Tři hodiny ve Vysokých Tatrách – tip na rychlý fotovýlet a něco málo o intuici

Ve čtvrtek jsem od rána seděl zavřený na konferenci v Polské Krynici. Jelikož jsem tam byl už od úterka a venku se konečně udělalo hezky, v myšlenkách jsem se viděl, jak někde fotím. Odpoledne mi pak docvaklo, že při cestě do Popradu na autovlak do Prahy pojedu kolem Vysokých Tater. Ihned jsem vyrazil s nadějí, že tam ještě něco stihnu vyfotit. Ačkoli jsem neměl mapu, intuice mě nakonec navedla na správné místo.

Pohled na Lomnický štít od Studeného potoka.

NIKON D90 (165mm, f/8, 1/250 sec, ISO200)
Pohled na Lomnický štít od Studeného potoka.

Polomy po katastrofální vichřici z roku 2006 mají svůj fotografický půvab.

NIKON D90 (24mm, f/8, 1/250 sec, ISO200)
Polomy po katastrofální vichřici z roku 2006 mají svůj fotografický půvab.

Nejdřív jsem si myslel, že podniknu výlet lanovkou z Tatranské Lomnice na Lomnický štít. Ale když už jsem se od Spišské Belé blížil k Tatrám, byly vrcholky štítů v mracích. Lanovka navíc v září jezdí jen do 15:30 a zpět dolů do 16:30, už bylo kolem 15hod a já byl v obleku, takže jsem myšlenku opustil. Tatranskou Lomnici jsem projel a směřoval dál na Starý Smokovec. Ten jsem projel, na levé straně jsem viděl, že se pomalu zavírá pohled na Lomnický štít. Vrátil jsem se do Smokovce, zaparkoval auto. Až poté jsem zjistil, že právě ze Starého Smokovce jezdí moderní lanová dráha (podobná té petřínské) a to až do 19hod. Super, bylo rozhodnuto. Zde je mapa místa, o kterém mluvím: http://www.mapy.cz/s/cGOO. Lanovka stojí 8 EUR (tam i zpět). Více informací je zde: http://www.lanovka-hrebienok.cz/.

Cesta k Obrovskému vodopádu.

NIKON D90 (24mm, f/5.6, 1/10 sec, ISO100)
Cesta k Obrovskému vodopádu.

Obrovský vodopád.

NIKON D90 (10mm, f/4, 1/20 sec, ISO200)
Obrovský vodopád.

Lanovka Vás vyveze na Hrebienok, odkud vede hned několik tras. Měl jsem k dispozici sotva tři hodiny, vyrazil jsem po červené na Velký vodopád, kam se dojde svižnou chůzí asi za 30 minut. Obrovský vodopád (ano, má asi 10m, ale  přízvisko obrovský bych dal spíše do uvozovek) není moc fotogenický (omlouvám se Slovákům, jsem zhýčkán Islandem a vodopády Iguazu). Sešel jsem zpět do údolí Studeného potoka. Po jeho toku je ještě několik kaskád, které se mi líbily více. Odsud jsem také pozoroval západ slunce. Poslední paprsky krásné osvětlovaly zvrásněné stěny Ladového štítu a Lomnického štítu.

Studený potok

NIKON D90 (11mm, f/5.6, 1/20 sec, ISO200)
Studený potok

Kaskády na Studeném potoce.

NIKON D90 (12mm, f/18, 1/3 sec, ISO100)
Kaskády na Studeném potoce.

Studený potok.

NIKON D90 (15mm, f/8, 1/40 sec, ISO200)
Studený potok.

Nevím, zda máte jako fotografové podobnou zkušenost: když tuším dobré fotografické podmínky, nechávám často průběh intuici. Prostě sednu do auta, a na každé křižovatce nechám podvědomí, aby za mne rozhodlo. Nakonec vždy dojedu na nějaké místo, kde udělám dobré fotografie, často i tam, kde bych to vlastně vůbec nečekal. Mám však už také ověřené, že mi to funguje (a to opravdu spolehlivě) jen když mám dobrou náladu a když jsem sám. Jakmile se mnou jede fotografovat ještě někdo jiný, jako bych vnitřnímu kompasu dost nevěřil a ten se vypne nadobro.

Poslední paprsky nad Ladovým štítem.

NIKON D90 (70mm, f/7.1, 1/250 sec, ISO200)
Poslední paprsky nad Ladovým štítem.

Jak to máte Vy?

Komentáře

  1. Hanka Čermáková

    Vašíku díky za osvěžující virtuální výlet do přírody, díky tobě se tam dostaneme i my, co trčíme doma! Máš pravdu, že společníci člověka darmo rozptylují, je to stejné i s objevováním měst, mluví se a mluví a dostatečně neprožívá 🙂 pa Hanka

  2. Pingback: O vstávání, ranní mlze v Českém ráji a o pre-vizualizaci | Fotoblog Václava Bacovského

  3. Mám to podobne. Keď mám foťák a partiu v aute, nikdy nič poriadne nevyfotím. Keď idem sám, dám si zo dve hodinky náskok, tak cestou len tak náhododu vystihnem fakt skvelé zábery. Len tie Tatry mi akosi po víchrici nešmakujú 🙁

    1. Díky za komentář – rád slyším zkušenosti ostatních fotografů….toto je jedna z věcí, proč mi moc nesedělo dělat foto-workshop – měl jsem pocit tlaku, kvůli kterému mi nefungovala intuice na výběr lokací.

  4. Pingback: Abstrakce na pláži - malý příběh o fotografické intuici - Fotoblog nejen pro fotografy

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *