V dnešním „jak na to“ Vám chci dát pár tipů, jak docílit podobných fotek bez jakýchkoli manipulací v počítači.

NIKON D7000 (35mm, f/1.8, 1/100 sec, ISO100)

Přiznám se hned na úvod: mám na focení rozostřených abstraktních obrázků slabost. Velmi se mi líbí redukce obrazu na základní grafické elementy. No a na této fotce se mně osobně líbí svítící prasátka – tedy rozptýlené světlé kroužky (highlights) na tmavém pozadí.

NIKON D90 (90mm, f/7.1, 1/160 sec, ISO200)

Pokud byste si chtěli podobnou fotku udělat, není na tom nic složitého. Zde je sled fotek, na kterých se pokusím ukázat, jak na to…

Nejprve normální fotka scény, z úzkého výřezu v této scéně (viz rámeček) jsem nakonec pořídil výslednou fotku.

NIKON D90 (18mm, f/10, 1/40 sec, ISO200)

Na dalších snímcích je vidět, jak postupně zoomuji do dálky a jak při vypnutém automatickém ostření roste s prodlužujícím se ohniskem rozostření obrazu.

NIKON D90 (26mm, f/10, 1/40 sec, ISO200)
NIKON D90 (32mm, f/10, 1/40 sec, ISO200)
NIKON D90 (42mm, f/10, 1/40 sec, ISO200)
NIKON D90 (55mm, f/10, 1/40 sec, ISO200)
NIKON D90 (62mm, f/11, 1/40 sec, ISO200)
NIKON D90 (68mm, f/9, 1/40 sec, ISO200)
NIKON D90 (85mm, f/9, 1/40 sec, ISO200)
NIKON D90 (90mm, f/7.1, 1/160 sec, ISO200)

Měl jsem zapnutý manuální režim. Použil jsem Nikon D90, objektiv Nikkor 16-85mm, f3,5 – 5,6, VR. Clonu jsem v manuálním režimu nastavil na f 7,1, čas jsem si díky stabilizaci mohl dovolit poměrně dlouhý 1/40s (vzhledem k ohnisku 85mm). Na finální snímek jsem nakonec použil Tamron 90mm f2,8 (kvůli ještě delšími ohnisku).

Technické vybavení

Minimální výbava: jakýkoli fotoaparát s objektivem, který umožňuje manuální ostření, hodí se i možnost manuálního expozičního režimu

Doporučuji: zrcadlovku či kompakt s výměnnými objektivy a objektiv s delším ohniskem (50mm a výše), čím světelnější, tím lépe (ideálně f=2,8)

Kdy a kde fotit:

Lze vyfotit za denního světla i v noci, vhodná scény lze najít jak v přírodě, tak ve městě, tak v domácnosti, lze naaranžovat i umělou scénu pomocí umělých světel.

NIKON D7000 (35mm, f/1.8, 1/40 sec, ISO800)
Světlomety aut a pouliční lampy v noci.

Jak na to

(pro zkušenější stačí číst bod 1 a 9, body 2-8 jsou detailním vysvětlení pro začátečníky):

1. Musíte najít scénu se světelným kontrastem. Bez toho to nepůjde. Za dne se proto ten typ fotografie hodí slunečné počasí. Pak vyhledáváme scénu, která je proti zdroji světla (tedy slunce). Velmi snadno lze také fotit proti umělým světelným zdrojům – typicky noční scény ve městě (pouliční lampy, osvětlení průmyslových objektů, světlomety aut). Výborně třeba může posloužit i vánoční stromeček, svíčky ve tmavém pokoji (za šera či tmy).
2. Zapneme si manuální ostření na objektivu (u kompaktů přímo na fotoaparátu). Toto je klíčové!
3. Přepneme do režimu A (priorita clony) nebo do M (manuální režim) (i s automatickým režimem se může experiment vyvést, jen si tolik nevyhrajete).
4. Snažíme se mít co nejdelší ohnisko (u zoomovacího objektivu to znamená vyzoomovat, tedy nechat tubus objektivu plně vysunutý)
5. Pokud má objektiv stabilizaci (hledejte znamení VR u Nikonu; IS u Canonu, OS u Sigmy atd), necháme ji zapnutou
6. Zkontrolujeme nastavení kompenzace expozice, začneme s nastavením 0 (aparát nebudu fotku ani zesvětlovat, ani ztmavovat)
7. nastavíme odpovídající čas v závislosti na délce ohniska (viz postup zde) – pokud fotíme ohniskem 80 mm, je třeba mít ideálně čas alespoň 1/80 sec  – díky tomu budou naše rozptylové kroužky ostře neostré (a nikoli rozmazaně neostré – viz poznámky níže).
8. Ostříme manuálně na blízko (točíme ostřícím kroužkem tak, aby se obraz úplně rozostřil). Rozostřených kroužků můžeme dosáhnout vždy, když je zostřeno blížeji nebo dále, ostření na blízko funguje mnohem lépe. Není třeba nad tím špekulovat, prostě chytněte ostřící prstenec objektivu, točte na obě strany a sledujte, co se děje.
9. Pořídíme fotku a zkontrolujeme, zda nám vylezla nějaká prasátka.
10. Pokud ano, pak nastává zábavná fáze – zkoušíme různé clony: otevřený objektiv/ nízké clonové číslo (cca po f4) povede k velkým a velmi rozostřeným kroužkům a jiný tvarům; přivření clony/zvýšení clonového čísla (nad f8) povede k ostřejším okrajům a ke zmenšením velikosti kroužků; POZOR: změna clony se neprojeví v hledáčku, ale až na výsledné fotce, pokud chcete vidět efekt změny clony už v hledáčku, musíte použít tlačítko náhledu hloubky ostrosti (mají pouze pokročilé zrcadlovky).
11. Pokud ne, je pravděpodobně chyba v bodu 1) – vybrali jste málo kontrastní scénu, nebo je rozostření příliš malé (vidíte konkrétní objekty – prokreslené větve, mraky, lampy atd.), nebo naopak příliš velké (vidíte na fotce vše úplně rozpité, nelze identifikovat žádná prasátka)
12. Zaměříme se na kompozici a pokusíme se o fotku, která bude harmonická i vzhledem k rozmístění světel a stínů.

Vyzkoušejte! Je to zábavné a budete se divit, tímto experimentováním se opravdu hodně naučíte:

Naučíte se úplně jinak vnímat rozostřené pozadí fotek s malou hloubkou ostrosti. Výrazně si zlepšíte kompoziční dovednosti. Zjistíte, že ostrost není vše, i neostrost může být krásná.

Dvě poznámky na závěr:

Tvar prasátek je dán tvarem clony (počtem lamel) ve vašem objektivu. Prasátka mohou být úplně kulatá, nebo mnohoúhelníková. Pokud byste si prasátka zamilovali, pak vězte, že existují metody, jak vytvořit prasátka v jakémkoli tvaru, můžete vytvořit třeba takto kýčovitý/krásný (nehodící si škrtněte sami):

Heart Bookeh
Autor: LDFranklin
http://ldfranklin.deviantart.com/art/Heart-Bokeh-Texture-4-190290714

Jedna terminologická vsuvka: rozostřené plochy fotky, o které jsme se v tomto experimentu pokoušeli, se nazývají odborně jako „bokeh“. Slovo se používá takto v češtině i v angličtině (pochází z japonštiny). Krémovost bokehu (tedy elegance prasátek) je odrazem optických vlastností objektivu – vězte, že pro portrétní skla se jedná o jeden z klíčových atributů a fotografové kvalitu bokehu pečlivě sledují při porovnávání různých objektivů.