Fotíme abstrakce – sklo u dvěří

K dnešnímu příspěvku mě inspiroval pan fotograf Ladislav Mrňa, jehož fotografie jsem dílem náhody dnes shlédnul v městské knihovně v Praze, na Vinohradech. Má tam malou, ale moc pěknou výstavku. Jeho fotografie se mi líbí – zaměřuje se na fotografování abstrakcí, což baví nejvíce i mě. Fotografování abstrakcí je to taková objevitelská a tvůrčí činnost, kdykoli a kdekoli můžete najít nějaký zajímavý detail, který probudí vaši představivost.

Dnes Vám ukážu konkrétní postup, jak snadno pořídit abstraktní fotografii. Je dobré mít fotoaparát s možností makra (má většina kompaktů), nebo zrcadlovku s objektivem s velkým zvětšením (buď makro-objektiv, nebo objektiv, který se makru blíží). Druhým podstatným parametrem je možnost manuálního ostření (nebo alespoň možnost nastavit fotoaparát tak, aby exponoval, i když snímek není zaostřený).

Dveře - dokumentační fotografie pro ilustraci toho, že zajímavé detaily k abstraktní fotografii najdeme všude

NIKON D90 (24mm, f/4.5, 1/25 sec, ISO400)
Dveře – dokumentační fotografie pro ilustraci toho, že zajímavé detaily k abstraktní fotografii najdeme všude

Snímky z toho příspěvku jsem pořídil v podvečer, kdy zapadající slunku prosvítalo mými pokojovými dveřmi. Výhodou však je, že podobné snímky můžete pořídit i díky umělému nasvícení – máte zde tedy další tip na fotografování za špatného počasí. 

Sklo z blízka - pozornost poutá mozaika vytvářející různé vzory - intuice napovídá, že se jedná o sklo, už je však těžké rozeznat, o jaký konkrétní objekt se jedná

NIKON D7000 (90mm, f/3.5, 1/160 sec, ISO100)
Sklo z blízka – pozornost poutá mozaika vytvářející různé vzory – intuice napovídá, že se jedná o sklo, už je však těžké rozeznat, o jaký konkrétní objekt se jedná

Základním trikem je jít mnohem dále za hranici normálního přiblížení k fotografovanému objektu. Na fotografii výše jsou vidět detaily vzorovaného skla, vyfotografované z několika málo cm od objektivu (cca 10cm). Nebojte se jít ještě blíže! Na fotografiích níže vidíte záběry, kde jsem se objektivem Tamron 90mm prakticky dotýkal skla. Ani nevadí, že na takovou vzdálenost už ani makro-objektiv neostří. V tom právě spočívá kouzlo abstrakcí – neostrost je krásná! Pro vytvoření snímku je však dobré mít v aparátu i na objektivu přepnuto na manuální ostření. Nebojte se hrát s ostřením na různé vzdálenosti, budete překvapeni, jak dramaticky se snímky mohou lišit, i když je vyfotografujete z identického místa. Postup je podobný jako v tomto návodu.

Ještě blíže - tentokrát v barvě

NIKON D7000 (90mm, f/5.6, 1/160 sec, ISO100)
Ještě blíže – tentokrát v barvě. Několik málo mm skla je téměř ostrých (viz kresba na skle uprostřed), zbytek už je mimo hloubku ostrosti

Za hranicí ostrosti se nacházejí nové světy

NIKON D7000 (90mm, f/6.3, 1/200 sec, ISO100)
Ještě blíže – za hranicí ostrosti se nacházejí nové světy

Podstatnou součástí kreativní tvorby je i postprodukce v grafickém editoru. Samotnou fotografii vždy beru jen jako hrubý matriál (proto ostatně fotím do RAW, vždyť už název formátu si sám říká o další zpracování). Snímky jsem upravoval v Lightroomu, nejedná se o složité úpravy, jejich popsání si nechám na jiný článek.

Panu Mrňovi děkuji za pěknou dávku inspirace a za příjemný pocit, že moje nadšení pro abstraktní fotografii nemám sám. Jeho abstraktní fotografie jsou ke shlédnutí zde.

Abstraktních fotografií mám mnoho, v budoucnu sem určitě dám další tipy.

Komentáře

  1. Pingback: První rok fotoblogu – 25 vybraných snímků | Fotoblog Václava Bacovského

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *