) foťák. To je velká výhoda, protože právě díky tomu ubávý nutnost celé jedné optické skupinky, díky čemuž je možné zmenšit rozměry. na ukázku, čeho lze docílit, sem dávám mnoho snímlů noční Prahy, vše foceno bez stativu, běžně na časy kolem 1/8 – 1/20s. Drtivá většina fotek je ostrá, a to jsou právě tyto fotky pořízeny na Z7, který má pi větší hustotě ještě vyšší nároky na stabilizaci. Bravo pro Nikon, že stabilizace funguje takto výtečně.

Ostrost

Jedním slovem brutální. Na 24mm je ostrost absolutně fenomenální. Z profi pevných skel (třeba 20mm f/1.8 nebo 50mm a 85mm) jsem zvyklý na vysokou ostrost. Tohle ji však ještě překonává. Skvělé je, že i na 70mm je objektiv parádně ostrý, myslím že alespoň tak ostrý, jako naprostý výtečný profi zoom 70-200mm VRII. Když jsem se kouknul na jiný ohniska, nevidím nikde žádné slabé místo. Ostrost je fenomenální jak ve středu obrazu, tak v rozích.

Zde jsou grafy naměřené Nasimem Mansurovem, s jehož svolením je zde publikuji:

Povšimněte si, že objektiv je na 24mm nejostřejší již na plně otevřenou clonu, což zní dost neuvěřitelně. Na ostatních ohniscích je nejsilnějším místem clona f/4 – f/5.6, což je hodně obdobné, jako u kvalitních pevných objektivů. Jinými slovy tento zoom vydá za sbírku pevných skel (pokud tedy oželíme, že nelze jít pod f/2.8). Níže jsou reálné snímky, ty první z Prahy jsou focené na Z 7.

NIKON Z 7 (50mm, f/2.8, 1/20 sec, ISO64)

NIKON Z 7 (34.5mm, f/2.8, 1/20 sec, ISO64)

NIKON Z 7 (24mm, f/2.8, 1/20 sec, ISO64)

Tento objektiv jsem kupoval proto, že s ním chci v 90% situacích fotit na otevřenou clonu f/2.8. jsem nadšený, že na „plnou díru“ kreslí takto krásně.

NIKON Z 6 (70mm, f/8, 1/125 sec, ISO100)

NIKON Z 6 (70mm, f/2.8, 1/1000 sec, ISO100)

NIKON Z 6 (70mm, f/4, 1/500 sec, ISO100)

NIKON Z 6 (24mm, f/8, 1/80 sec, ISO100)

Při porovnávání fotek od věžáku je vidět, že f/4 kreslí o chlup lépe než f/2.8, ale opět jsou všechny snímky parádně ostré.

Odlesky v protisvětle a přenos kontrastu

Stejně výtečná je i přenos kontrastu, dokonce i v proti-slunci. Při focení proti slunci ve dne jsem si vůbec nevšiml žádných odlesků či prasátek či měknutí kresby. Až při večerním focení proti velmi ostře svítícím lampám jsem při vytažení všech stínů v Lightroomu (shadow slider +100) všiml spousty drobných odlesků u clony f/8. V porovnání třeba s Tokkinou 16-28mm, kterou používám na noční focení, je to však násobně lepší výsledek.

NIKON Z 6 (56mm, f/9, 1/125 sec, ISO100)

Nakonec se mi podařilo najít pozici, kdy i tento objektiv vytvoří nehezkou duhovou čmouhu. Ale celkově objektiv zvládá celkem dobře. Obecně platí pravidlo, že čím je víc zacloněno, tím jsou prasátka a odlesky výraznější. Toto je výhoda pro focení portrétů v protisvětle na otevřené cloně. Naopak je to nevýhoda pro focení krajiny a architektury.

Bokeh

Zdá se mi být parádní, měkký, bez ostrých hran, přechod z ostrých do neostrých pasáží je opravdu jemný. Na zoom super výkon.

NIKON Z 6 (44mm, f/4, 1/160 sec, ISO100)

NIKON Z 6 (41mm, f/2.8, 1/500 sec, ISO100)

NIKON Z 6 (70mm, f/2.8, 1/80 sec, ISO100)

NIKON Z 6 (70mm, f/8, 1/100 sec, ISO100)

 

Hvězdičky u světelných bodů:

NIKON Z 6 (43mm, f/11, 1/50 sec, ISO100)

Zde se projevuje fakt, že nemůžeme mít současně měkký bookeh a zároveň perfektně ostré hvězdičky. Př zaclonění na f/8 vznikají paprsky u bodových zdroj světla, mají jich 18, což je docela dost, není to nejlepší výsledek, ale není to ani tragické. Osobně tohle rád obětuji, objektiv mám spíše na reportáž a portréty, kde to nepotřebuji.

Rychlost ostření a přesnost

Ostření? Bleskurychlé. Rychlejší než u nejlepších f-mount objektiv? Těžko říci…Subjektivně se to špatně porovnává, protože bezzrcadlovky nepípají a nedávají světelný signál u zostření stejným způsbem, jako zrcadlovky. Řekl bych, že objektiv ostří minimálně tak rychle, ne-li rychleji než můj nejrychlejší f-mount zoom 70-200mm VRII. Zde není co vytknout.

Přesnost: v  rámci limitů bezzrcadlovkového ostření těl Z6 a Z7 si myslím, že dostáváme to nejrychlejší, co je Nikon schopná dodat. Věřím, že se schopnost Zetkových těl postupně zlepší a s tím poroste i výkon objektivu, který není oním úzkým hrdlem.

Testoval jsem s firmwarem 2.0, který má u těl Z 6 a Z 7 podstatně zvýší výkon při špatném osvětlení.

NIKON Z 6 (70mm, f/2.8, 1/3200 sec, ISO400)

NIKON Z 6 (70mm, f/2.8, 1/640 sec, ISO400)

 

Při funkci AF-S, s navoleným „single point“ (bodovým ostřením, k dispozici je pak ještě zónové a plně automatické), jsem nepozoroval žádný problém. U funkce AF-S auto už se foťák občas netrefil, ale to není chyba objektivu.

Při fuknci AF-C jsem měl z 80% zaostřené fotky při rychlém pohybu proti foťáku (zvolil jsem dynamický režim, kde foťák kromě jednoho bodu, který si libovolně navolíte, bere informace i z dalších okolních 9 ostřících bodů) a těžkých světelných podmínkách a cca 90% při ideálních světelných podmínkách. To mě zatím uspokojilo. Tyto výsledky budu postupně upřesňovat.

Strašně moc diskuzí a vášní budí automatické ostření na oči. Všichni vytýkají Nikonu, že je pozadu oproti Sony. Jakkoli se to aktualizace firmwaru (verze 2.0) snažila napravit, výsledky nejsou vždy 100%, občas je místo na oko zaostřeno na obočí či na řasy oka. Já to nepovažuji za klíčové pro mou reportážní práci, pro focení portrétů, zejména dětí, kde často fotím přes displej blízko u země s ovšem tato funkce hodí. První testování přineslo překvapivě dobré výsledky, na 90% foťák správně našel obličej/oči a na 80% je zaostřil přímo na zornice. I toto budu postupně upřesňovat. Nechci dělat závěry o objektivu, protože ještě nemám toliko ošahané tělo fotoaparátu  Z 6.

NIKON Z 6 (35mm, f/2.8, 1/640 sec, ISO200)

NIKON Z 6 (70mm, f/4, 1/160 sec, ISO100)

 

Samostatnou kapitolou je ostření u videa, kde by měl podle všeho tento objektiv excelovat, na toto jsem však ještě neměl čas, údaje a postřehy doplním.

Aberace, vinětace, koma

Aberace: nepozoruji ji, a to tak že vůbec. Ale může to být i tím, že fotky s tímto objektivem mají už v RAWu v sobě profilovém údaje objektivu, které vedou k automatické softwarové korekci.

Vinětace: tak té je naopak zejména na 24mm na plnou clonu dost hodně. Na portréty mi to nevadí, na krajinu až tolik taky ne, protože tam budu přicloňovat a vinětace (tmavnutí rohů) postupně mizí. Ale u astro-fotografie to je znát dost, tam následná korekce vinětace vede k nárůstu šumu v krajích.

NIKON Z 6 (24mm, f/2.8, 8 sec, ISO12800)

 

Koma: tady naopak objektiv hodně chválím, zoomy obecně většinou mají problém s komou, zde zůstavají bodová světelka (třeba hvězdy) i a krajích téměř bodové, maximálně se z nich začínají tvořit neznatelné křížky, žádné nevzhledné motýlky.

Zkreslení

Zkreslení (soudkovitá či poduškovitá vada při kreslení přímých čar) jsem zatím netestoval, subjektivně jej na 24mm docela vnímám, na dalších ohniscích nikoli. Tady objektiv asi nevyniká ale ani nezaostává výrazně za standardem.

Poměr cena výkon:

Toto je extrémně subjektivní. Mně ve výbavě výkonný profi zoom v základním (full frame) rozsahu 24-70mm chyběl, dosud jsem fotil na pevná skla, což má ovšem svá úskalí při rychlé fotoreportáži, proto jsem do nákupu zetkové verze Nikkoru 24-70mm f/2.8 investoval. V rozhodování mi dost napomohla aktuální letní sleva Nikonu, kdy po slevě 5.000 kč stojí tento objektiv 53.890 Kč. To je pořád pálka, ale podotýkám, že i f-mount svatá trojice objektivu s clonou f/2.8 je podobně drahá (VR verze f-mount Nikkr 24-70mm fú2.8 stála před slevou 65.000 Kč !).

Z mého pohledu je vzhledem ke špičkové ostrosti, rychlosti ostření, zvládání protisvětla a absence aberace tento objektiv opravdovou perlou, která bude soužit dlouhá léta do budoucna, třeba i v časech, kdy bude běžné rozlišení foťáků kolem 50+ megapixelů.

Proč jej koupit či nekoupit?

na krajinu je to podle mě kanon na vrabce. tento objektiv vykazuje charakteristiky pevných skel, skvělá clona na f/2.8, kulminace kresby kolem f/5.6 až f/8. Pak už začíná malinko měknout, což ale pořád znamená excelentní výslekdy. Podstatné však je, že skvělé kresby dosahuje na cloně f/5.6 až f/14 i levnější a lehčí objektiv Nikkor S 24-70mm f/4. Ten bych doporučoval každému, kdo nutně nepotřebuje mít světelnější verzi. Já do toho objektivu šel proto, že s ním budu fotit reportáže v interiérech se špatným osvětlením, kde potřebuji bezpodmínečně clonu f/2.8 a rychlé a přesné ostření. Podobné nároky mám i při focení svateb.

Máte s objektivem sami zkušenosti? Nebo máte dotazy? Podělte se v komentářích níže!

Další snímky: